Článek
Telefon se v rostoucí míře používá například pro přístup k bankovnímu účtu. Třeba do České spořitelny chodí podle jejího mluvčího Filipa Hrubého přes internet 1,6 milionu lidí. Z toho 700 tisíc, tedy téměř polovina, výhradně skrze aplikaci v mobilu.
I když jde o jejich peníze, Češi si nepřipouštějí kybernetické hrozby – podceňují aktualizace svých elektronických zařízení, chytrého telefonu obzvlášť. Ačkoli bezpečnostní program má v počítači či notebooku 83 % uživatelů, v chytrém telefonu je to pouhých 45 %. Více než 80 % dotázaných se domnívá, že se nikdy nestali cílem kybernetického útoku. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro firmu Eset.
„Ve výzkumu nás překvapil velice nízký počet dotázaných, kteří připouštějí, že se stali terčem kybernetického útoku. Uvedlo to pouhých 8 % z celkového počtu,” říká technický ředitel Esetu Miroslav Dvořák. Dle jejich dat jsou přitom plošné útoky velice časté, a to napříč všemi platformami. „Vysvětlujeme si to tak, že uživatelé vnímají kybernetický útok rozdílným způsobem. Phishingový e-mail je často vnímám jen jako nevyžádaná pošta, nikoliv útok,“ vysvětluje Dvořák.
Aktualizaci operačního systému si do počítače nainstaluje bezprostředně po jejím vydání jen 41 % z nich. U chytrých telefonů je to pouhých 35 %. „Všichni tito uživatelé se vystavují kybernetickým hrozbám, na které už stihli výrobci zařízení a operačních systémů zareagovat,“ říká. „Aktualizace operačního systému jsou pro bezpečnost zařízení zásadní. V řadě případů totiž obsahují bezpečnostní opravy známých zranitelností,” doplnil. Podle něj by se aktualizace měly instalovat hned, jakmile jsou k dispozici.
Podle poradce České bankovní asociace Tomáše Hládka by všichni bez výjimky měli dodržovat alespoň tři zásadní pravidla. Tím prvním je mít všechna zařízení – a tedy i mobilní telefony – řádně zabezpečená kvalitním a aktualizovaným antivirovým programem. Zadruhé je potřeba mít silná hesla a pravidelně je měnit – ať už ta od zařízení, účtů, ale třeba i od karet. A zatřetí je nutné být na internetu stále v pozoru. Znamená to například neotevírat podezřelé e-maily a přílohy od neznámých adresátů,“ upozorňuje Hládek.
Svou domácí počítačovou síť si Češi snaží chránit alespoň heslem. Uvedlo to 69 % dotázaných. Na druhé straně 5 % domácích uživatelů heslo pro přístup do sítě nepoužívá. „Díky přístupu zabezpečenému heslem se k routeru nemůže připojit kdokoliv. Zabezpečení domácí sítě můžeme dále posílit výběrem takového zařízení, které výrobce podporuje po stránce bezpečnostních aktualizací po co nejdelší dobu,“ popisuje Dvořák.
Z výzkumu dále vyplynulo, že čtvrtina z nás sdílí svou domácí síť, ať už v rámci domácnosti (56 %), s návštěvou (34 %) či se sousedy (9 %). Na druhou stranu většina dotázaných (91 %) nemá přehled o aktivitě ve své síti a neví, kdo je reálně v síti připojený. A to i přesto, že na trhu existují bezpečnostní produkty, které toto umožňují.
Říjnového průzkumu se zúčastnilo 610 respondentů starších 15 let, šlo o reprezentativní vzorek populace dle základních sociodemografických proměnných.
