Hlavní obsah

Vláda bude mít ještě 3 roky možnost odvolat státního zástupce. „Odkládat to nemá důvod,“ tvrdí Marvanová

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

21. 6. 2019 18:54

Pokud navržená novela zákona o státním zastupitelství projde, současná vláda se jí řídit nemusí. Má totiž účinkovat až od roku 2022.

Článek

„Svůj slib jsem splnila, pochyby jsem rozptýlila.“ I těmito slovy v pátek ministryně spravedlnosti veřejnosti představila novelu zákona o státních zástupcích.

Očekávaným dokumentem slibovala vyvrátit kritiku o možnostech současné vlády zasahovat do justice. Podle aktuálního znění zákona totiž státního zástupce může odvolat přímo ministr spravedlnosti. A to vládu – vzhledem k probíhajícímu trestnímu stíhání premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo – nyní dostalo do střetu zájmů.

Benešová proto po svém jmenování dokončila snahu svého předchůdce Jana Kněžínka a ve svém návrhu prokurátory odvolatelnosti zbavila. Ovšem s jedním háčkem – chystaná účinnost zákona je až od 1. ledna 2022.

Podle advokátky a bývalé poslankyně Hany Marvanové přitom zbytečně. „Nevidím důvod zrušení odvolatelnosti státních zástupců dál odkládat. Žádné přechodné doby mezi platností a účinností tohoto ustanovení není třeba,“ sdělila Seznamu.

O nutnosti zrušit v zákoně možnost státní zástupce odvolat se podle ní mluvilo už dlouho – zatím však bez úspěchu. „Pokud už se do toho ministryně pustila, mělo to účinkovat rovnou. A zbylá ustanovení mohla klidně nechat na rok 2022,“ řekla s tím, že by tak státní zástupci byli rovnou odvolatelní pouze na základě výsledků kárného řízení.

Co tedy chcete?

Kromě zrušených ustanovení o odvolatelnosti zákon státním zástupcům nově stanovuje i délku a maximální počet jejich funkčních období. Jmenováni by byli na 7 let – a právě to je jediná část, kde podle Marvanové dlouhá doba účinnosti dává smysl.

„Tady to naopak oceňuji, protože pro zahájení funkčních období jednotlivých vedoucích státních zástupců musí být náběh. Což znamená, že se všichni nejmenují najednou. To by pak vláda měla každých 7 let možnost dosadit si do všech stupňů podobné zástupce,“ dodala.

Podle Marvanové je proto třeba v zákoně vymezit i konkrétní přechodná ustanovení, jak přijímací řízení do různých stupňů státních zastupitelství rozdělit: „A vedoucí státní zástupci by tak byli jmenováni průběžně, v průběhu celých 7 let.“

Sama ministryně Marie Benešová si ale za dlouhou dobou mezi platností a účinností zákona stojí. „Co tedy chcete? Já jsem tam dala velkorysou lhůtu tří let a dala jsem veřejný příslib, že nebudu zasahovat do soustavy. Kdybych tam dala to roční období, tak mě budete kritizovat opačným směrem,“ vzkázala Benešová v pátek na tiskové konferenci přítomným novinářům.

Komise vybírá státního zástupce, ministr komisi

Nedostatky v předloženém návrhu zákona vidí i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Největší problém vidí v budoucím výběru vedoucích státních zástupců – už je totiž nemá jmenovat ministr na návrh jeho nadřízeného. Rozhodovat má nyní speciální výběrová komise, která adepta posoudí v přijímacím řízení.

„Současný návrh Ministerstva spravedlnosti předpokládá, že z pětičlenné výběrové komise bude ministr spravedlnosti nominovat tři členy, zatímco státní zastupitelství dva členy této komise. To může vést k tomu, že ministr spravedlnosti uplatní přímý politický vliv již ve fázi předcházející podání návrhu na jmenování vedoucího státního zástupce,“ napsal Zeman v prohlášení.

Další detaily k návrhu Zeman komentovat odmítl. Uvedl, že podrobnější změny bude řešit v rámci připomínkového řízení.

S jeho výtkou ale souhlasí i Marvanová: „I kdyby to bylo naopak a trojici členů by jmenovalo státní zastupitelství, samozřejmě to nebude ideální – vždy záleží na konkrétních lidech a ani státní zástupci nefungují bezchybně. Rozhodně má ale tato varianta více možných rizik. Znamená totiž, že výkonná moc bude mít ,páky’ na kontrolu státních zástupců, kteří by ale právě exekutivu měli kontrolovat.“

Marie Benešová však považuje navržený systém za nezávislý. Jedním ze tří jmenovaných členů ze strany ministra totiž podle novely povinně musí být soudce: „Bylo to takto vydiskutováno. Nevidím v tom problém, protože soudce je nezávislý, takže by to nemělo vzbuzovat nedůvěru.“

Ministr spravedlnosti však má ještě jednu možnost, jak výběr státních zástupců nepřímo ovlivnit – s výsledkem přijímacího řízení a doporučením výběrové komise totiž nemusí souhlasit. V takovém případě by přijímací řízení začalo znova.

S návrhem ustanovit výběrovou komisi přišel i bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Ten však ponechal volbu tří členů na státních zástupcích, samotný ministr mohl do komise jmenovat jen dva z nich.

Návrh je nyní v připomínkovém řízení. Poté o něm bude jednat vláda.

V souvislosti se zákonem se dříve mluvilo i o tom, že by měl rušit vrchní soudy a vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci. Ministerstvo spravedlnosti ale říká, že s tím tato novela nepočítá. Mluvčí ministerstva uvedla, že je to zatím předmětem analýz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované