Hlavní obsah

Většina Němců chce dál konec jádra, kvůli obavám o proud jich ale ubylo

Foto: Profimedia.cz

Odstřel chladicích věží jaderné elektrárny Philippsburg v Bádensku-Württembersku letos v polovině května.

Reklama

2. 6. 15:47

V Německu ubývá odpůrců jaderné energetiky, ukazuje aktuální průzkum. Lidé mění názor kvůli hrozbě nedostatku elektřiny a přísnějším cílům klimatické politiky.

Článek

K „jadernému obratu“ došlo v Německu po havárii japonské atomové elektrárny ve Fukušimě v roce 2011. K neštěstí došlo po katastrofickém zemětřesení a následné vlně tsunami. Spolková kancléřka Angela Merkelová, sama vědkyně a zastánkyně energie z jádra, změnila názor na povolení prodloužení životnosti německých elektráren.

„Fukušima nás nutí uvědomit si, že ani v technologicky vyspělé zemi, jako je Japonsko, nelze bezpečně kontrolovat rizika spojená s jadernou energií,“ uvedla před deseti lety v Bundestagu při obhajobě rychlého konce jádra.

Impulzem tehdy byly názory Němců – většina z nich totiž požadovala odstavení starých elektráren. A bylo také krátce před volbami do zemského sněmu v Bádensku-Württembersku a Zeleným po Fukušimě raketově rostly preference. Merkelová se záhy postavila do čela projektu Energiewende s cílem uzavření jaderných bloků v Německu a zajištění nových obnovitelných zdrojů energie.

Ještě o rok dřív přitom vláda Merkelové životnost elektráren prodloužila, a změnila tak cestu útlumu, o které se rozhodlo v roce 2002. Nový obrat v roce 2011 legitimizovala zpráva Etické komise pro bezpečné dodávky energie.

Foto: Profimedia.cz

Jaderná elektrárna Grohnde v Dolním Sasku by měla být odstavena do konce letošního roku.

Podle aktuálního průzkumu stále podporuje rozhodnutí o vyřazení elektráren z provozu do roku 2022 většina Němců. „Trend posledních deseti let však ukazuje, že podpora rozhodnutí o odchodu od energie z jádra klesá,“ cituje deník Welt institut Allensbach, který průzkum provedl.

Welt upozorňuje, že průzkum si zadali a zaplatili příznivci jaderné energeticky, provedl ho ale renomovaný Institut Allensbach, a závěry tak podle deníku nelze ignorovat. Průzkum zadala nevládní nezisková organizace Nuklearia, která v Německu propaguje využití energie z jádra a sdružení zaměstnavatelů. Proběhl mezi 1. a 13. květnem na vzorku 1 027 respondentů.

Z průzkumu vyplývá, že za správné považuje rozhodnutí z roku 2011 i nadále 56 procent lidí. Za špatné ho naopak měla čtvrtina dotázaných. Ještě v roce 2012 přitom odchod od jádra považovalo za správný krok na 73 procent lidí a jen 16 procent bylo proti. V dalších letech už zastánců odstavení elektráren postupně ubývalo.

Německé jaderné elektrárny mají být všechny do jedné odstaveny nejpozději do konce příštího roku, na 47 procent dotázaných toto datum nepovažuje za realistické. O možnosti odložit datum vypnutí elektráren uvažuje podle průzkumu 42 procent lidí. Důvodem je podle Weltu obava o nedostatek dodávek proudu i omezení závislosti na spalování uhlí v tepelných elektrárnách, a tím pádem produkce skleníkových plynů. Třetina lidí prodloužení provozu odmítá, čtvrtina neuměla odpovědět.

Osm jaderných elektráren bylo v Německu odstaveno hned v roce 2011. Posledních šest se zastaví ve dvou vlnách do konce příštího roku. Elektrárny Grohnde, Brokdorf a Gundremmingen C na konci letoška, Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland do konce roku 2022. Před havárií ve Fukušimě pokrývala jaderná elektřina 22 procent německé spotřeby elektřiny, v současnosti je to asi 11 procent.

Po odstávce elektráren v roce 2011 se na čas zvýšil dovoz elektřiny z Francie a Česka. V letech 2012–2015 pak německé uhelné elektrárny vyráběly více proudu než před havárií v Japonsku. Od té doby ale elektřiny z uhlí ubývá, protože v zemi přibývají obnovitelné zdroje energie – od fukušimské havárie se téměř ztrojnásobil a teď podle ARD stojí za výrobou téměř poloviny německé spotřeby elektřiny. V roce 2030 to mají být už dvě třetiny. Poslední tepelné elektrárny na uhlí mají být vypnuty v roce 2038. Klimatičtí aktivisté žádají po vládě ukončení jejich provozu už do roku 2030.

Že by se ale v Německu opět investovalo do jaderné energie včetně malých jaderných reaktorů, považuje deník Welt za „extrémně nepravděpodobné“, a to kvůli vysokým nákladům a politické nejistotě.

Dokončení odstavení atomových bloků mají ve svém volebním programu Zelení, kteří v současnosti soupeří s vládnoucí koalicí CDU/CSU o lídra volebních průzkumů. Požadují také uzavření závodu na zpracování uranu v Gronau a továrny na zpracování palivových článků v Lingenu. Zastáncem energie z jádra je opoziční liberální FDP.

Letos v březnu se spolková vláda dohodla s provozovateli jaderných elektráren na vyplacení finančního odškodnění. Za jejich předčasné uzavření dostanou společnosti 2,428 miliardy eur (63,8 miliardy Kč).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované