Hlavní obsah

Varšavou prošly desítky tisíc nacionalistů. Kritizovali Židy a zapálili evropskou vlajku

Foto: Dawid Zuchowicz/Agencja Gazeta, Reuters

Začátek varšavského Pochodu nezávislosti odstartovalo hromadné zapálení červených světlic a zpěv polské hymny.

Reklama

11. 11. 2019 19:39

Mračna dýmu, světlice, petardy, desetitisíce červenobílých polských vlajek a nacionalistická hesla. To je tradiční součást varšavského Pochodu nezávislosti, který se podesáté vydal 11. listopadu do ulic Varšavy. V Evropě jde o jednu z největších akcí, kterou organizuje krajní pravice.

Článek

„Ne duhové, ne rudé, ale Polsko národní!” Jeden z pokřiků pochodu, který každoročně poznamenává Den polské nezávislosti. Stejně jako loni při něm vzplála vlajka Evropské unie.

Pěst s růžencem

Oslavy nejdůležitějšího polského svátku se výrazně liší od oslav československého 28. října, polský 11. listopad totiž už několik let provází vzrušená debata o nacionalismu a heslech, která v centru Varšavy zaznívají.

Na rozdíl od loňské napjaté atmosféry spojené s kulatým výročím nezávislosti se letos debatovalo hlavně o plakátu pochodu. Na něm je pravice držící v zaťaté pěsti růženec omotaný kolem prstů. Podle kritiků jde o znesvěcení růžence, který vypadá jako boxer – zbraň rváčů.

Předešlé ročníky poznamenala rasistická hesla a účast extremistů. V roce 2017 média kromě vlasteneckých hesel zaznamenala i transparenty a pokřiky o „Evropě jen pro bělochy”, nacistické pozdravy nebo hesla „Bílá síla” a “Židé, pryč z Polska”.

Politici vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) tehdy slavili státní svátek jinde, symbolicky se tak od pochodu odstřihli, po akci ale mluvili o rasistických heslech jako o marginálii nebo provokacích. Pochod nazvali pěkným festivalem vlastenecké mládeže.

Kolik pochodovalo lidí?

Loni, když šlo v průvodu na 250 tisíc lidí, se prezident Andrzej Duda s vládou postavil do čela. Státem organizovanou část pochodu, kde šlo jen několik tisíc lidí, ale od zástupů nacionalistů oddělily řady vojáků a několikakilometrová mezera. Vizuálně tak šlo o dva různé pochody.

O počtech účastníků se vždy vedou spory. Podle pozorovatelů pochodovalo letos méně lidí než loni, odhady varšavského magistrátu mluví zhruba o 50 tisících lidech. Organizátoři zveřejnili údaj 150 tisíc lidí.

Faktem je, že na Pochodu nezávislosti od roku 2017 nechybí zástupci evropské neofašistické scény. Předloni promlouval například tehdejší poslanec slovenské Kotlebovy strany Milan Mazurek – ten, který letos přišel o mandát kvůli odsouzení za xenofobní výroky na adresu Romů.

V davu letos znovu pochodovali i italští neofašisté z hnutí Forza Nuova a početné byly i prapory polské organizace Národně-radikálního tábora (ONR).

Organizace se odkazuje na antisemitskou nacionalistickou minulost z meziválečného období. Na snímcích z pochodu se několikrát objevila i česká vlajka.

„Velké Polsko, katolické!” křičel do mikrofonu na začátku pochodu jeden z jeho hlavních organizátorů Robert Bąkiewicz. V ostrém vystoupení kritizoval vedení varšavského Muzea dějin polských Židů i “neomarxistické elity”.

Pustil se také do kritiky katolické církve, která podle něj nemá dost kuráže, a prohlásil také, že levicové mediální a politické elity zamlčují, že „Židé chtějí oloupit naši vlast”. „My chceme Boha,” hřímal na závěr svého vystoupení.

Mezi pochodujícími nebývají ale jen radikálové s maskami na tvářích. Manifestace se poslední roky účastní i senioři a rodiny s dětmi. Radikála křičícího nenávistná a vulgární hesla klidně mohou doprovázet elegantně oblečení rodiče s dítětem v kočárku.

Podle aktuálního průzkumu pro server Wirtualna Polska má 43 procent Poláků k pochodu spíš pozitivní vztah, proti akci bylo jen 22 procent dotázaných. Podle stejného průzkumu cítí „hrdost z toho, být Polákem” na 66 procent dotázaných, opačný pocit má pak 8 procent lidí.

Pochod se každoročně setkává s aktivním odporem části občanské společnosti. Letos účastníky cestou „zdravila” z oken hesla jako „Náckové pryč”. Na jednom panelovém domě se v průběhu pochodu objevila protestní obří polská vlajka, na které byly nakreslené symboly půlměsíce, kříže, duhy, Davidovy hvězdy i romské vlajky.

Mezi manifestanty to vyvolalo vulgární pokřiky. Vlajka vlála jen několik málo minut, za potlesku davu ji totiž maskovaná skupina stáhla. Na střeše pak zapálila červené světlice.

Policie odpoledne zasahovala na trase pochodu, kterou blokovala iniciativa Občané. Neohlášenou demonstraci policisté rozpustili. Těsně vedle Pochodu nezávislosti se konala i akce liberálů a levice, obě demonstrace oddělili těžkooděnci a zátarasy.

Deset let pochodování

Letošní pochod byl už desátý v řadě. Historie pochodu sahá do roku 2009, tehdy se sešlo ve Varšavě sotva tisíc lidí. Už v roce 2011 bylo účastníků zhruba 20 tisíc. Tehdy došlo k pouličním nepokojům a střetům s policií – ta použila vodní děla i slzný plyn. V centru Varšavy radikálové podpálili přenosový vůz soukromé televize TVN. Od té doby popularita pochodu narůstala.

O dva roky později účastníci podpálili uměleckou instalaci duhy, která byla symbolem polského předsednictví Evropské unie, ale i tolerance a otevřenosti hlavního města. K incidentu došlo i před ruskou ambasádou, kde shořela strážní budka.

Po prezidentských a parlamentních volbách v roce 2015, které vyhrála národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost, dostal pochod od nové garnitury potichu zelenou. V roce 2016 se na začátku akce, které se už zúčastnilo kolem 100 tisíc lidí, četla zdravice prezidenta Andrzeje Dudy.

Pochod nezávislosti je zdaleka nejviditelnější akcí polského 11. listopadu. Poláci ovšem státní svátek slaví i zcela nekonfliktně: karnevaly, společným zpíváním hymny, běhy nezávislosti nebo rodinným festivalem v centru Varšavy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované