Hlavní obsah

Lékaři z Babišova fondu spustili virtuální kliniku. Vývoj urychlil covid-19

Foto: Zuzana Kubátová/Seznam Zprávy

Jozef Janov.

Reklama

28. 9. 14:15

Soukromé kliniky a laboratoře byly vždy nejcennější a nejziskovější částí holdingu Hartenberg, který patří do svěřenských fondů Andreje Babiše. Dnes má však zdravotnická část Hartenbergu potíže, její byznys drtí koronavirus.

Článek

Klinikám Hartenbergu ubývají pacienti a s nimi i tržby. Ani laboratoře, které teď naplno dělají covidové testy, hospodaření zdravotnické divize nezachrání.

Kondici zdravotnického byznysu navázaného na premiéra popisuje v první části rozhovoru pro Seznam Zprávy spoluzakladatel a řídící partner Hartenbergu Jozef Janov. Druhou část rozhovoru o situaci v dalších divizích holdingu zveřejníme v příštích dnech.

Koronavirová nákaza podle Janova sice nesvědčí byznysu, zato urychluje vývoj k digitalizovanému zdravotnictví. Lékaři z Hartenbergu nedávno spustili virtuální kliniku, která registruje 400 prvních pacientů se střevními chorobami. „V oblasti gastroenterologie jde o první virtuální kliniku ve střední Evropě,“ říká Janov.

Jak si v době koronaviru vede váš zdravotnický byznys?

Koronavirus mu nedělá dobře. Na jaře po vyhlášení nouzového stavu naše kliniky prakticky zastavily provoz, ještě v dubnu a květnu jsme každý měsíc přicházeli asi o sto milionů korun tržeb. Lidé odkládali léčbu, báli se chodit do ordinací. A chyběly nám tržby od zahraničních pacientů, kteří tvoří v umělém oplodnění asi třetinu naší klientely.

V létě se činnost ambulancí rozjela, projevila se odložená spotřeba z jara. Najednou jsme naopak měli nával pacientů, v Praze třeba o čtvrtinu nad loňským stavem. Teď pacientů opět ubývá, kvůli obavám z covidu-19 lidé opět odkládají plánované výkony. Situace se pořád mění.

Pro vás jsou důležité právě tržby od zahraničních pacientů, kteří k vám jezdí na umělé oplodnění. Přichází zahraniční klientela i přes komplikace na hranicích? Některé státy vyžadují při návratu covidové testy, lidem hrozí karantény…

Zatím jezdí, i když méně, česká centra na IVF (umělé oplodnění, pozn. red.) patří k nejlepším v Evropě. Náklady za covidový test za 80 eur není pro páry, které dlouhodobě řeší neplodnost, nepřekonatelná překážka. Ale klientela se změnila, přišli jsme o pacienty z USA nebo z Izraele, protože letadly se téměř nelétá. Přicházejí ti, kteří cestují auty: z Německa, Itálie, celkově z jihu Evropy. Také jsme se víc přeorientovali na české pacienty a hledáme nové trhy.

Začátkem roku jste v Praze otvírali novou velkou kliniku Iscare, která má kromě léčby neplodnosti a gynekologie širší záběr. Druhým klíčovým oborem je tam gastroenterologie, máte tam třeba také ortopedické nebo chirurgické ambulance. Je Iscare už v plném provozu?

Iscare jsme spustili v plném režimu i s operacemi v únoru, sestěhovávali jsme tam několik zdravotnických firem, celkem tam je 500 kolegů. Do rozjezdu nám zasáhl koronavirus, jarní lockdown, zavřené hranice. Ale aspoň jsme dostali čas, aby si ta změna sedla. V září uděláme nějakých 250 ortopedických operací, skoro 100 chirurgických zákroků, s gynekologií, urologií a plastickou chirurgií to už je skoro 500 operací měsíčně. Není to úplně plný provoz, od září vidíme opět pokles pacientů, a tak hledáme řešení, jak se s tím vypořádat.

Jak se dá strachu lidí z koronaviru čelit?

Řešení u některých oborů je telemedicína. My jsme s tím začínali už v léčbě neplodnosti, kde děláme čím dál víc konzultací přes Skype a video. V dalším nosném oboru, který máme v Iscare, tedy v léčbě střevních zánětů, spustil tým profesora Milana Lukáše virtuální kliniku, která registruje prvních 400 pacientů. Je to vůbec první telemedicínská klinika pro tzv. IBD (zánětlivá střevní onemocnění, pozn. red.) ve střední Evropě.

Telemedicína na startu

Jak funguje?

Slouží stabilizovaným pacientům, kteří nejsou v akutní fázi onemocnění – což jsou až dvě třetiny lidí, které máme v léčbě. Klienti virtuální kliniky mají k dispozici speciální webovou aplikaci. Přes ni vyplňují dotazník, který vyhodnocují lékaři a koordinátoři. Máme také uzavřené partnerství s norskou biomedicínskou firmou Calpro, která vlastní patent na samovyšetření hladiny calprotectinu (proteinu, který signalizuje střevní záněty, pozn. red.) ve stolici. Pacient dostane zařízení k domácímu testu, výsledek se načítá do mobilu, software vyhodnotí hladinu calprotectinu a výsledek slouží jako jeden z důležitých markerů pro lékaře.

Do jaké míry nahrazují samovyšetření a konzultace na dálku klasickou medicínu?

Nenahrazuje to lékařskou péči. Ale třeba pro pacienta z Uherského Hradiště, který by musel cestovat do Prahy kvůli patnáctiminutovému vyšetření, je velká úspora času, když může s lékařem komunikovat na dálku. Pokud je v akutním stavu nebo když se stav pacienta zhoršuje, přijde samozřejmě osobně.

Spustili byste systém, i kdyby nebylo koronaviru a strachu lidí z cestování?

Ano, uvažovali jsme o tom už dříve. Ale normálně bychom systém vyvíjeli dva nebo tři roky. Takto jsme pilotní projekt spustili už za tři měsíce, velmi jsme to urychlili. A klobouk dolů před kolegy, kteří se na vývoji podíleli. Ten projekt je zatím hodně živý, dolaďujeme ho za pochodu.

Hradí pojišťovny lékařskou službu přes internet?

Zatím jsou telemedicínské služby z veřejného pojištění neplacené. Úhradová vyhláška má sice nějaký kód na vzdálenou konzultaci, ale to nepokryje ani náklady na telefony a licence, v úhradách se prostě na tento trend zatím nemyslelo.

Teď probíhá debata napříč všemi medicínskými obory, jak tyto služby budou hrazené. Je to rozhodně silný trend. Konzultace na dálku ulehčí život doktorovi, který může pracovat z jakéhokoliv místa. Mohou je dělat třeba lékařky, které jsou na mateřské dovolené. A ulehčí to pacientům, kteří šetří čas a peníze na cestování.

My jsme v gastroenterologii první klinika ve střední Evropě, která s telemedicínou začala, což je dáno i tím, že jsme v oboru největší, máme 2 000 pacientů a hodně investujeme do rozvoje. Ale jsem přesvědčen, že toto je celkově budoucnost medicíny.

Počítáte s rozšířením virtuální kliniky i na jiné vaše obory?

Určitě. V léčbě neplodnosti nemáme sice speciální aplikaci, ale třeba vstupní konzultace děláme přes video. Nakonec vždycky potřebujete mít pacienta u sebe, udělat diagnostiku a mluvit s ním, ale řada věcí se na dálku vyřešit dá. My uvažujeme , že online systém zavedeme pro všechny polikliniky, které máme. Problém je v tom, že naši lékaři jsou už teď vytížení na hranici, jakou mohou zvládat. Na virtuální kliniku pro celý náš záběr bychom potřebovali třeba 50 dalších lékařů. Ale každopádně o tom uvažujeme. A covid-19 tyto úvahy velmi urychlil.

Chceme být jedničkou

Před vypuknutím krize jste jednali o převzetí dalších klinik na umělé oplodnění v cizině. Jak to s koupěmi vypadá?

Situace v našem oboru je teď hodně komplikovaná. Španělské nebo britské kliniky jsou stále velmi postižené, zatím nevidí světlo na konci tunelu. Některá zařízení ve Španělsku mají veškerý medicínský personál doma, protože byla navázaná na zahraniční pacienty, o které přišla. Dost zařízení bojuje o přežití.

To může být pro zájemce o koupi dobré, ne?

My jsme zatím jednání o akvizicích stopli. Polovina firem, které nás zajímaly, spadla do ztráty, ale cenové představy majitelů jsou stejné jako loni. Takže čekáme, zda se znovu rozjedou. A u druhé poloviny děláme prověrku a zkoušíme se dohodnout, že bychom část ceny zaplatili teď, zbytek až poté, co provoz najede na původní úroveň.

Ale pořád platí, že bychom se rádi stali evropskou jedničkou. Největší v oboru je španělská společnost IVI, ta dělá 40 tisíc cyklů umělého oplodnění ročně. My se jí už blížíme zhruba s 36 tisíci cyklů, kdyby se nám povedla jedna či dvě akvizice, byli bychom v oboru největší.

Nezbaví se Hartenberg svých klinik FutureLife, až vybuduje největšího evropského hráče v umělém oplodnění?

My chceme ve zdravotnictví zůstat dlouhodobě, v léčbě i diagnostice vidíme obrovský potenciál. Před rokem jsme uvažovali o tom, že bychom pro FutureLife přibrali minoritního partnera, spojili se třeba s nějakou evropskou sítí klinik nebo laboratorním řetězcem, ale pak jsme se rozhodli opačně, chceme spíš přikupovat.

Děláte ve svých laboratořích testy na covid-19? Ty teď běží v obrovském rozsahu, mohlo by vám to kompenzovat výpadek jiných výkonů…

Děláme, při pražské klinice Iscare už několik týdnů máme dokonce odběrový stan. Je pravda, že nárůst vzorků na covid-19 nám částečně vyrovnává propad diagnostických výkonů na jiná onemocnění, která jsou způsobena tím, že je pacienti odkládají kvůli strachu z nákazy. Což je mimochodem dost varovné. Ale testy nám ekonomiku rozhodně nezachrání. Naše laboratoře Vidia-Diagnostika budou mít obrat asi 150 milionů korun, to jsou asi jen tři procenta našeho celkového zdravotnického obratu.

Jak u vás roste poptávka po testování?

Dost covidových testů jsme dělali na jaře, přes léto to kleslo na 20 až 30 testů denně, teď jich opět děláme 200 až 300 denně. Skokový růst začal v posledním srpnovém týdnu, přesně to koreluje s návratem lidí z dovolených.

Děláte testy pro samoplátce, nebo i ty hrazené pojišťovnami? Je to pro soukromé laboratoře dobrý byznys?

Děláme obojí. Cena na pojišťovnu je pro nás stanovena stejně jako pro všechna ostatní pracoviště na 1 674 korun. Samoplátci, kterým dáváme potvrzení a platíme ze služby DPH, platí kolem dvou tisíc korun.

Testovací kapacita stačí

Jaká je podle vás testovací kapacita v Česku s ohledem na to, jak přibývá nakažených?

Myslím, že dostatečná. Včera (rozhovor probíhal 23. 9., pozn. red.) bylo v Česku 25 tisíc testů, to je hodně. Hodně samoplátců se ale nechává testovat zbytečně.

Myslíte? Těžko si někdo bude platit test zbytečně. Lidé sami na testy chodí proto, že chtějí mít jistotu, že neohrožují své okolí, nepřenášejí virus. Nebo potřebují výsledek kvůli vycestování za hranice.

Ne tak úplně, já znám i ze svého okolí řadu lidí, kteří jdou na test, přestože nemají žádné příznaky. Kdo může být opravdu nakažený, ten dostane žádanku od hygieny a jde na test hrazený pojišťovnou. Ale hodně lidí opravdu chodí jen tak, což systém zbytečně vyčerpává.

Jaká je podle vás v Česku rezerva v testovacích kapacitách?

Nemyslím, že kapacity je málo, my sami jsme schopni zvednout ji asi o 30 procent, a jak se bavím s kolegy z jiných firem, vidí to podobně. Navíc mají brzy přijít nové testy, které se místo z výtěru nosohltanu dělají ze slin, a ty by měly být o něco rychlejší. Bude se to moci dělat v ambulancích nebo teoreticky i samovyšetřením, vyhodnocovat to pak budou uzavřené diagnostické systémy v laboratořích.

A co se týče kapacity laboratoří, on není problém v přístrojích nebo materiálu, to teď není těžké nakoupit – na rozdíl od jara, kdy se na to čekalo i několik týdnů. Problém je ale v lidech, je nouze o laboranty. S tím dnes zápasí každý.

Nabírali jste nové zaměstnance kvůli covidu-19?

U nás to nejde úplně srovnat, stěhovali jsme letos tři laboratoře do jednoho nového prostoru s cílem mimo jiné snížit stav pracovníků. Místo toho máme i tak o něco víc lidí v laboratořích než dříve.

Takže když všechny ty vlivy sečtete, jak letos vychází ekonomika zdravotnického byznysu Hartenbergu?

Ve zdravotnictví jsme kvůli úbytku pacientů a zavřeným hranicím v minusu. Covid-19 není pro zdravotnický byznys žádné požehnání. Když jsou zavřené hranice, nejezdí pacienti ze zahraničí a domácí se bojí chodit k lékaři, je to problém. Fixní náklady zůstávají, tržby klesají. Není to ale tak zlé, jak to vypadalo na jaře. Záleží na tom, co bude dál. Nejsem expert na koronavirus, ale obávám se, že se s ním budeme muset naučit žít a bude běžnou součástí našeho života.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené