Hlavní obsah

Vládní kroky jsou nešťastné, říká zakladatel „Babišova“ fondu Janov

Foto: Zuzana Kubátová/Seznam Zprávy

Řídící partner a spoluzakladatel Hartenbergu Jozef Janov.

Reklama

30. 9. 2020 14:03

Holding Hartenberg ze svěřenských fondů Andreje Babiše, tak jako jiné firmy, zápasí s koronavirem. Propad hlásí zdravotnická divize, zhoršuje se výhled leteckého opravárenství. Dobře šlapou jen menší divize.

Článek

Loni Hartenberg nainvestoval do koupě srbských leteckých opraven JAT Tehnika, dnes má opravárenské hangáry také v Polsku a Slovinsku. Investice do letectví se ale dnes ukazuje jako riziková.

Podle Jozefa Janova, řídícího partnera a spoluzakladatele Hartenbergu, se dá čekat krach celé řady aerolinií. „Až polovina aerolinií zkrachuje. Trh se úplně změní,“ říká Janov, podle něhož půjde nahoru i cena letenek. A nebude-li se dařit aeroliniím, nastanou špatné časy i pro opravny, takže Hartenberg už dnes avizuje ve své opravárenské divizi snižování stavů.

Po zdravotnictví, které je nejdůležitější částí Hartenbergu (Janov jeho kondici popisuje v první části rozhovoru – zde), tedy koronavirus ohrožuje i druhou nejvýznamnější divizi holdingu.

Druhá část rozhovoru s Jozefem Janovem přináší nejen popis současné kondice Hartenbergu, ale také pohled dlouholetého byznysového partnera Andreje Babiše na postup vlády v koronavirové krizi. Janov kritizuje rostoucí zadlužení státu, snižování daní a celkovou malou odvahu k nepopulárním, ale nutným opatřením.

Zdravotnictví představuje asi 40 procent obratu Hartenbergu. Co vaše další projekty a celková kondice skupiny v covidovém roce?

My od našich projektů chceme pěti až desetiprocentní růst ročně. Celkem to šlapalo ještě v letošním prvním čtvrtletí. Ve druhém to bylo tragické, hrubý zisk se nám propadl o 200 milionů korun. Třetí kvartál byl už zase dobrý. Po létě jsme se v celém portfoliu meziročně dostali do plusu. Výraznější pokles je jen ve zdravotnictví, ostatní firmy skupiny to kompenzují a postupně stahujeme manko z jara.

Vydrží vám to? Situace všude v Evropě se zase zhoršuje.

Otázka je, co bude dál. Nakolik se zase přestane cestovat, lidé se začnou bát a utlumí se evropské ekonomiky. Když se to nestane ve velkém rozsahu, tak se koncem roku v Hartenbergu dostaneme na loňská čísla. Ještě nedávno jsem věřil, že to tak bude, ale teď nevím. A hlavně je strašně těžké cokoliv plánovat, když nevíme, co bude za měsíc. To má samozřejmě vliv na investice, děláte jen to nejnutnější.

Po zdravotnictví je vaší největší aktivitou letecké opravárenství, zastřešené pod hlavičkou Avia Prime. Loni jste koupili balkánskou skupinu JAT Tehnika, máte opravny v Srbsku, Slovinsku a Polsku. Co dělá s tímto projektem covid?

První půli letošního roku měla JAT Tehnika nejlepší ve své historii. Když se zavřely hranice a přestalo se létat, všechny velké aerolinie nám letadla posílaly na opravy. Už v létě se ale začínala projevovat nejistota. Teď jdou dolů ceny za opravy, cena práce klesla asi o čtvrtinu.

Nevíme, jestli na sezonu udržíme všech 1500 zaměstnanců, asi se budeme muset rozloučit s těmi externími. Cena práce v tomto odvětví šla asi o čtvrtinu dolů. Není divu, jen Lufthansa, náš velký klient, ztrácí měsíčně 500 milionů eur, létá jim 200 letadel z 800. Naštěstí létají hlavně úzkotrupá menší letadla, právě ta, která opravujeme. Zakázky ale máme jen do konce roku, žádná z aerolinek nechce nic objednávat na delší dobu, nikdo neví, co bude.

Letectví v mlze

Řada leteckých opraven musí být teď levně na prodej, ne?

Je to teď strašně křehký byznys. Spekuluje se dokonce tom, že Lufthansa bude prodávat svou Lufthansu Technics, což je v opravárenství největší hráč na evropském trhu. My víme, že v západní Evropě je pár konkurentů na prodej, ale nechceme se teď na ty případy ani dívat. Máme dost práce sami se sebou. JAT Tehniku jsme koupili v privatizaci a pak jsme s ní půl roku nemohli nic dělat, protože se tam nedalo ani doletět. Teď tam pracujeme na zefektivnění provozu, optimalizujeme, co se dá, znovu vyjednáváme téměř všechny kontrakty.

Jozef Janov

Vystudoval ekonomii v Bratislavě a na německé Univerzitě M. Luthera (Halle, Wittenberg).

Začínal v bankovnictví.

10 let strávil ve skupině Penta, podílel se na řadě jejích akvizičních projektů, byl řídícím partnerem Penty v Polsku.

Roku 2013 spoluzakládal skupinu Hartenberg, do níž klíčový kapitál vložil Andrej Babiš.

Pod Hartenbergem vybudoval druhou největší síť klinik na umělé oplodnění v Evropě.

Jaký vývoj čekáte v letecké branži?

Špatně jsou na tom všechny aerolinky. Těm klíčovým, jako je Air France, Finnair, Lufthansa, pomáhají vlády. Celkově to ale s oborem nedopadne dobře, obávám se, že až polovina aerolinií zkrachuje. Lufthansa sice deklaruje, že se chce dostat na předkoronavirovou kapacitu do roku 2023, ale vůbec nevím, z čeho ty předpovědi vycházejí. Podle mne zůstanou tři největší lowcosty a kotevní síťové aerolinky, které budou držet vlády. Trh se úplně změní, cena letenek půjde nahoru.

Co z toho vyvozujete pro Hartenberg?

Bude-li se špatně dařit našim klientům, bude se špatně dařit i nám. Šanci pro nás vidím v tom, že v našich opravnách ve Slovinsku, v Srbsku a Polsku je ve srovnání se západní Evropou nižší cena práce a jsou tam kvalifikovaní lidé. Ale budeme si to muset odpracovat, tohle bude opravdu dlouhodobý projekt.

Potravinářství se daří

Co potravinářství Hartenbergu? V Polsku máte firmu Good Food, výrobce „pufovaných“ chlebíčků. Má pandemie na jejich trh vliv?

Má – dobrý i špatný. Zrušili nám všechny veletrhy, tím pádem nemáme jak uzavírat nové kontrakty. Není kde se potkávat s obchodními partnery. Jinak nám ale Good Food šlape výborně. Potravinovým firmám se celkově daří, těm koronavirus pomáhá. Lidi se předzásobují potravinami, takže jsme letos ve druhém kvartále ani nestíhali vyrábět. Obrat nám narostl proti loňsku asi o 30 procent, ziskovost o polovinu. Klienty si můžeme vybírat. Skoro dvě třetiny obratu máme v západní Evropě, dodáváme do velkých obchodních řetězců, jako je Tesco, Ahold, jsme ale třeba i ve Walmartu v Americe.

Nám se vyplatilo, že jsme před dvěma lety v Good Foodu zainvestovali 600 milionů korun do nové haly, a zdvojnásobili si tak výrobní kapacitu. Výroba stále roste, ročně do rozšiřování investujeme kolem 100 milionů korun a chceme v tom pokračovat i v příštích letech. A další firma, která nám výborně jede, je Imunoglukan.

To je váš slovenský výrobce potravinového doplňku na posilování imunity. Pro něj musí být pandemie požehnáním…

Ano, Imunoglukan se výborně prodává. V dubnu byl dokonce vyprodaný v lékárnách v Česku i na Slovensku. Naštěstí jsme před dvěma lety i tady shodou okolností postavili novou výrobní halu a vybudovali výrobní závod s velkou kapacitou. Čekali jsme, že tím máme vystaráno tak na deset let. Výroba ale letos narostla na dvojnásobek. V Česku a na Slovensku asi o 50 procent, ale v zemích jako Španělsko, Itálie nebo Slovinsko rostly prodeje o sto procent. Teď vstupujeme na nové trhy – spouštíme prodej ve Švédsku, v Rumunsku. Bohužel jsme kvůli koronaviru museli posunout vstup do Kanady, kterou jsme letos plánovali. Ale spustíme ji příští rok.

Dá se říct, že to, co proděláváme na zdravotnictví, nám letos kompenzuje Imunoglukan a Good Food.

Máte ještě výrobce prádla a plavek Astratex.

Ten měl také druhý kvartál velmi slabý, plavky se neprodávaly. Kolegové z Astratexu ale zareagovali úplně skvěle. Proměnili hodně procesů ve firmě, rozšířili sortiment, přinesli nové značky a v létě se prodeje postupně rozjely. Momentálně rosteme o víc než 50 procent a také jsme vstoupili na řadu nových trhů – do Maďarska, Rumunska, Bulharska, Řecka. To firmu posouvá dopředu. Těžíme také z toho, že lidé si čím dál víc nakupují z domova online, je to zjevně posilující trend.

Nástup do realit

Letos Hartenberg vstoupil do úplně nového oboru, nainvestovali jste do dvou bytových projektů developerské firmy JRD. Budete v realitách posilovat?

Vstup do developerských projektů jsme podepsali těsně před vyhlášením nouzového stavu, uvidíme, jak se tam výsledky budou vyvíjet. Byty, které teď stavíme, se budou prodávat až za dva roky. Máme ale před podpisem další dva projekty, každý je mezi 100 až 300 byty. Každý rok chceme takto dodávat na trh kolem 300 bytů. Zatím vypadají reality z našeho pohledu velmi dobře.

Zůstanete u bytů? Nezačnete stavět také administrativní budovy?

Ty teď budou mít podle mého názoru velký problém. Vidím to u kolegů, kteří mají kapitál zainvestovaný v developmentu kancelářských budov. Prakticky skončily předpronájmy, tedy smlouvy o budoucím pronájmu prostor, které developeři uzavírali ještě před tím, než začínali stavět. Je jasný trend k home office, řada firem bude také zřejmě snižovat zaměstnanost, takže poptávka po kancelářích půjde dolů. Nové kanceláře prostě nejsou segment, v kterém bychom chtěli být.

Skupinu Hartenberg jste zakládal před sedmi lety pro Andreje Babiše, dnes je součástí jeho svěřenských fondů a Babiš se mezitím stal premiérem. Jak hodnotíte svého spoluinvestora jako šéfa vlády, jak si vede v koronavirové krizi?

Pro každou vládu je tato situace nová, takže rozhodují stylem pokus-omyl. Nejsem epidemiolog a neumím posoudit epidemiologická opatření. Ale vystudoval jsem národní hospodářství, k tomu se vyjádřit můžu. Vláda do podpory byznysu nasypala obrovské množství peněz, ale – když to přirovnám ke zdravotnictví – přece nemůžete celou republiku držet „na JIPce“ s umělou podporou dýchání rok nebo snad i déle.

Nešťastné vládní kroky

Měla by vláda na podpoře ekonomiky začít šetřit?

Je hodně oborů, které stát zbytečně drží nad vodou a stejně jim nepomůže. Dosavadní ekonomickou strukturu můžeme dotovat chvíli, ale nejde to dělat věčně a v určité fázi je to zbytečné. Celý trh se po covidu změní, musí projít očistou. Kdo to zvládne, přežije, kdo ne, musí změnit obor. Pro ekonomiku to nakonec nebude tragédie, pořád jsou obory, které posilují, třeba e-shopy, celá digitální ekonomika. Ekonomika si na nové podmínky zvykne, má extrémní schopnost se s tím srovnat sama. Já některé vládní kroky prostě považuji za nešťastné.

Které?

Určitě teď nemá smysl zvedat mzdy ve veřejném sektoru a nabírat další tisíce úředníků. Když projde snížení daní na patnáct procent, každému zůstane v čistém zhruba o sedm procent víc, takže se nemusí navyšovat hrubé mzdy. Také nechápu úlevy v EET. Jak je možné, že někdo nechce být zapojen v EET? To znamená, že neplatí daně? Pak ale přece nemůže čerpat služby od státu – ať si platí sám zdravotní péči a za děti platí školné. Proč stát umožňuje de facto neplacení daní, které musíme za černé pasažéry platit my ostatní? To je nesystémové, absolutně nesystémové.

A poslední věc: ekonomika může mít krátkodobý deficit. Za mimořádných situací se dá hospodařit se schodkem. Nedají se ale sestavovat státní rozpočty se schodkem trvale, cílem má být hospodaření s vyrovnaným rozpočtem. Pojďme ve stopách Německa, které také řeklo, že státní rozpočet vyrovná v roce 2023, že teď dělá jen jednorázová opatření. V dnešní situaci, kdy se dá očekávat do půlroku krach některých podniků a nárůst nezaměstnaných, za které bude muset hradit odvody stát, snižování daní nedává smysl.

Na druhou stranu to chápu: když teď řeknete lidem, že je třeba naopak zvyšovat daně, zmrazit platy a trochu devalvovat korunu, aby se pomohlo exportu, je to politická sebevražda. Ale bylo by to správné.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené