Hlavní obsah

Vláda šetří na rodinách s postiženými dětmi. Některé nedostanou ošetřovné

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

16. 11. 2020 9:46

Na jaře měly nárok na ošetřovné i OSVČ na vedlejší činnost, pokud se musely po uzavření škol a sociálních zařízení postarat o své děti s hendikepem. Na podzim už ale Ministerstvo průmyslu řeklo ne a výslovně je z podpory vyškrtlo.

Článek

Priority vlády jsou nastavené jasně. Nebýt ohnivé diskuze kabinetu v polovině října, zůstaly málem otevřené hospody, ale zavřené školy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) už nyní plánuje otevírání obchodů kvůli vánočním nákupům, rodiče dětí s postižením ale vláda opomíjí.

V nové výzvě ošetřovného pro OSVČ totiž Ministerstvo průmyslu a obchodu výslovně píše, že nárok na výplatu nemají osoby podnikající na vedlejší činnost z důvodu, že osobně pečují o dítě do 10 let, které je přitom na pomoci závislé.

Rodiče hendikepovaných dětí přitom podnikají na vedlejší činnost ale jen kvůli tomu, že to tak upravuje zákon o důchodovém pojištění. V jejich případě proto nemusí jít o přivýdělek, jen o naplnění platných pravidel. Jejich hlavní činností je totiž pohledem legislativy a státu péče o dítě. A proto tak mohou využít nižší zdanění práce.

„Neznamená to, že pracují méně. Takoví rodiče mají často plný úvazek a práci dohánějí po nocích. Teď ale vypadly sociální a školské služby a rodiče se museli na sto procent věnovat dětem, ale podle nastavení nové výzvy nárok na ošetřovné nemají,“ popisuje právnička a zástupkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenka Hečková.

Na jaře opomenutí, na podzim vyškrtnutí

Tito rodiče sice mají nárok na příspěvěk na péči, jeho výše ale rozhodně nemůže vykrýt ztrátu výdělku. V prvním stupni totiž dosahuje 3300 korun měsíčně a ve druhém pak 6600 korun. Teprve ve třetím a čtvrtém stupni je příspěvěk významně vyšší – 13 900 a 19 200 korun – jenže v tomto případě jde o děti s velmi těžkou formou hendikepu, které vyžadují celodenní nepřetržitou péči.

Příspěvěk navíc nepobírá rodič, ale dítě. Hradí se z něj všechny potřebné sociální nebo zdravotní služby, jako je například asistence. Ani v nejvyšším stupni ale obvykle nestačí na pokrytí těchto zcela základních nákladů.

Vládní vyškrtnutí rodičů postižených dětí pracujících na OSVČ je o to více překvapující, že se už na jaře musely tyto rodiny ozvat, aby se jich ošetřovné týkalo. A Ministerstvo průmyslu jim výjimku udělilo, takže nárok na ošetřovné měly.

Jenže na podzim se na ně zase zapomnělo.

„Poukazáli jsem na tenhle problém už na jaře a MPO a MPSV ho reflektovala. O to víc nás ale překvapilo, když se tohle omezení objevilo ve výzvě znovu,“ uvedla Hečková.

Navíc na jaře byla výzva formulována obecně pro OSVČ na hlavní činnost a úřady pak zpětně přiznaly, že šlo pouze o opomenutí specifické skupiny podnikatelů. Tentokrát už ale výzva explicitně zakazuje čerpání ošetřovného rodiči dětí s hendikepem.

Foto: MPO

Doslovný výčet OSVČ, které na ošetřovné nárok nemají.

Jedná se o další výjimce

Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz Seznam Zpráv nevysvětlilo, proč se okruh možných žadatelů oproti jaru zúžil, pouze konstatovalo, že rezort vycházel ze zákona.

„Podmínky této výzvy ‚ošetřovného‘ pro OSVČ se sladily (stejně jako to bylo u výzev předchozích) s programy Ministerstva práce a sociálních věcí a podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,“ uvedl Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO.

To ale nedává odpověď na otázku, proč na jaře mohly o ošetřovné žádat i OSVČ na vedlejší činnost, ale na podzim už to podmínky výzvy zapovídají. Nehledě na to, že MPO sice vycházelo z programů Ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením Jany Maláčové (ČSSD), ale pravidla ošetřovného s MPSV nekonzultovalo.

„Tak zvané ‚ošetřovné‘ pro OSVČ jsme bohužel nedostali předem k připomínkám, nicméně je to plně v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministryně Maláčová si je ale dobře vědoma situace, do které se rodiče dětí se zdravotním postižením tímto dostávají. Mnohdy totiž právě samostatně výdělečná činnost umožňuje potřebnou flexibilitu pro skloubení péče a práce v těchto případech,“ říká mluvčí MPSV Andrea Vašáková.

Ministerstvo práce a sociálních věcí tak u Havlíčkova resortu lobbuje znovu o výjimku.

„Vzhledem ke gesci MPO nedokážeme situaci ovlivnit, nicméně ministryně Maláčová již vyzvala pana ministra Havlíčka k napravení této nespravedlnosti a sjednocení podmínek s jarními výzvami,“ dodává Vašáková.

Za současných podmínek mají tedy na ošetřovné nárok pouze OSVČ na hlavní činnost, které musely omezit podnikání kvůli uzavření škol a sociálních zařízení, a to protože se starají o dítě do deseti let nebo hendikepovaného člověka. Nárok mají na 400 korun za den a vztahuje se na období od 14. října, kdy se musely uzavřít školy s výjimkou mateřských a speciálních. Za říjen mohou dostat 6400 korun.

Při první vlně pandemie OSVČ dostávaly nejdříve 424 korun za den, od dubna vláda schválila zvýšení částky na 500 korun. Ošetřovné mohly čerpat podle nových pravidel na děti do 13 let. Dotaci mohli živnostníci získat za březen až červen. Schváleno bylo 190 tisíc žádostí za 2,2 miliardy korun.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované