Hlavní obsah

Vlekoucí se bezvýsledné exekuce v Česku skončí, schválili poslanci

Foto: Antonio Guillem, Shutterstock.com

Snímek je ilustrační.

Reklama

7. 7. 22:05

Dlouhodobě bezvýsledné exekuce by se mohly v Česku od roku 2023 zastavovat. Počítá s tím novela exekučního řádu, kterou ve středu schválili poslanci se senátními úpravami.

Článek

Pokud předlohu podepíše prezident, částečně se omezí také zabavování movitých věcí a změní se například i pořadí splácení dluhu. Podle některých odborníků novela představuje největší změny v exekucích za poslední dvě desetiletí.

Zákonem se ale zřejmě bude zabývat ještě Ústavní soud, na který se hodlá obrátit Exekutorská komora ČR. Vadí jí, že by exekutoři neměli nárok na úhradu nákladů u bezvýsledných řízení.

Předloha předpokládá šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Senát prosadil částečnou zpětnou platnost lhůt. Nynější šestileté a delší exekuce by se tak mohly zastavovat v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely.

Lhůty budou moci být v některých případech prodlouženy, například když je exekuce odložena. Vůbec se nebudou týkat vymáhání pohledávek například na výživném na děti.

Novela exekučního řádu mění mimo jiné pořadí splácení dluhu. Z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. Norma by také měla omezit mobiliární exekuce u důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství.

Odborník společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle je přesvědčený, že novela je největší změnou v exekucích za poslední dvě desetiletí. Věnek Bonuš z organizace Rekonstrukce státu odhaduje, že zastavení starých nevymahatelných exekucí může dostat z bezvýchodné situace desítky tisíc lidí. „Část lidí se může přesunout z šedé ekonomiky do legálního zaměstnání,“ dodal.

Podle poslance Pirátů Lukáše Kolaříka ale norma nepřináší žádnou systémovou změnu. Jeho návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů a na slučování dluhů poslanci neschválili. „Budeme tak mít nadále takový systém vymáhání exekucí, který proces zdražuje, znesnadňuje dlužníkům zaplatit svoje dluhy a posílá je do šedé a černé ekonomiky,“ kritizoval Kolařík.

Zavedení místní příslušnosti exekutorů včetně principu jeden dlužník - jeden exekutor považuje za úkol pro novou vládu Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení, který se podílel na připomínkování novely. Je přesvědčený, že přijaté změny přispějí ke kultivaci exekučního prostředí a pomohou vyčistit systém od marných exekucí, často zahájených za už neplatných a nelegitimních pravidel.

Novelu exekučního řádu hodlá u Ústavního soudu napadnout Exekutorská komora ČR. Za protiústavní považuje zánik nároku soudních exekutorů na úhradu nákladů u exekucí zastavených podle nových pravidel. „Vzhledem k předchozím výrokům Ústavního soudu nepochybujeme o tom, že budeme úspěšní,“ uvedl prezident komory Jan Mlynarčík.

Exekutoři mají k novele zákona i další výhrady. Jsou přesvědčeni, že neobsahuje klíčové úpravy, které by mohly pomoci stabilitě vymáhání práva, a naopak má mnoho vad. „Některé schválené změny si totiž odporují, a proto bude velmi složité všechna nová pravidla uvést do praxe,“ uvedli zástupci exekutorů v tiskové zprávě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované