Hlavní obsah

Vláda nás chce umlčet, bojí se polská média nové daně. Na den zčernala

Média bez volby. Heslo středečního protestu soukromých médií v Polsku.

Reklama

10. 2. 12:44
aktualizováno • 10. 2. 13:07

Bez televizních zpráv, rozhovorů v rádiích, bez fotek i všech článků na zpravodajských webech. Tak ve středu vypadá velká část soukromých polských médií. Jde o největší protest médií od roku 2016.

Článek

Noviny, zpravodajské servery, televize a rádia ve středu od rána protestují proti vládnímu plánu na zavedení nové daně z příjmů z reklamy. Zatímco globální internetoví giganti, jako je Facebook a Google, by měli nově platit pět procent, polští vydavatelé tiskovin a také televize, rozhlas, kina a provozovatelé venkovní reklamy mají platit až 15 procent. K tomu jim zůstává i 23% DPH.

„Vládní plány na zavedení nové daně z reklamy považujeme za nespravedlivé a neuvážené. Apelujeme na vládu, aby od svých plánů ustoupila, protože ničení sféry svobody tisku bude smrtící pro polské hospodářství a demokracii,“ stojí na webu středového deníku Rzeczpospolita. Ten se stejně jako desítky dalších soukromých polských médií připojily ke středečnímu protestu.

Protest na prvních stranách

S černou první stranou vyšel například liberální deník Gazeta Wyborcza či bulvární Fakt. Noviny ve velkém otiskly úterní otevřený dopis adresovaný vládě a politikům, ve kterém na 43 mediálních domů, redakcí a vydavatelství novou daň označuje za útok na svobodu médií. Černé zůstaly i obrazovky diváků dvou největších soukromých televizí v zemi TVN a Polsat a odmlčely se také rozhlasové stanice.

+3

Média v úterním dopise uvedla, že vláda zavedením nové daně pod záminkou boje s pandemií oslabí soukromá média. Jde o jinou formu tvz. repolonizace, tedy zestátnění médií. Reklamní daň prý nezávislá média oslabí a některá dožene k bankrotu. To pak otevře cestu k dalšímu nakupování médií státními koncerny řízenými vládou.

Média v Polsku jsou velmi polarizovaná, v běžném provozu proto zůstala státní média a konzervativní média nakloněna současné vládě. Vládní Polská televize informovala o protestu jako o „odporu německých médií přispět Polákům na zdravotnictví a kulturu“.

Kaczyńského „maďarská cesta“

Kritici vidí v nové dani „maďarskou cestu“. Po zavedení obdobného „příspěvku“ v Maďarsku v roce 2014 totiž oslabená média začali ve velkém nakupovat oligarchové spojení s premiérem Viktorem Orbánem. V Polsku by ale nešlo o oligarchy a podnikatele, ale o firmy řízené státem. Už loni na konci roku petrochemický gigant Orlen koupil od německého majitele vydavatelství Polska Press a s ním i desítky regionálních deníků a stovky informačních webů.

Předseda PiS Jarosław Kaczyński označil nákup za „jednu z nejlepších zpráv posledních let“. „Musíme mít vlastní média a nepolská média musí být v naší zemi výjimkou, vzácnou výjimkou,“ dodal v rozhovoru na konci ledna.

Vládě už slouží veřejnoprávní média, která jsou personálně i finančně závislá na rozhodnutí Kaczyńského a změnila se na propagandistické kanály. Loni dostaly Polská televize a Polský rozhlas přímou státní dotaci v přepočtu 12 miliard korun. V zemi totiž dlouhodobě nefunguje systém výběru koncesionářských poplatků. Opozice loni neúspěšně navrhovala, aby se peníze použily na léčby onkologických onemocnění.

Právě na veřejnoprávní média má směřovat i část peněz z plánované nové daně, kterou představila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) minulý týden. Ministerstvo financí počítá s tím, že poplatek do státní kasy ročně přinese 800 milionů zlotých.

Komentář eurokomisařky Jourové

„Vnímám to jako velice nebezpečný trend a jako součást oslabování demokracie a svobod,“ komentovala věc pro Seznam Zprávy česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „ Zkoumáme, co s tím můžeme dělat, podporujeme nezávislá média ve všech zemích. Trend je negativní,“ uvedla k situaci. O stavu právního státu i svobodě médií ve střední Evropě hovořila Jourová pro podcast Checkpoint, který vyjde ve čtvrtek.

PiS: protestují jen opoziční média

Premiér Mateusz Morawiecki novou daň prezentuje jako „digitální“. Cílí prý na bohaté nadnárodní koncerny, jako je Apple, Google, Facebook nebo Amazon. „Vedli jsme s těmi firmami dialog, ten se prodlužoval, trval dva roky, slibovali nám něco na konec roku 2020, trpělivě jsme čekali do roku 2020. Ale ukázalo se, že to byla jen hra o čas,“ řekl v úterý předseda vlády. Digitální daň podle něj není v Evropě výjimečná.

Místopředseda PiS a vicemaršálek Sejmu Ryszard Terlecki ve středu mediální protest bagatelizoval. „Daně jsou pro média bezpochyby bolestné a nákladné, média se musí smířit s tím, že budou nést náklady své činnosti, stejně jako ostatní ekonomické subjekty v zemi. Protest je specifický, protestují především ta média, která podporují opozici,“ citovala politika agentura PAP.

To, že se nová daň zavede, ale zdaleka není jisté. Kaczyńského většina ve sněmovně totiž závisí na dvou menších koaličních partnerech. Jeden z nich, strana Dohoda, ve středu dopoledne v reakci na mediální protest uvedla, že „se znepokojením analyzuje návrh nové mediální daně“.

PiS s ní prý projekt nekonzultoval a strana teď „pozorně vnímá hlas médií a občanů“. Je proto možné, že Dohoda novou daň v aktuální podobě odmítne. Strany jsou navíc v konfliktu kvůli pokusu o převrat v Dohodě. Vedení strany se pokusil převzít politik Adam Bielan, který je blízký Kaczyńskému.

Středeční akce je největším mediálním protestem od roku 2016. Tehdy redakce soukromých médií jeden den vůbec neinformovaly o politice kvůli úpravě pravidel pohybu a práce novinářů v parlamentu. Kancelář Sejmu pak od zavedení regulace ustoupila, ve Varšavě se totiž k protestům za přístup médií k politikům přidal konflikt v parlamentu a věc vygradovala ve vtrhnutí demonstrantů do areálu Sejmu a také téměř měsíc trvající opoziční blokádu sálu sněmovny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované