Hlavní obsah

Vládní tým radí: Roušky v obchodech, metru nebo taxících

Foto: Profimedia.cz

Nošení roušek v teplém počasí přináší každodenní nepohodlí. Někteří odborníci navíc o jejich efektu pochybují.

11. 5. 14:30

Povinnost nošení roušek by se mohla v květnu zmírnit. Už nyní je ale pravděpodobné, že se Češi látky přes obličej definitivně nezbaví.

Článek

Povinné zakrytí úst a nosu v Česku platí téměř dva měsíce - vláda ho zavedla 18. března. Lidé roušky sice mohou ve výjimečných případech - jako jsou například venkovní sportovní aktivity - sundat. Každodenní pohyb ve veřejném prostoru se bez nich ale neobejde.

To by se mohlo za pár týdnů změnit. Navzdory původním plánům udržet povinné roušky minimálně do půlky června nyní vláda debatuje o uspíšení. Zelenou by pro rozhodnutí mohla mít i od vládních epidemiologů.

„Pokud vydrží příznivá epidemiologická situace i dva týdny po dnešní největší vlně uvolňování karanténních opatření, souhlasí pracovní skupina s omezením povinného nošení roušek na vnitřní prostory včetně taxislužby,“ uvedl v pondělí pro Seznam Zprávy Rastislav Maďar, koordinátor ministerské pracovní skupiny pro uvolňování protiepidemických opatření.

Ve vnějších prostorách by podle něj povinnost mohla zůstat jen při vzdálenosti menší než dva metry od cizích osob - to vše k 25. květnu.

Roušky by tak nadále musely být povinnou výbavou v MHD nebo při nákupu v obchodě. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale už minulý týden naznačil, že by se jich lidé ještě neměli definitivně zbavovat.

„Nošení roušek na veřejnosti tak velmi pravděpodobně budeme muset opět zvážit s nástupem sezony respiračních nákaz na podzim a v zimním období,“ popsal na svém Twitteru.

Přestože by se tak roušky mohly stát dlouhodobým doplňkem každodenního života, na jejich efektivitě se odborníci stále neshodnou - problematická je manipulace s nimi i účinnost při takzvaném prodýchání a zvlhnutí, které se může dostavit i po několika desítkách minut používání.

S ostrou kritikou přišla minulý týden lékařka a zakladatelka mamografických center Miroslava Skovajsová, podle níž na rouškách zůstávají mikroby, které lidé následně vdechují zpátky do těla. Nošení pokrývek obličeje podle ní vzhledem k vývoji epidemiologické situace nedává smysl. „Dříve jsme nevěděli, s čím máme tu čest. Teď by měly do popředí naprosto prioritně vystoupit požadavky na to, aby lidé mohli zase dál normálně dýchat,“ řekla pro Seznam Zprávy.

Efekt, nebo placebo efekt?

Účinek roušek proti virovým nákazám se stal předmětem mnoha výzkumů po celém světě. Testováním se zabývá například i Ústav chemických procesů Akademie věd ČR, ve kterém odborníci měří účinnost materiálů vůči průniku koronaviru SARS-CoV-2.

Jejich rukama a přístroji prochází průmyslově vyráběné respirátory i podomácku ušité roušky z nejrůznějších materiálů - bavlněných triček, kapesníků i šál.

„Kapénky, které z našich úst vylétávají při mluvení, kašlání nebo kýchání, jsou tak velké, že se velmi pravděpodobně téměř všechny zachytí i na primitivní doma vyrobené pomůcce. A tím výrazně snížíme komunitní přenos,“ popsal Vladimír Ždímal, vedoucí oddělení chemie a fyziky aerosolů.

Pokud se kapénky zastaví na roušce - i kdyby některé pronikly kolem tváří a nosu - rizikovost je podle něj mnohem nižší - virových fragmentů ubyde, sníží se i jejich rychlost a kapénky se snáze vypaří. Právě to je důvod nošení roušek - ochrana lidí v našem okolí.

„Každá rouška před ústy a nosem je lepší než nic. Důležité je, aby byla prodyšná. Měla by správně zakrývat část od kořene nosu a jít až pod bradu, po tváři co nejdále k uším - zachycená za uchem nebo až za hlavou, aby se nesundávala při mluvení nebo pohybu hlavou. Při neustálém narovnávání si budete kontaminovat prsty, pokud by na ní byla místa s potenciální nákazou,“ říká odborník.

Efektivní zachytávání kapének a s ním spojenou ochranu okolí potvrdily i zahraniční studie.

Měření Akademie věd ČR

Dle aktuálního měření Akademie věd ČR si při filtraci částic o velikosti odpovídající volné virové částici nejlépe vedou některé druhy chirurgických roušek, jejichž materiál je schopen zachytit přibližně 75 procent volných virových částic. Pro roušky ušité z běžné látky se pak jedná o pouhých 10 až 30 procent, v závislosti na jejich materiálu. Přesto má i jejich nošení smysl, a to zejména při ochraně okolí. (zdroj: okoronaviru.cz)

Hustota vláken tkaniny v podomácku vyrobených rouškách nicméně není tak vysoká jako u respirátorů a virus, který už se ve vzduchu vyskytuje, nepřefiltruje.

Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí například jejich využívání ve zdravotnických zařízeních nedoporučuje.

„Existují pouze omezená doporučení a klinický výzkum, který by poskytl informace o opakovaném používání látkových obličejových roušek jako ochrany proti respiračním virům. Podle dostupných důkazů poskytují látkové roušky nižší ochranu než chirurgické roušky, a mohou dokonce zvýšit riziko infekce při zvlhnutí, průniku tekutin a retencí viru,“ uvádí středisko.

Kritickým momentem je při užívání roušek především manipulace s nimi a údržba. Ministerstvo zdravotnictví proto na svém webu zveřejnilo informace o správném zacházení - praní textilních roušek i manipulaci s jednorázovými.

„Životnost jednorázových roušek bývá okolo dvou hodin. V případě, že se více zadýcháváte, dochází k většímu navlhnutí roušky a tím ke zkrácení její životnosti,“ píše.

Odmítavá WHO

Otazníky okolo užívání roušek na konci března vyvolalo stanovisko Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta se postavila proti jejich plošnému nošení - roušky doporučila pouze nemocným.

„WHO vydává řadu prohlášení, která jsou možná motivovaná trochu politicky. Politika zatím je, že celosvětově je nedostatek ochranných prostředků. Snaží se, aby ochranné prostředky dominantně zůstaly pro zdravotníky,“ reagoval tehdy epidemiolog Roman Prymula.

Svůj postoj však WHO zopakovala i na konci dubna - roušky a respirátory doporučuje jen nakaženým a zdravotníkům. Veřejnost by je měla chápat jen jako doplněk celého souboru preventivních opatření. Varovala i před falešným pocitem bezpečí, který mohou roušky vyvolávat.

Česko nicméně na své pozici trvá a ve srovnání s ostatními státy nezůstalo zcela osamocené, ačkoliv většina zemí přistoupila spíš k doporučení než povinnosti.

Postoje k rouškám se obvykle liší stát od státu, například asijské země jsou ale na jejich nošení zvyklé. Zejména ve velkých městech je lidé nosili běžně už před pandemií nového koronaviru po zkušenostech například s epidemií koronaviru SARS.

V USA platí doporučení nosit roušky pro všechny od začátku minulého měsíce. Několik států ale později zavedlo i povinnost, a to většinou v případech, kdy člověk vyjde na veřejné prostranství, kde nelze udržovat příslušný rozestup.

V podstatě stejná pravidla pro nošení roušek jako v Česku platí od druhého dubnového týdne i v Izraeli. Roušky jsou povinné i v některých afrických státech - například Gabonu, Etiopii, Keni, Mozambiku, Libérii, Maroku nebo Zambii.

Stejně tak i v některých středoamerických a jihoamerických státech. Například na Kubě, v Panamě, Hondurasu, Peru a v některých městech Argentiny nebo Mexika.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené