Hlavní obsah

Vlastníkům lesů chybí peníze, z kůrovce se budou zotavovat až desítky let

Foto: ČTK

Ilustrační snímek.

Reklama

29. 8. 20:10

Kůrovcová kalamita zapříčinila historicky nejvyšší objem vytěženého dřeva. Nestátním vlastníkům lesů přitom stát neposkytl dostatečnou finanční podporu na pokrytí škod. Některé kvůli tomu čekají problémy na roky dopředu.

Článek

Rok 2020 se tvrdě podepsal na českém lesnictví. Celková těžba dřeva v loňském roce činila necelých 36 milionů kubíků (m3), což je podle dat Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) třikrát více než dlouhodobá přípustná roční těžba z let 1980 až 2020. Takřka 95 procent z celkového objemu přitom tvořilo kalamitní dřevo, které se muselo vytěžit kvůli napadení kůrovcem.

Podle nestátních vlastníků lesů je ale finanční podpora ze strany státu nedostatečná. Odhadovaná celková ekonomická škoda v důsledku kůrovcové kalamity činí 44 miliard korun, přičemž lesníci v roce 2020 dostali na zmírnění dopadů kalamity 3,6 miliardy. To představuje pouze necelých devět procent z celkové škody.

„V lesnictví ta podpora nefunguje stejně jako v zemědělství. Zemědělec dostane od státu kompenzaci za vzniklou škodu a další rok jede nanovo. Pokud vám ale během dvou nebo třech let zmizí produkt, který chcete na trhu uplatňovat v dalších desítkách let, tak ta kompenzace není jen na další rok, ale na poměrně dlouhé období dopředu,“ vysvětluje Jan Příhoda, předseda Czech Forest, think tanku, který stojí za odhadem celkových škod.

„Tímhle úhlem pohledu rozumím vlastníkům, když říkají, že dosavadní podpora není dostatečná. Oni by z té podpory měli financovat obnovu, ochranu a případně nějaké pěstební zásahy na další desítky let dopředu. Takto funguje lesní hospodářství,“ pokračuje.

Příhoda však upozorňuje, že by se podpora pro zasažené vlastníky lesů měla diverzifikovat: „Domnívám se, že by spolu s kalamitou mělo přicházet i nějaké rozlišení té podpory. Jsou tady vlastníci, kteří jsou v kritických problémech, ale také vlastníci, kterým se daří s kalamitou lépe bojovat a jsou v lepších podmínkách. Určitě si myslím, že by měla být podpora vyšší, ale myslím, že by měla být individuální podle míry postižení daného majetku.“

K němu se přidává i lesnický a agrolesnický poradce Aleš Erber. „Situace je pro mnoho vlastníků vážná. Stát jim musí pomoci. Najít klíč ke spravedlivému a pravidelnému financování. Podpořit především ty vlastníky lesů, kteří se snaží hospodařit či zakládat lesy přírodě blízkým způsobem a které plní i jiné funkce než funkci hospodářskou,“ míní. „Hodně se mluví o ekosystémových službách, tedy o platbě na hektar. Na druhou stranu by nemělo platit, že kdo vlastní les, dostane hektarový příspěvek. Vlastníci lesů, pokud by chtěli dosáhnout na příspěvek, by měli přistupovat k lesům více ekologicky, respektovat společenské požadavky a více podporovat biodiverzitu.“

Zmiňovaných 44 miliard je odhad zahrnující čistě ekonomické škody z hlediska produkce. Ke škodám se ale přirozeně řadí i mimoprodukční funkce lesa. Jedná se například o funkci rekreační, půdoochrannou či vodoochrannou.

„Existují různé metodiky, podle kterých se určuje škoda týkající se jiných funkcí lesa, než je ta produkční. Pokud bychom uplatnili většinu těchto metod, tak by nám pravděpodobně vyšlo, že ta mimoprodukční škoda bude vyšší než ta ekonomická. Je to dáno třeba i dlouhodobostí škod,“ říká Příhoda.

Jak dlouho se budou vlastníci potýkat s dopady, se nedá plošně konkrétně odhadnout. Vlastníci s lepšími podmínkami, kterým se dařilo s kůrovcem účinně bojovat, by se mohli zotavit v horizontu několika let. Ti nejhůře zasažení by se v obtížné situaci mohli zaseknout až na desítky let.

Nestátní vlastníci v roce 2020 také zaznamenali rekordní pokles ceny jehličnatého dříví. Cena za kubík loni dosahovala 775 korun, přičemž limit nutný pro řádnou péči o les by měl podle nich být 995 korun.

„Postupem času rostl objem nahodilých těžeb a s ním klesala cena dříví. Zároveň ale klesala i sazba za kubík dřeva v dotačním titulu na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. V roce 2019 Ministerstvo zemědělství a vláda rozhodly, že se o dotaci budou moci ucházet státní lesy, čímž se ten koláč pro nestátní vlastníky ještě zmenšil,“ uvedl místopředseda SVOL Stanislav Janský.

Podle Janského bude nedostatečné financování ze strany státu ještě dále dlouhodobě prohlubovat problémy vlastníků lesů. „Nedostatek financování může způsobit i to, že mnoho vlastníků nebude schopno zajišťovat náležitou péči nebo obnovu porostů,“ uvádí. „Ministerstvo zemědělství prezentuje, že kromě podpory spojené s kůrovcem dává vlastníkům lesa i příspěvky na hospodaření v lesích, například na zalesnění a výchovu mladých porostů do 40 let věku. Tyto příspěvky ale nejsou ve výši, která by plně pokryla náklady a nemohou kompenzovat další náklady vlastníka na činnosti nezbytné pro péči o jejich lesní majetky.“

Podle propočtů Ministerstva zemědělství byla škoda způsobená kůrovcem v roce 2020 nižší, než uvádí Czech Forest a SVOL. Přesně má jít o 12 miliard. K číslu ministerstvo došlo na základě metodiky, ve které poměřovalo výši finančních prostředků, které musel vlastník lesa vynaložit na péči o svůj majetek, a výši finančních prostředků, které utržil za prodej dříví.

„Ministerstvo zemědělství přitom chystá finance určené vlastníkům lesů ještě navýšit. Na obnovu lesů směřují a budou směřovat i další peníze, především na základě nařízení vlády, na jehož základě budou letos vlastníkům lesů vyplaceny ještě příspěvky na hospodaření v lesích, a to v rekordní výši minimálně 1,7 miliardy korun. Díky zapojení finančních zdrojů z Národního plánu obnovy bude však pravděpodobně realita ještě vyšší a vyplacené finanční prostředky mohou přesáhnout výši 2,1 miliardy,“ uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Aleš Erber naopak považuje dosavadní podporu od státu za adekvátní. „Samozřejmě bych chtěl pro lesy více finančních prostředků, ale žijme v realitě. Podívejme se, co se děje kolem nás, a na státní rozpočet. Buďme rádi, že ministr Toman vybojoval u ministryně Schillerové deklarovanou finanční pomoc, byť pro mnohé je to asi málo. S ohledem na vývoj všeho je to pro mne dostačující.“

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů přitom navrhuje, aby ministerstvo výrazně navýšilo podporu lesů. Konkrétně hovoří o tom, že by příští vláda měla počítat s každoroční částkou 10 až 12 miliard.

Kromě kůrovce do lesnického provozu zasáhla i epidemie onemocnění covid-19. Významný podíl pracovníků v lesích totiž tvoří zahraniční dělníci z Ukrajiny, Moldavska nebo Rumunska, kteří většinu roku 2020 v lesích chyběli.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované