Hlavní obsah

Vláda musí, Sněmovna ne. Výjimky z Babišovy EET rozdělí Česko na dva světy

EET pokaždé jinak: Na vládě tržby přiznávat musí, ve Sněmovně nikoliv (video: Lucie Stuchlíková).

 

Reklama

31. 10. 2016 15:09

Zatímco se všechny české restaurace připravují na prosincové zavedení elektronické evidence tržeb, Sněmovna i Senát mohou být v klidu. Povinnost posílat finančnímu úřadu každou účtenku se na jejich jídelny nevztahuje. Naopak restaurace na Úřadu vlády už se na zavedení speciálních kas chystá.

Článek

První restaurace se už zítra - prozatím zkušebně - připojí k novému systému elektronické evidence tržeb. Ostrý start účtenkové revoluce čeká hospody a hotely až o měsíc později, prvního prosince - tedy až na ty, které získaly výjimku z nového opatření ministra financí Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO si od něj slibuje miliardy korun, které by jinak skončily mimo dosah státu v šedé ekonomice.

Jedna z výjimek rozdělila do dvou táborů i „politické" jídelny. Zatímco na vládě se tržby přiznávat budou, ve Sněmovně a v Senátu nikoliv.

Kantýny státních institucí totiž nemusí ze zákona tržby elektronicky evidovat, pokud je provozují samy, s vlastními zaměstnanci. Pokud u nich vaří soukromá firma, evidence tržeb je nemine. Právě z tohoto důvodu se EET vztahuje na jídla podávaná na Úřadu vlády – tamní kantýnu totiž provozuje společnost Eurest.

„Stravovací zařízení se plynule připravuje na zavedení EET, a to instalací odpovídajícího hardwaru do stávajícího pokladního systému,“ potvrdil mluvčí vlády Martin Ayrer.

V praxi tak bude docházet ke kuriózním situacím. Například ve Sněmovně stojí kousek od sebe dva stánky, které prodávají občerstvení, cigarety nebo drobné předměty. Ten, který provozuje Sněmovna, funguje beze změny dál. Stánek soukromé provozovatelky ale od jara musí elektronickou evidenci zavést.

Všetci kradnú, jen stát ne

Výjimku mají státem zřízené organizace proto, že jejich případné tržby z provozování restaurací se automaticky berou jako příjmy státu.

„U státních organizací nebo třeba obcí nelze očekávat motivaci ke krácení tržeb, jelikož daň platí zase jen do státní či obecní kasy. Proto jsou vyňaty z EET. Každopádně by si měly např. hlídat své zaměstnance, k čemuž jim pokladna (bez EET modulu) je užitečná,“ komentoval v SMS zprávě výjimku autor EET, ministr financí Andrej Babiš.

Zjednodušeně řečeno – stát podle Babiše, na rozdíl od hospodských, nekrade. „Pokud by stravovací služby v Poslanecké sněmovně provozoval jiný soukromý subjekt, EET se na něho samozřejmě vztahuje,“ dodává Babiš. Mimochodem, ani jeho ministerstvo evidenci v jídelně zavádět nemusí.

Ještě nedávno přitom šéf hnutí ANO podobnou víru ve státní instituce neměl – to když se rozčiloval nad tím, že sněmovní jídelna neplatí daň z přidané hodnoty, ačkoli by podle něj měla. „Nenapadlo by mě, že poslanci za jídlo DPH neplatí. Vůbec se mi to nelíbí,“ řekl deníku Blesk a sliboval nápravu.

Finanční úřad následně Sněmovnu k placení DPH přihlásil. Zatímco dlouhé roky číšníci útratu zákazníkům počítali na obyčejných papírcích, nyní jim nabízejí tištěný doklad včetně údaje o dani.

Vedení Sněmovny se ale proti rozhodnutí finančních úředníků hodlá odvolat, protože podle jejích právníků plátcem DPH není. „Jsou dva odlišné výklady zákona od dvou státních institucí. Je potřeba to ujasnit. Sněmovna z toho důvodu podá odvolání,“ uvedl mluvčí Sněmovny Roman Žamboch.

Účtenka ze Sněmovny, nově se započítaným DPH.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené