Hlavní obsah

V některých zemích přibývá dětských pacientů s koronavirem. Neví se proč

Foto: Profimedia.cz

Těžší průběh koronaviru zaznamenávají lékaři u dětí především v chudších státech.

Reklama

23. 5. 16:20

Přestože se má za to, že u dětí se nemoc covid-19 příliš neprojevuje, zprávy z Brazílie či Indie znějí jinak. Dochází k nárůstu nakažených dětí, těžších případů i úmrtí. A neví se proč. Může to být mutacemi i hustotou osídlení.

Článek

Lékařka pohotovostní služby a přední brazilská epidemioložka Fatima Marinhová rozpoznává u dětí zcela jiné příznaky onemocnění covid-19, než o jakých slyšela ze zbytku světa. Tedy, že u dětí se virus příliš neprojevuje, a když, tak mírně.

„Křeče a bolesti svalů, průjem, kašel, bolesti břicha a hospitalizace - tohle vše se děje brazilským dětem, které se koronavirem nakazí,“ vyjmenovává lékařka pro britský deník The Guardian.

Podle posledních dat Marinhové zemřelo v Brazílii od vypuknutí pandemie do 15. dubna nejméně 2216 dětí mladších devíti let, u kterých se prokázala nákaza koronavirem. Celkem 1297 dětských obětí přitom mělo být mladších jednoho roku. V nemocnici skončilo s covidem-19 dokonce přes 67 tisíc brazilských dětí.

„V porovnání s rokem 2020 vidíme více mladých lidí, kteří končí v nemocnici nebo na covid umírají. Brazílie musí kvůli rizikům spojeným s novými mutacemi začít očkovat i mladé lidi, chybí nám ale vakcíny,“ povzdychne si epidemioložka v rozhovoru s britským listem.

Chudoba i nemožnost rozestupů

Světová zdravotnická organizace (WHO) v sobotu naléhala na bohatší země, které už dokončily očkování nejzranitelnějších skupin, aby odložily vakcinaci dětí a dávky místo toho darovaly programu COVAX, jehož cílem je zajistit očkovací preparáty chudším zemím. Například v Kanadě nebo ve Spojených státech už začalo očkování mezi dětmi ve věku 12 až 15 let.

Proč v některých zemích přibývá dětských pacientů, a v jiných si dospělí koronaviru u svých dětí ani nevšimnou, zatím není jasné. Přestože je potřeba další výzkum, podle Marinhové hraje roli několik faktorů. V rozvojových zemích často k diagnóze dochází až ve chvíli, kdy už je na tom dítě zdravotně skutečně špatně a léčba se z toho důvodu stává obtížnější.

„Přetrvává představa, že koronavirus nepředstavuje pro děti žádné riziko, takže lékaři při vyšetřování nepřemýšlí nad tím, že by to mohl být právě on,“ uvádí lékařka. „Kromě špatného přístupu k včasné péči, hraje roli i chudoba, sociální nerovnosti a soužití mnoha lidí v místech, kde není možné dodržovat pravidla sociálního distancování. V chudších domácnostech obvykle žijí čtyři lidé v jednom pokoji,“ vysvětluje Marinhová.

Dodržování rozestupů je podle ní složité i mimo domov. „Členové rodiny musí do práce chodit každý den,“ dodává epidemioložka. Nové mutace koronaviru v sobě podle ní navíc mají větší virovou nálož, což znamená, že lidé, kteří se jimi nakazili jsou pro ostatní více infekční. Pomoci podle ní může jen testování, trasování variant a očkování.

Situace začíná být znepokojivá i na druhém konci světa. Indonéská pediatrická asociace (IDAI) uvedla, že oficiální statistiky, které hovoří o 28 dětských obětech jsou dost pravděpodobně podhodnocené a skutečné číslo se blíží ke 160. V Indii zůstává dětská mortalita v souvislosti s koronavirem poměrně nízká, přibývá ale dětí s těžkým průběhem onemocnění a také sirotků, kteří přišli o rodiče kvůli covidu.

Dětský pneumolog JT Srikanta, který pracuje v Bengalúru, pro Guardian uvedl, že během předchozí vlny zaznamenal maximálně jednoho dětského pacienta týdně. „Nicméně z dat nasbíraných ve většině indických zdravotnických zařízeních vyplývá, že druhá vlna zasáhla děti mnohem významněji, přičemž čísla nakažených stále rostou,“ vysvětlil lékař.

Většina indických dětí sice zvládne nemoc překonat doma, přibývá ale i těžkých případů. „Jsme svědky výrazného nárůstu onemocnění končících těžkým zápalem plic (…) nebo komplikacemi jako jsou diabetická ketoacidóza, či multisystémový zánětlivý syndrom se signifikatní komorbiditou a úmrtností.“

Lidé přestali dodržovat covidová opatření

V Indii hrají podobně jako v Brazílii roli životní podmínky, podle pneumologa ale může za zhoršení situace i pocit lidí, kteří si po první vlně mysleli, že je nad pandemií vyhráno. „Většina přestala částečně nebo úplně dodržovat koronavirová opatření,“ říká doktor.

Jednou z možných teorií, proč děti odolávají lépe koronaviru, je, že mají méně tzv. ACE-2 receptorů, které slouží pro vstup SARS-CoV-2 do buněk. „Během první vlny pandemie se myslelo, že jak absence, tak snížený počet těchto receptorů, vedou k tomu, že děti jsou lépe chráněné,“ říká Srikanta. „Ale pak přišla druhá vlna s nakažlivějšími mutacemi, u kterých se zdá, že obchází aparát potřebný pro vstup a umí se lépe vyhnout i imunitní odpovědi. Proto nejspíš přibývá nakažených dětí i těžších případů.“

Podle Roberta Booye, profesora pediatrie na Univerzitě v Sydney, může stát za zvýšeným počtem dětských nákaz i ohromná populace zemí jako jsou Indie či Brazílie. Na to aby bylo možné říct, zda v tom hrají roli i nové mutace, je podle Booye příliš brzy a je zapotřebí další výzkum.

„S tím, jak virus mutuje, přichází i riziko, že se stane infekčnějším, což je hlavní věc, které jsme si všimli během posledních šesti měsíců. Stejně tak může být horší i pro děti. Zatím jenom prostě nevíme vše, co se o něm dá zjistit,“ uzavírá profesor.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované