Článek
David Klimeš se ve svém komentáři ptá, kam se po rozkladu české levice nově vytratila také pravice. Volby 2021 totiž měly být jejím vítězstvím v podobě Spolu a současně se téměř dvakrát více Čechů řadí na pravici než na levici. Před letošními volbami ale podle Davida Klimeše najdeme Česko etatistické a bez jasně pravicových stran.
Odpověď se zdá být jednoduchá, po pravici v České republice není opravdová poptávka.
Vysvětlení je již složitější a jeho součástí je nové politické soupeření na kulturní ose. Ta dnes nepopisuje jen liberální a konzervativní postoje, ale také vztah ke klimatu, migraci nebo členství v EU. Posilování kulturní osy oslabilo soupeření levice s pravicí a výsledkem je posun stran ke středu ekonomické osy.
Co je kulturní osa a kde se vzala?
Podobně jako Západní Evropa prošla i Česká republika tichou revolucí, která důraz na ekonomická témata zčásti nahradila hodnotami, jako jsou seberealizace nebo ochrana životního prostředí. Nemateriální postoje se rozvíjely jako důsledek období relativní bezpečnosti a přechodu na postindustriální ekonomiku. Naopak dopady globalizace, včetně členství v EU, vyvolaly v některých skupinách pocit ohrožení.
Kulturní osa je následně složena z mnoha témat od vztahu k EU po klima či postavení žen ve společnosti. Někdy proto může působit jako směsice izolovaných témat, která se v politice objevují a zase mizí. Jakmile kolem nich ale vzniknou skupinové identity a najde se organizované politické zastoupení, promění se v trvalejší osu politické soutěže.
V Česku tento politický střet proti sobě staví zastánce otevřenější společnosti, multikulturalismu a mezinárodních institucí proti těm, kteří je považují za ohrožení svého způsobu života a národního státu. Obchodníci s politickou polarizací je často pojmenovávají například jako lepšolidi a dezoláty.
Proč se rozpadla levice a mizí pravice?
Nárůst důležitosti kulturní osy vytvořil prostor pro odlišnou politiku. Politické strany ale nepatří mezi nejflexibilnější organizace a čerstvá témata proto většinou znamenají vznik stran nových. Praktickým příkladem je ČSSD, která historicky reprezentovala pracující. Ty ale kulturní osa rozdělila na soupeřící skupiny.
Muži s nižším vzděláním a v méně kvalifikovaných profesích byli disproporčně zasaženi globalizací. Proto pro ně začalo být zásadní zachování tradičních hodnot a národního státu. Naopak vzdělanější ženy, například v sociálních službách, sice ekonomicky spadaly mezi pracující, ale chtěly zcela odlišnou a otevřenější společnost.
První ukázkou posilování kulturní osy byla migrační krize, během které v ČSSD zavládla panika. Intelektuálněji založená část strany sáhla po Marxistickém slovníku a debatovala, proč pracující ztrácí třídní vědomí. Snažila se je následně přesvědčit o důležitosti ekonomické osy. Vysvětlení, že problémem není migrace ale neoliberalismus, ale mnoho pracujících nepřesvědčilo.
ODS nástup kulturní osy přežila i díky sňatku z rozumu v rámci koalice Spolu. Omezila ale své pravicové postoje.
Jak vypadají postoje Čechů a kdo se je snaží reprezentovat?
David Klimeš připomíná data CVVM, podle kterých se v minulém roce 40,7 % Čechů zařadilo napravo od středu a jen 23,9 % občanů nalevo od středu. V postkomunistických zemích ale sebezařazení na pravolevé ose nemusí odpovídat reálným preferencím.
Levice si s sebou totiž nese historickou zátěž z období komunismu. Jsou občané, kteří se označí za „pravičáky“, ale od státu očekávají mnoho služeb i aktivní snižování nerovností.
NMS se proto Čechů v květnu 2025 zeptalo na sadu otázek na pravolevé ose, které se soustředí na roli státu – zda má zasahovat do ekonomiky, snižovat ekonomické rozdíly, aktivně pomáhat chudým nebo poskytovat více služeb za větší daně. Další čtyři otázky jsme položili na kulturní ose – postoj k migraci, k EU, manželství pro všechny a klimatické krizi.
Díky tomu můžeme přesněji změřit postavení občanů na kulturní i ekonomické ose a zobrazit ho v grafu níže – větší velikost bodu znamená více občanů s tímto postojem. Vidíme tak například, že nejvíce respondentů zvolilo střed kulturní i ekonomické osy.
ZDE: Postoje Čechů na kulturní a ekonomické ose
Výsledný politický kompas ukazuje, že česká společnost je spíše nalevo od středu a spíše tradicionalističtější. Největším segmentem je proto tradicionalistická levice. Mnoho občanů je ale také kolem středu. Pravicových voličů bychom ale našli jen necelou pětinu. Současně na vrcholku grafu vidíme radikální tradicionalistické voliče, které ekonomická osa příliš nezajímá, a je tak možné je oslovit kulturními tématy napříč pravolevým spektrem.
Graf ukazuje i pozice stran, které vychází z expertního hodnocení Chapel Hill Expert Survey. Ukazuje, že ANO a Spolu sice mají odlišné pravicové a levicové pozice, ale nejsou na odlišných koncích osy. ANO navíc od původní pozice na liberální pravici neomylně doputovalo k segmentu s nejvíce voliči – tradicionalistické levici. Čerpá odsud dvě třetiny své podpory.
Na SPD a Stačilo! pak na české politické mapě zbývají velmi tradicionalističtí voliči. Podobně i Motoristé se označují za jedinou opravdovou pravici a jejich pozice tomu odpovídá. Jejich voliči jsou už ale rozmístěni napříč pravolevým spektrem. Jde zejména o mladší muže obdivující tradicionalistické postoje Filipa Turka. Podobně pak Piráti se snaží jako strana vycentrovat, reálně ale voliče čerpají z liberální levice.
Co můžeme ve stranickém systému čekat dál?
Pokud Andrej Babiš ve volbách zvítězí, budou před ním dvě možné cesty vpřed. Jednak se může snažit více působit na kulturní ose a spojit se s tradicionalistickým extrémem SPD a Stačilo!. To ale není příliš strategické, protože středový volič na toto není naladěn. Andrej Babiš by tak musel doufat, že udrží umírněný kurz, a přitom znovu pohltí své koaliční partnery jako dříve u ČSSD. Moc dobře ale ví, že SPD nebo Stačilo! nebudou tak snadným soustem a jejich radikálně tradicionalistické voliče nelze získat bez ztráty části středu.
Druhou alternativou je izolace extrémních tradicionalistických hnutí SPD a Stačilo!, proti kterým se spojí zbytek stran. ANO by tím možná dosáhlo většího přijetí u zbytku stranického systému, ale současně by mělo omezenější nabídku koaličních partnerů. Případné hlasy Motoristů na vládní většinu nebudou stačit, a ANO by proto zbývalo jen spojení s některou částí vládní koalice.
Řešením chytré horákyně by pak byla menšinová vláda, jejíž vznik by umožnili někteří poslanci současné vládní koalice tím, že při hlasování o důvěře vládě opustí sál. Pokud vás segmentace zaujala, můžete si během tří minut politický kompas vyzkoušet sami a zjistit, kde se přesně se na něm nacházíte.
