Hlavní obsah

Vláda se může zaseknout na jednom postu. Zemana mezi ministry čeká letitý sok

Foto: twitter.com/prezidentmluvci

Prezident Miloš Zeman se vrací k politické práci, zůstává ale v nemocnici.

Reklama

6. 11. 10:27

Přístí pondělí poprvé zasedne Poslanecká sněmovna a začne se naostro skládat nová vláda. Prezident Zeman se hlásí o slovo.

Článek

Před horkým politickým týdnem si dal prezident Miloš Zeman záležet na tom, aby Česku ukázal, že je zpět a ve formě. V pátečním rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 řekl, že jmenuje premiérem šéfa ODS Petra Fialu. Hladká jízda k nové vládě se ale může zadrhnout na některých ministerských jménech.

Podle informací Seznam Zpráv se čekají prezidentovy výhrady zejména k diplomacii.

Jasné je, že s dnešními opozičními stranami se Zeman neshodne na inklinaci k autoritářským zemím, jako je Rusko a Čína. Důležitou roli ale může hrát vztah k Izraeli.

Prezident může podle informací Seznam Zpráv zabojovat o svůj politický odkaz a spolu s proizraelskou ODS se pokusit prosadit svůj dlouholetý politický sen - přestěhovat českou ambasádu do sporného Jeruzaléma. Černínský palác mají ale podle dostupných informací řídit Piráti. Ti se však ze všech příštích vládních stran na vztahu k židovskému státu s prezidentem shodnou nejméně.

Další rozbuškou může být post pro evropské záležitosti - tam má být favoritem senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Zeman s Bekem měli v minulosti vleklé spory. Dnešní předseda senátního výboru pro evropské záležitosti Bek Seznam Zprávám potvrdil svůj zájem o post a spolupráci se svým bývalým šéfem z akademické půdy Fialou.

Prezident fandí ODS

Podle důvěryhodných zdrojů blízkých prezidentu Zemanovi se nedá čekat, že prezident bez výhrad či přímo strojově přijme jména nových ministrů. V minulosti si Zeman například prosadil, že na post šéfa diplomacie nebude jmenovat sociálního demokrata Miroslava Pocheho či na post šéfa kultury Michala Šmardu.

Petr Fiala ale bude ve srovnání s končícím premiérem Andrejem Babišem v silnější pozici vůči hlavě státu - má za sebou většinu v Poslanecké sněmovně. To Babiš se svou menšinovou vládou neměl, v Parlamentu navíc závisel na prezidentových spojencích z KSČM.

PirSTAN bude chtít do Černínského paláce zřejmě vyslat bývalého poslance Jana Lipavského. Je ale vysoká pravděpodobnost, že u Zemana narazí. „Můžou tam být rozdílné pohledy na vztahy s Izraelem. Je známá věc, že pro prezidenta je to zásadní téma,“ uvedl zdroj blízký Miloši Zemanovi.

Hlava státu může mít podle informací Seznam Zpráv výhrady také k tomu, že i evropská agenda připadne liberálněji laděné koalici. „Tento post má krýt záda premiérovi, na němž závisí unijní agenda především. Toto rozdělení může vytvářet politické pnutí a dělat prostor pro intriky a destabilizovat vládu,“ uvedl zdroj z okolí prezidenta.

Páteční rozhlasový rozhovor jednoznačně nastínil prezidentovy preference: Vyznal se v něm k sympatiím k ODS - a to i když se celý život v politice prezentuje jako levicový politik. A zároveň si rýpnul do Pirátů, když neopomenul zdůraznit jejich volební „neúspěch“.

Brněnský „reunion“ s Fialou

Evropskou politiku mají dostat Starostové. Přestože se prezident prohlašuje za eurofederalistu, tíhne spíš k unijním „troublemakerům“: stávající garnituře v Polsku či k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Nepochybně by si v této otázce opravdu nejlépe rozuměl s ODS. PirSTAN, TOP 09 i lidovci mají k EU méně vymezující se vztah.

A situaci nepomůže ani to, že favoritem na post je Zemanův dlouholetý kritik Bek.

„Mohu potvrdit, že jsem v nějakém užším výběru jmen, o nichž se v rámci STAN diskutuje. Ale to rozhodnutí není na mě. Pracovat za STAN v této vládě jsem připraven. S Petrem Fialou se dobře známe a i v otázkách, v nichž se neshodneme, umíme najít řešení, to jsme si ověřili už v minulosti,“ řekl Seznam Zprávám bývalý rektor Masarykovy univerzity, který na postu této vysoké školy Fialu střídal a předtím působil také řadu let jako jeho zástupce.

Bek se se Zemanem střetl, když coby rektor s odkazem na nezávislost akademické půdy zamítl prezidentovu přednášku pro studenty ekonomie krátce před sněmovními volbami v roce 2013. Prezident zareagoval tím, že jej nepozval na oslavy státního svátku. Bez pozvánky byl Bek i v následujících letech. „Od té doby jsme se neviděli. Nechci spekulovat o tom, jaký vliv by to mohlo mít na moje případné jmenování členem vlády, v této rovině nepřemýšlím,“ dodal Bek.

Diplomatická agenda je jednou z nejcitlivějších území vznikající vládní mapy. Její rozdělení se měří jak na lékárenských vahách. ODS je ve zkratce euroskeptická, ostatní koaliční strany jsou blíže bruselskému mainstreamu - to se projevuje i v dalších relacích, ať už na vztazích v rámci Visegradské čtyřky či na vztahu k Izraeli. Když se k tomu přidají Zemanovy zájmy, je to třaskavá kombinace.

Válka o Jeruzalém

Kandidát na post ministra zahraničí za Piráty Jan Lipavský už minulý týden Seznam Zprávám potvrdil, že zájem o funkci má. V pátek jen vzkázal, že „nemá žádné signály“ ohledně postoje prezidenta ke svému případnému jmenování ministrem zahraničí.

Podle zákulisních ohlasů se Lipavského nominace těší podpoře napříč stranami vznikající koalice. S českými diplomaty již úzce spolupracoval během svého čtyřletého působení v Poslanecké sněmovně. Profiloval se hlavně na tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Jaderné elektrárně v Dukovanech - byl odpůrcem ruské a čínské účasti v zakázce. Zeman prosazoval účast nespojeneckých zájemců v obřím jaderném tendru. Vše ale nasvědčuje tomu, že Dukovany už Zeman nezvrátí - všechny politické strany, které se chystají vládnout, podporují tendr jen s uchazeči z nerizikových zemí.

„Velmi často politická scéna dokáže najít jednotné zahraničněpolitické stanovisko, když se dané téma probere se všemi hráči. Případné názorové odlišnosti tedy vnímám jako prostor pro takovou debatu,“ řekl v souvislosti se svou kandidaturou na post šéfa diplomacie Lipavský.

Minimálně debatu bude vyžadovat otázka vztahu nové vlády s Izraelem. Prezident tady může cítit příležitost ještě ukázat svým voličům „starého dobrého“, tedy silového Zemana.

Zeman přesun ambasády do Jeruzaléma poprvé avizoval hned po svém zvolení, v roce 2013. Tehdy jeho slova způsobila poprask a vypadala jen jako provokace. Kvůli nedořešení izraelsko-palestinské otázky, jejímž snad nejcitlivějším bodem je právě status Jeruzaléma, má naprostá většina zemí své ambasády v Tel Avivu.

Foto: Seznam Zprávy

Takto se rýsuje vláda Petra Fialy.

V průběhu následujících let se ale geopolitika změnila - a americký prezident Donald Trump do Jeruzaléma přestěhoval americkou ambasádu. Mnoho zemí jej nenásledovalo. Vláda Andreje Babiše Zemanovi naservírovala alespoň „předkrm“, ve sporném městě se loni otevřela symbolická pobočka české ambasády sídlící v Tel Avivu.

Nová politická konstelace ale otevírá nové možnosti. Pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala se v minulosti vyjádřil pro přesun české ambasády do Jeruzaléma.

„Izrael je naším významným spojencem a osobně se domnívám, že by se naše velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma přestěhovat mělo. Izrael považuje Jeruzalém za své hlavní město, my bychom to měli respektovat a náš respekt vyjádřit i tímto krokem,“ řekl v roce 2018 pro spřízněný web Pravý břeh Fiala.

Seznam Zprávy se Petra Fialy ptaly na to, zda se pokusí svůj postoj přetavit v realitu, jeho mluvčí Václav Smolka ale do uzávěrky neodpověděl. „V programu to nemáme, ale ptáte-li se na můj názor, tak bych to klidně udělal,“ napsal v SMS zprávě zahraničněpolitický expert ODS, europoslanec a bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra.

V programovém prohlášení vlády stojí, že vznikající kabinet „bude rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací“.

Na silně proizraelském postoji se ODS shodne zejména s lidovci. Ale stěhování ambasády by byl poměrně radikální krok, na kterém se jistě celá koalice neshodne - už proto, že by Česko bylo první zemí EU, která by tento krok učinila.

Právě Piráti a konkrétně i Jan Lipavský se v minulosti k příliš těsnému vztahu s židovským státem vyjadřovali rezervovaně. „Ač samotné otevření úřadovny není nijak v rozporu s mezinárodním právem, tak symbolika daného kroku je nepopiratelná a nijak nepřispívá k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinské otázky,“ uvedl letos například Lipavský k otevření pobočky v Jeruzalémě.

Od té doby se ale také změnila situace i v židovském státu - v čele izraelské vlády po dlouhých letech skončil premiér Benjamin Netanjahu. Stávající kabinet sice vede jeho někdejší spojenec z pravicového spektra izraelské politiky Naftali Bennett, ale v jeho vládě historicky poprvé například sedí i arabská strana. Nová izraelská vláda postupuje na mezinárodně citlivěji než „jestřáb“ Netanjahu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované