Článek
Ani po deseti letech se kauza Čapí hnízdo nedobere konce. Vrchní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, který původně osvobodil Andreje Babiše i Janu Nagyovou, a vrátil mu případ k novému projednání.
Pro Andreje Babiše je to samozřejmě špatná zpráva. Přinejmenším v tom smyslu, že vrchním soudem nebylo potvrzeno jeho osvobození – pokud by se to bývalo stalo, šlo by naopak o skvělou zprávu a konec desetileté trestní anabáze (počítáno od policejního obvinění z roku 2015).
Že by ale šlo o nějakou zásadní předvolební katastrofu, která by dokázala zatřást Babišovou současnou pozicí na politické scéně, tak to spíš ne. Je zcela jasné, že pro jádro voličů hnutí ANO už Čapí hnízdo není ani téma hovoru u kávy, natož aby šlo o něco, co bezprostředně ovlivňuje volební chování. Ani chladnějšími příznivci vůdčího opozičního hnutí pondělní verdikt neotřese, protože koneckonců není – aspoň na první pohled – ničím jiným než málo zajímavou dílčí kapitolou v nekonečném příběhu.
Pokud jde o volební chování voličské skupiny, na niž Andrej Babiš spoléhá, nebude na ni mít aktuální rozhodnutí vrchního soudu žádný vliv.
Pokud jde o vliv na voliče dnešních vládních stran, ani tady nelze očekávat žádné otřesy. Zejména představitelé koalice Spolu jsou samozřejmě rádi, že mediální reflektory na chvíli nasvítí i problémy někoho jiného. Také se tuto skutečnost pokusili vytěžit aktuální dryáčnickou grafikou. Ale i stávající vládní sestava musí cítit, že tohle volby nerozhodne.
I když… Je pravda, že už na druhý pohled je verdikt vrchního soudu přece jenom něčím víc než jen zcela nudnou anabází v příběhu bez konce. Soudkyně Eva Brázdilová do jisté míry zavázala pražského soudce Jana Šotta, aby se řídil jejím pohledem na věc. Ne že by mu nakázala, aby u obžalovaných shledal vinu, ale důrazně mu vysvětlila, že by neměl zapomínat na onu základní kostru příběhu.
Na tu, která stála na začátku kauzy. Na to, že převod Čapího hnízda mimo holdingovou strukturu Agrofertu byl účelovým krokem, který měl umožnit přístup k vyhlédnutému dotačnímu titulu. Na to, že i po formálním vyčlenění rekreačního objektu a jeho převodu na Babišovy příbuzné byl celý podnikatelský projekt plně závislý na penězích a rozhodnutích Babišova impéria. A do toho patří i absurdní příběh o drahé reklamě firem Agrofertu umístěné na staveništi Čapího hnízda.
Tady se soudkyně Brázdilová vyjádřila zcela jasně, pochválila i pražského kolegu Šotta, jen jej upozornila, že jeho osvobozující verdikt je v rozporu s jeho pečlivou prací s důkazy. Vrchní soud by neměl říkat soudu nižší instance, jak má přesně rozhodnout, ale řekněme, že zdůvodnění soudkyně Brázdilové k tomu má podle všeho velmi blízko.
Soudce městského soudu Šott tedy bude pod velkým tlakem vyšší soudní instance, aby osvobozující verdikt přehodnotil. Nutně to udělat nemusí, ale bude povinen se zabývat úhlem pohledu, který mu vrchní soud nabídl.
A tady vstupuje do hry otázka, kdy na jednání pražského městského soudu dojde. Kdyby se to – čistě hypoteticky – stalo ještě před volbami na začátku října a kdyby Babiš a jeho dotační poradkyně a dnes europoslankyně Jana Nagyová byli shledáni vinnými, pak by to byla přece jen předvolební rána vysokého kalibru. Jistě, ani Šottův další (už třetí) rozsudek nad Babišem a Nagyovou, ať bude jakýkoli, nebude pravomocný, takže kauza v každém případě zasáhne další, už čtvrté volební období. Už čtvrtá Poslanecká sněmovna bude zbavovat Andreje Babiše poslanecké imunity.
A už ve třetí předvolební kampani (a to počítáme jenom ty sněmovní!) bude Čapí hnízdo a dění kolem něj hrát roli nevyzpytatelného žolíka, který může, ale také nemusí zamávat průběhem hry. To už bohužel není vizitka ani Andreje Babiše, ani české politické scény, ale české trestní justice. A jako v jiných politických kauzách není zrovna lichotivá.
