Hlavní obsah

Věřící napadali ženy-záchranářky. Kdo za neštěstí může, ptají se Izraelci

Záběry z místa, kde došlo k neštěstí. (Video: AP)

 

Reklama

3. 5. 17:30

Izraelští politici se už počtvrté v krátké době snaží po volbách sestavit vládu. Napjatou politickou situaci může ovlivnit i smrt 45 lidí, která otřásla celou zemí. Lidé chtějí vědět, kdo za smrt desítek lidí může.

Článek

Ušlapání nejméně 45 lidí při náboženské slavnosti na hoře Meron se stalo vůbec nejtragičtější událostí v době míru v dějinách Izraele. Neštěstí je o to horší, že nezanedbatelnou část obětí tvoří děti. Dav je ušlapal na prudké a kluzké hliníkové podlaze úzkého průchodu, který se stal smrtelnou pastí. Snímky všech obětí si můžete prohlédnout zde.

Když během shromáždění na hoře Meron vypadly v důsledku přetížení mobilní sítě, zoufalé rodiny sdílely snímky svých blízkých na sociálních sítích ve snaze navázat s nimi kontakt. V televizi vzlykali i jinak ostřílení záchranáři. Jeden z nich popsal, že musel křičet na své kolegy, kteří se marně pokoušeli resuscitovat jedno umírající dítě: „Bylo to beznadějné, museli jsme oživovat ostatní,“ citoval jeho slova sever Times of Israel.

Záchranáři a policisté ale čelili i jiným problémům. Jak v sobotu oznámil mluvčí izraelské armády, ženy v uniformách, které na místě pomáhaly raněným, čelily ze strany ultraortodoxních věřících fyzickým i verbálním útokům. Fakt, že šlo v některých případech o ženy, byl pro mnohé účastníky slavnosti nepřijatelný.

„Záchrana životů je hlavní prioritou a já jsem hrdý na muže a ženy, kteří se starali o zraněné na hoře Meron. Ostře odsuzuji ty, kteří na ně na místě útočili,“ komentoval incidenty ministr obrany Benny Ganc.

„Spontánní“ náboženská událost

Po víkendových pohřbech obětí – v případě newyorského teenagera probíhal obřad online – se Izraelci začínají ptát, kdo je za tragédii odpovědný. Deník New York Times přitom informoval, že izraelské úřady, především pak izraelský nejvyšší kontrolní úřad, opakovaně upozorňovaly na rizika ohledně pořádání této masové události. Již v letech 2008 a 2011 se ve zprávě kontrolního úřadu objevilo varování, že místo konání u úpatí hory Meron není uzpůsobené pro tak velký dav.

Novinář Nadav Ejal navíc ve svém komentáři upozornil na fakt, že izraelská policie označila náboženskou slavnost za „spontánní náboženskou událost“. Spontánního na ní ale ve skutečnosti nebylo vůbec nic – akci, jíž se zúčastnilo na 100 tisíc lidí, předcházely měsíce příprav.

Jde o největší každoroční shromáždění věřících v celém Izraeli. Vláda finančně přispívá na každé pódium, na němž vystupují hudebníci z různých sekt, chudým věřícím platí i autobusy, které je svážejí na místo.

Jisté je, že v době jen pomalu se uvolňujících koronavirových opatření by jakákoliv jiná událost dostala od ministerstva zdravotnictví stopku – pořádat koncert nebo sportovní klání se stejným počtem diváků je nyní nemyslitelné.

Úředníci tomu nerozumějí

Ministr vnitra Arje Deri se ale jen pár hodin před neštěstím v rozhovoru pro ultraortodoxní rozhlasovou stanici Kol Chaj pochlubil, že se mu podařilo zabránit tomu, aby ministerstvo zdravotnictví omezilo počet lidí na slavnosti. Úředníci podle něj nechápali, že poutníky ochrání před koronavirem duchovní vliv rabína Šimona Bar Jochaje, jehož památku si věřící na slavnosti připomínají. „Je to svatý den a největší shromáždění židů za celý rok,“ prohlásil s tím, že špatné věci se na náboženských poutích lidem nestávají.

K posouzení racionality jeho vyjádření stačí letmý pohled na historii poutí do Mekky. I když jde samozřejmě o jinou víru, neštěstí se tu stalo hned několikrát. Nejhorší byla tlačenice v roce 2015, při níž zahynulo 717 lidí.

Vraťme se ale k Derimu. Politik ultraortodoxní strany Šas byl v minulosti odsouzen za úplatek ve výši 150 tisíc dolarů ke třem letům vězení. Deri je ale spolehlivý koaliční partner izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ten mu před pár dny dokonce v zoufalé snaze udržet se u moci nabídl rotující post premiéra.

Šéf ostře sekulární strany Izrael náš domov Avigdor Lieberman dnes prohlásil, že Deri spolu s dalšími dvěma ultraortodoxními vůdci musí kvůli neštěstí okamžitě skončit. Netanjahuovy plány na prodloužení koalice s ultraortodoxními stranami se tak dále komplikují.

Ostře kritickou analýzu vůči samotnému Netanjahuovi zveřejnil pravicový deník The Jerusalem Post, v němž obvykle vycházejí o Netanjahuovi spíše smířlivé komentáře. „Za smrt 45 lidí na hoře Meron je odpovědný Netanjahu,“ píše autor nekompromisně s tím, že ministry, kteří odmítali dbát na varování úřadů, jmenoval do funkcí právě Netanjahu.

List připomíná loňské září, kdy židovský stát zažíval jeden z koronavirových vrcholů. Netanjahu tehdy prohlásil, že kvůli riziku infekce by ultraortodoxní věřící neměli cestovat na tradiční pouť do ukrajinského města Uman. Vyhověl tak požadavkům „koronavirového cara“ Ronniho Gamzua.

Foto: Profimedia.cz

Pohřeb jedné z obětí tlačenice na hřbitově ve městě Petach Tikva.

O pouhý den později ale po tlaku svých spojenců změnil názor a řekl, že zajistí, aby alespoň část poutníků k hrobu rabína Nachmana odcestovat mohla. Výsledkem bylo, že na Ukrajinu odletělo 30 tisíc lidí. Mnozí z nich se při cestě nakazili a po návratu šířili virus ve svých domovských komunitách a později i po celé zemi. Karanténní opatření někteří věřící na rady rabínů ignorovali.

Silná a vlivná politická skupina

Společenský šok při pohledu na ušlapaná dětská těla opět přivádí společnost k otázce, jak dál v otázce autonomie, které se ultraortodoxní komunita těší. Její kritici už léta upozorňují na to, že se ultraortodoxní židé, kterých je ve společnosti 12 procent, podílejí jen minimálně na výběru daní. Krom toho mnoho z nich odmítá službu v armádě a pravidelně se v místech, jako je jeruzalémská čtvrť Mea Šarim, střetává s policií.

V ultraortodoxních školách se navíc nevyučuje stejné základní učivo jako ve zbytku země, jejich absolventi vycházejí, aniž by byli připraveni na život v 21. století. V neposlední řadě pak většinovou společnost rozhořčil postoj mnohých ultraortodoxních vůdců, kteří masově porušovali koronavirová opatření a přispívali tak k šíření viru v zemi.

Ultraortodoxní politici obvykle při této kritice mluví o diskriminaci a antisemitismu, kterému byli vystaveni v Evropě a kvůli němuž odešli do Izraele. Faktem ale je, že vzhledem ke svému zastoupení ve společnosti jsou naopak velice silnou a vlivnou skupinou, která nechyběla v žádné z Netanjahuových vlád, a to je politik přezdívaný Bibi nejdéle vládnoucím izraelským premiérem. I proto se v posledních letech Jeruzalém stává víc a víc náboženským městem a sekulární obyvatelstvo se začíná cítit utlačováno náboženskými pravidly.

Jak přiznal listu Jediot Achronot nejmenovaný policista: kdyby chtěl někdo z policie vynucovat bezpečnostní opatření během slavnosti, byl by to jeho poslední den ve funkci. S tím prý nic neudělá ani policejní šéf.

Ve výše zmíněné analýze The Jerusalem Post se zmiňuje, že podíl ultraortodoxního obyvatelstva v izraelské populaci má navíc v příštích letech růst. Zatímco ve věkové skupině 75–79 činí podíl ultraortodoxních jen tři procenta, ve skupině 25 až 29 let je to už 13 procent a dětí mladších čtyř let je už v populaci na 23 procent. Zdá se, že Izraelce, kteří chtějí například v sobotu cestovat veřejnou dopravou a odmítají se nechat svazovat náboženskými pravidly, čekají v příštích letech těžké časy. Tedy pokud se nezbaví z korupce obviněného Netanjahua a jeho vlád závislých na podpoře ultraortodoxních stran.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované