Hlavní obsah

Velké nemocnice spočítaly, že kvůli pacientům s covidem přišly o stamiliony

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Léčba pacientů s covidem-19.

Reklama

3. 5. 11:34

Velké nemocnice jsou v zisku, ale klesly jim výnosy o stovky milionů korun. Musely škrtat třeba investice. Naopak menší nemocnice právě díky platbě za léčbu o pacienty s koronavirem zažehnaly finanční problémy.

Článek

Největší tuzemská nemocnice - pražský Motol - má více než 1600 lůžek pro dospělé pacienty.

Jenže během loňského roku se dvakrát stalo, že toto zdravotnické zařízení muselo odkládat operace, které nebyly akutní. Podstatná část dospělých lůžek tak zůstala prázdná, lékaři a zdravotní sestry se museli starat zejména o pacienty s covidem-19.

Výnosy tak klesly o více než dvě stě milionů korun.

Podobně jako Motol na tom jsou i další veliká zdravotnická zařízení. Pražská Fakultní Thomayerova nemocnice třeba loni provedla o třetinu méně operací. Naopak menší nemocnice právě díky platbě za léčbu pacientů s koronavirem zažehnaly finanční problémy.

„Podle prvních odhadů to vypadá, že propad výnosů bude v řádu nižších stovek milionů korun,“ řekl ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík.

Číslo nemusí být ale ještě konečné. Vše se bude odvíjet od kompenzační vyhlášky, která v úterý vyšla ve sbírce zákonů. A díky ní se má do zdravotnictví dostat více než 12 miliard korun.

Aby se však Motol nedostal do ztráty, musel snížit hlavně investice. Takže hospodářský výsledek u nemocnice s rozpočtem okolo jedenácti miliard korun má být podle Ludvíka v kladných číslech ve výši třinácti milionů.

Výnosy klesly také pražské Všeobecné fakultní nemocnici. „Propad výnosů je u nás kolem sto milionů korun. Hospodaření je vyrovnané jednak díky kompenzační vyhlášce a také díky tomu, že se nám podařilo udržet osobní náklady podle plánu,“ uvedl ředitel této nemocnice David Feltl.

Ostravská fakultní nemocnice pak v důsledku epidemie zaznamenala pokles produkce o zhruba 180 milionů korun.

„Tento deficit byl však vyrovnán bonifikacemi za ošetření covid pacientů dle kompenzační úhradové vyhlášky. Hospodaření roku 2020 tak nakonec skončilo v kladných číslech,“ uvedla mluvčí ostravské nemocnice Petra Petlachová.

Pro představu: například týdenní léčba jednoho pacienta s covidem-19 na jednotce intenzivní péče stála loni zdravotní pojišťovny celkově 579 848 korun. Pokud ležel nemocný na standardním lůžku, bylo to 62 117 korun za týden.

Zdravotníci dalšího pražského zdravotnické zařízení - Fakultní nemocnice Bulovka - během roku 2020 léčili o zhruba deset procent pacientů méně. Což odpovídá asi třem tisícům hospitalizací.

Mluvčí této nemocnice Simona Krautová popisuje, že když během loňského jara a podzimu vrcholila vlna epidemie covidu-19, přišli asi o čtvrtinu pacientů. Poté však došlo k navýšení zdravotní péče.

Další tuzemská zdravotnická zařízení opakovaně uvádí, že právě zmíněná kompenzační vyhláška se projevila v tom, že budou v plusu. Nejvíce - alespoň mezi těmi, které Seznam Zprávy oslovily - olomoucká fakultní nemocnice.

„Kladný hospodářský výsledek Fakultní nemocnice Olomouc za rok 2020 činil téměř 384 milionů korun,“ uvedl její mluvčí Adam Fritscher.

Fakultní nemocnice Plzeň počítá s tím, že po zdanění bude v zisku 68,8 milionu korun. Liberecká nemocnice očekává zisk mezi 50 až 60 miliony. A třeba společnost Krajská zdravotní, která slučuje největší nemocnice Ústeckého kraje, počítá se ziskem ve výši 7,9 milionu korun.

„To, oč jsme přišli, se nám podařilo nahradit léčbou o pacienty s covidem-19,“ řekl mluvčí liberecké nemocnice Václav Řičář.

Soukromá společnost FutureLife, která je součástí skupiny Hartenberg a spadá do jednoho ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše, očekává tržby na úrovni roku 2019. To byly ve výši 3,3 miliardy korun.

„Největší propad máme u poliklinik, kam chodilo méně pacientů. To je propad v průměru deset procent. Na klinikách, kde mají více zahraničních pacientů, byl propad v průměru jen o pět procent. Letní měsíce výrazně kompenzovaly ztrátu z jarního období,“ uvedl šéf investiční skupiny Hartenberg Jozef Janov.

„Vidíme však, že pacienti, kteří odkládali péči, se teď naopak objednávají a začínají se tvořit dlouhé čekací doby,“ doplnil Janov.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené