Hlavní obsah

Vědci mění definici smrti. Na tři dny přivedli k životu buňky mrtvého mozku

Foto: AP

Vědcům se podařilo udržet při životě prasečí mozek, půjde něco podobného provést i s mozkem lidským? (Ilustrační foto)

Reklama

29. 4. 2018 4:37

Vědcům z Yaleovy univerzity se podařilo udržet prasečí mozek při životě 36 hodin mimo tělo. Přelomový experiment s sebou však přináší nejen možný zvrat v oblasti neurologie, vyvstává kvůli němu také řada etických otázek.

Článek

Experiment s prasečími mozky by mohl změnit dosavadní pohled na smrt, uvádí časopis MIT Technology Review, který výsledek výzkumu uveřejnil.

Výzkumníci z univerzity připojili useknuté prasečí hlavy k umělému krevnímu oběhu. Chtěli tak zjistit, zda se jim podaří obnovit funkci životně důležitých orgánů. Mozek se jim podařilo zachovat při životě půl druhého dne.

Cílem výzkumu je podle BBC najít způsob, jak studovat netknuté lidské mozky za účelem lékařského výzkumu. Je nasnadě, že něco podobného může vyvolat pochybnosti o etice podobných experimentů. Důkaz o tom, že by zvířecí mozky vykazovaly známky vědomí, neexistuje. Sami autoři pokusu však váhají, zda by se něco podobného mělo v budoucnu opakovat s mozkem člověka.

Hlava bez těla, tělo bez hlavy

Experiment vedl profesor Yaleovy univerzity Nenad Sestan na více než stovce prasečích mozků, které získal na jatkách. Mozky připojil k systému pump, ohřívačů a sáčků s umělou krví, které sloužily jako náhradní krevní oběh.

Ačkoliv vědci nezaznamenali žádné známky mozkové činnosti, výsledek byl podle Sestana „šokující“. Miliardy jednotlivých mozkových buněk zůstaly zdravé a zachované do té míry, že by teoreticky mohly být schopné normální aktivity. Bližší vědecké závěry však podle časopisu MIT Review zatím Sestan uveřejnit nechtěl.

Stále více vědců včetně Sestana si teď pokládá otázku, zda by při podobném zákroku bylo možné zachovat mozek při vědomí a v budoucnu tak třeba uměle prodloužit lidský život.

Kdyby se totiž podařilo vytvořit funkční mozkovou tkáň, která by byla při plném vědomí, zasloužil by si takový „mozek“ stejnou míru ochrany, které se těší zvířata nebo i lidé? Tuto otázku si položilo šestnáct neurochirurgů v komentáři publikovaném v časopisu Journal Nature.

Vědci upozorňují, že podobný kousek v současnosti provést nelze. Díky rychlým pokrokům v oblasti vědy a medicíny by ale brzy mohla nastat situace, kdy bude nutné podobné vědecké ambice regulovat. Zapotřebí je tak podle nich vést širší společenskou debatu, a to i mezi zákonodárci.

Klíč k nesmrtelnosti

Původním smyslem výzkumu je především studovat neurologické poruchy a učinit další pokroky v léčení mozkových poruch, které by práci s „živým“ mozkem umožnily. Dalším možným rozměrem výzkumu je ale také myšlenka, že by podobným způsobem bylo možné uměle prodloužit lidský život.

Rovněž profesor Colin Blakemore z univerzity v Londýně podporuje širší debatu napříč veřejností: „Je to paradoxní. Čím lepší metody zachování fungujícího a zdravého mozku máme k dispozici, tím lépe je lze využít pro lékařské experimenty. Roste ale také pravděpodobnost, že bude alespoň částečně schopný cítění a vědomí. A to je velmi znepokojivé,“ uvedl pro britskou BBC.

Poté, co by stářím nebo nemocí přestalo lidské tělo fungovat, lékaři by mozek jednoduše přemístili do jiného, zdravého těla. „Naše planeta je už dnes přelidněná. Musíme uvolnit místo mladým lidem a novým myšlenkám. Představa, že se budeme snažit jakýmkoliv možným zoufalým způsobem zůstat při životě, mi přijde nechutná,“ líčí svoje obavy z možnosti přemisťování mozků z těla do těla Blakemore.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované