Češi jsou rozpůlení politikou. Koho a proč nejvíc děsí vývoj po volbách

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Dlouhodobě nám vychází, že je společnost v politických otázkách rozdělená půl na půl,“ říká Přemysl Čech, ředitel výzkumné agentury Median. Ta letos v dubnu provedla v rámci projektu Volební rok 2025 šetření mezi tisícovkou respondentů, kterých se ptala, jaký vývoj očekávají po volbách.

Samotný průzkum pak potvrdil, že jsou Češi pár měsíců před volbami silně polarizovaní. Jedna polovina věří, že volby do Poslanecké sněmovny pravděpodobně přinesou pozitivní změny, ta druhá pak očekává spíše zhoršení.

Výhledy lidí do budoucna pravděpodobně souvisejí i s dominantním postavením, které si hnutí ANO dlouhodobě udržuje v předvolebních průzkumech. A i když v těch posledních lehce oslabilo, většina z posledních průzkumů preferencí nejsilnějšímu opozičnímu subjektu přisuzuje více než 30 procent.

„Volební preference hnutí ANO jsou v tuto chvíli nejsilnější. Na jejich základě se proto jako nejpravděpodobnější varianta jeví to, že hnutí ANO bude sestavovat příští vládu,“ dodává Čech. S podobným scénářem pak pravděpodobně kalkuluje i většina respondentů.

Data tak podle ředitele Medianu do jisté míry odrážejí i politické postoje dotazovaných. „Ti, kteří v posledních volbách do Poslanecké sněmovny volili hnutí ANO a SPD, očekávají, že volby přinesou pozitivní změny. Voliči vládní koalice zase vnímají výhledy spíše negativně,“ komentuje Čech.

Vedle voličů SPD a ANO pak v jisté zlepšení nálad a poměrů věří i více než polovina podporovatelů mimoparlamentní Sociální demokracie.

Z bližších dat tedy vyplývá, že zhruba 11 procent lidí očekává, že se situace v Česku po podzimních volbách určitě změní k lepšímu. Dalších 38 procent pak věří, že dojde „spíše“ ke zlepšení.

Podobná masa lidí naopak předpokládá, že volby přinesou spíše horší vývoj. Zbylých 13 procent respondentů je pak přesvědčeno, že sněmovní volby a případná obměna vládního kabinetu přinese negativní dopady na Česko.

Samotnou polarizaci pak podle Čecha umocňují jednotlivé politické subjekty. „Chtějí totiž udržovat svoje voliče v napětí, musí je něčím zaujmout. A v rámci té gradace se pak často stává, že jedna strana označí tu druhou za nepřítele,“ vysvětluje s tím, že podobné chování pak v lidech umocňuje jejich přesvědčení.

Z průzkumu nicméně vyplývá, že ani mezi těmi, kteří v minulosti podporovali hnutí ANO nebo koalici SPOLU, nepanuje stoprocentní shoda. Zhruba pětina podporovatelů ANO se totiž domnívá, že po volbách nastane zhoršení.

To by na základě jejich preferencí mohlo nasvědčovat, že jsou prozatím k úspěchu Andreje Babiše a jeho hnutí spíše skeptičtí. V případě koalice Spolu se pak rýsuje pětina těch, kteří jdou „proti trendu“ své skupiny a věří v pozitivní změny.

Median zároveň zkoumal nálady i na základě volebních preferencí v přímé volbě prezidenta před dvěma lety. Tři čtvrtiny podporovatelů Andreje Babiše věří ve zlepšení situace v Česku, 70 procent voličů současného prezidenta Petra Pavla zase očekává spíše negativní povolební vývoj.

Vedle politických preferencí ale do nálad a predikcí promlouvají základní demografické charakteristiky jako třeba věk. „Lidé ve věku mezi 18 až 44 lety spíše zastávají názor, že dojde ke zhoršení,“ říká ředitel Medianu. Tento trend se pak láme kolem 45. roku, mezi největšími idealisty jsou pak osoby starší 60 let.

Čech také upozorňuje, že rozdílné postoje zastávají i lidé na základě dosaženého vzdělání. „Lidé s nižším vzděláním – tedy ti se základním či středoškolským vzděláním bez maturity – se domnívají, že se situace zlepší. Naproti tomu 65 procent vysokoškoláků očekává, že dojde ke zhoršení,“ upřesňuje s tím, že méně vzdělaní voliči mají dlouhodobě větší tendence volit hnutí ANO nebo jiné opoziční subjekty.

Agentura Median se během šetření zabývala nejen celkovou náladou a změnami ve společnosti, ale také předpokládaným vývojem oblastí, které před volbami mezi lidmi rezonují. Výzkumníci se proto lidí ptali, zda očekávají zlepšení například v oblasti bydlení, korupce nebo bezpečnosti.

Detailní data ukazují, že v řadě oblastí jsou Češi rozděleni prakticky na dva stejně velké tábory. To se týká například svobody projevu, zdravotní péče nebo národní bezpečnosti.

V některých případech se ale více lidí přiklání k názoru, že dojde ke zhoršení. Namátkou jde třeba o korupci nebo byrokratické zatížení. Více než 60 procent lidí pak také očekává větší zadlužování státu.

„Lidé totiž vnímají, že v podobných oblastech se nedá nic moc dělat. Zároveň vidí současnou situaci a hrozbu eskalace konfliktu na Východě, což prostě bude státní kasu zatěžovat,“ vysvětluje Čech. Upozorňuje ale, že hlubší data opět kopírují volební preference.

„Například u bydlení očekává zhoršení v průměru 60 procent dotazovaných. Ale když se koukneme na preference, vidíme, že 66 procent těch, kteří v roce 2021 podpořili hnutí ANO, věří ve zlepšení, zatímco 72 procent podporovatelů Spolu zase očekává horší vývoj. Do těch jednotlivých oblastí se tak obtiskávají i politické názory,“ upřesňuje.

Pohled na vývoj jednotlivých oblastí pak podle Čecha souvisí i s letitými zkušenostmi voličů s politiky. „Lidé jsou nesmírně citliví a vnímaví. Andrej Babiš byl léta ve vládě coby předseda protikorupčního hnutí. A i tak se ukázalo, že některé věci nejde vymýtit a vyřešit, což vnímají i jeho voliči,“ popisuje.

Podobnou zkušenost podle něj mají i voliči vládní koalice. „Fialova vláda zase slibovala zeštíhlení státního aparátu a jeho zefektivnění, což se také nedaří tak, jak by si někteří představovali. A nedařilo se to ani panu Babišovi,“ dodává Čech. Pravděpodobně proto jsou lidé v přístupu k jednotlivým otázkám skeptičtější než v obecném výhledu.