Kriticky málo kameniva na tratě a dálnice. Novou vládu čeká bolestivý krok

„Určete, kolik je tam radioaktivního materiálu, kolik je tam barevných kovů. To se běžně zkoumá, tady se nedělalo nic,“ stěžuje si poblíž bývalých uranových dolů geolog Petr Kareš.

Ve volební reality show Republika Příbram konfrontoval společně s reportérem Jiřím Kubíkem bývalého „superministra“ průmyslu i dopravy a místopředsedu ANO Karla Havlíčka se situací na dálnici D4 mezi Příbramí a Pískem.

Stavbaři do podloží použili materiál z místních hald kamení, vytěženého v bývalých uranových dolech. Místopředseda ANO tam ještě jako ministr před čtyřmi lety poklepal základní kámen při dostavbě 34 kilometrů dálnice.

Podle Havlíčka žádné riziko nehrozí. „Nic toxického tady není. Máme na všechno certifikáty,“ ohání se stanovisky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, podniku Diamo či investora.

Na okraj zaznívá, proč se stavbaři vůbec spokojili se surovinou sporného původu. „Důvod je absolutní nedostatek kameniva. Byla šance to dávat pod vozovku,“ vysvětluje středočeský lídr ANO.

Aktéři volební reality show tak naráží na problém, který stále víc dohání plánovače velkých dopravních staveb v Česku. Chybí jim klíčový stavební materiál. A nastupující vláda musí věc co nejdřív řešit, pokud chce po dobách dopravního temna navázat na zrychlené tempo stavby dálnic a tratí z posledních let.

„Jestliže do roku 2030 neotevřeme alespoň deset nových ložisek, hrozí nám kritický nedostatek. Výsledkem bude výrazné zdražení a zpomalení staveb,“ varuje Havlíček.

Jenže v Česku se od roku 1989 nerozjel jediný nový kamenolom. Spuštění brzdily složité povolovací procesy i odpor obcí se zvažovanou těžbou.

Zástupci firem potvrzují, že je situace kritická. Z 242 využívaných ložisek stavebního kamene má podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) více než polovina z nich životnost maximálně 10 let. „Pokud stát neotevře nová ložiska a nezačne naplno využívat i recykláty, do deseti let může v České republice chybět až 70 procent štěrkopísku a 60 procent kameniva,“ poznamenal k tomu už dříve vrchní ředitel sekce hospodářství MPO Eduard Muřický.

Pro představu, kamenivo stojí mezi 400 až 1200 Kč za tunu, záleží na velikosti i typu. Podle odborníků jediný kilometr dálnice spotřebuje 45 až 50 tisíc tun. Jakékoli navýšení cen výrazně prodražuje celé dílo.

„Meziročně pozorujeme interval nárůstu ceny v rozpětí 5 až 15 procent. Je to odvislé od polohy ložiska, zájmu o dodávky apod. Cena logicky poroste s tím, jak bude zdrojů ubývat,“ upozorňuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.

Na projednání vlády čeká nařízení, které dává 29 ložiskům stavebního kamene strategický význam. Počítá i s dalšími místy pro těžbu štěrkopísku. „Zařazení vhodných oblastí mezi ložiska strategického významu zvýší samotnou těžbu a sníží tlak na cenu. Jde zejména o oblasti s výskytem štěrkopísků a stavebního kamene, ale také dalších materiálů. Stát tedy může poskytnout nástroj, prostřednictvím kterého těžebním společnostem umožníme těžit tam, kde se potřebné materiály vyskytují,“ upřesnila mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.

„Strategický význam“ mimo jiné umožní rychlejší otevírání lomů a jejich zařazení mezi liniové stavby se snazším povolováním.

V tabulce je seznam lokalit, které by mohly získat strategický význam. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu to automaticky neznamená, že se tam bude těžit. Text pokračuje za grafikou.

„Osobně si dovedu představit, že by lokalit mohl být dvojnásobek. Nicméně navržený dokument považuji za takzvaně živý s tím, že se dle výsledku může rozšiřovat, respektive upravovat,“ přemítá Nouza za stavebníky.

Jenže materiál provází řada výhrad. Samosprávy vyčetly resortu, že pro připomínkové řízení dostatečně neinformoval dotčené lokality.

Končící kabinet Petra Fialy (ODS) zřejmě nařízení neprojedná a posune jej nové vládě. Hnutí ANO je podle průzkumů hlavním favoritem voleb a Havlíček je stínovým ministrem hospodářství, v němž mají splynout resorty průmyslu a místního rozvoje.

Podle něj je reálné desítku nových lomů do pěti let otevřít, jak si ANO napsalo do svého programu. „Chce to odvahu a kompenzace,“ říká ke zprovoznění nových dobývacích prostor.

Záměr logicky naráží na takzvaný NIMBY efekt. Lidé sice obecně uznávají potřebu nových zdrojů kameniva v Česku, ale ne ve vlastním sousedství.

Navrhované vládní nařízení vymezuje také desítku lokalit, kde by se kamení těžilo úplně nanovo. Patří k nim jihočeské Albrechtice nad Vltavou.

Proti kamenolomu se jednoznačně vymezují. „Chápu, že se někde kamení brát musí. Ale Albrechtice vidím jako nešťastnou lokalitu. Už v případu stavby osmi kilometrů vzdálené jaderné elektrárny Temelín nám slibovali levnější elektřinu, což také nebylo naplněno. Nevidím to tedy pozitivně, ale budeme bojovat,“ hlásí starosta Albrechtic Miroslav Ušatý (nezávislý).

Mezi zvažované lokality patří také Malešovský vrch poblíž Kutné hory. Těžby se obávají i v přilehlé obci Suchdol. „Kamenolom by zásadním způsobem ovlivnil přilehlé obce, které leží na tekutých píscích. Spodní voda, která je stabilizuje, by mohla vést k jejich propadu, sesuvům a následně k poškození nemovitostí. Také by došlo k úbytku vody ve studnách, která je klíčovým zdrojem pro veškeré obce v lokalitě,“ namítá starostka Jana Rychlíková (nezávislá).

Obec se obrátila na Středočeský kraj, s nímž konzultuje formu nesouhlasu. „Zátěž kamenolomu si vůbec neumíme představit. Doprava by musela vést přes nevyhovující komunikace, také provoz, hlučnost,“ dodává starostka.

Nouza argumentuje, že proces výběru nijak utajený není: „Obce, které tento dokument, respektive umístění strategických ložisek rozporují, o nich vědí. Mají je zanesené ve svých územních plánech. Není to tedy věc neznámá, jen není povolená.“

Podle Havlíčka bude při dalším výběru nutná dobrá komunikace s jednotlivými obcemi. „Nesmí se to dělat bafuňářsky stylem: My jsme zákon a nikdo je víc. Vyjednávací komunikační týmy považuju za velmi důležitou věc,“ popisuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zdůrazňuje, že zařazení mezi strategické lokality neznamená automatický začátek těžby. „Konkrétní lokality určuje Česká geologická služba na základě odborného posouzení, do tohoto procesu nijak vstupovat nemůžeme,“ uvedla Trefancová. Podle ní seznam vychází ze studie geologické služby z letošního jara a odpovídá potřebám výstavby strategické dopravní infrastruktury.

Havlíček dodává, že užší výběr míst pro těžbu ovlivní řada faktorů - požadovaná surovina, těžební historie místa, vzdálenost od obydlí i postoj obcí.

Hnutí ANO chce podle své hospodářské strategie, zanesené ve volebním programu, do roku 2035 vystavět 600 kilometrů dálnic a do roku 2040 páteřní síť vysokorychlostních tratí.

Stát plánuje 21 těchto rychlotratí, podle expertů může 11 z nich čelit nedostatku kameniva. „Zpracovaná studie odhaduje, že jen do roku 2040 bude na železniční projekty potřeba více než 23,5 milionu tun kameniva, z toho přes šest milionů tun v nejvyšší kvalitě třídy B0 určené právě pro vysokorychlostní tratě. Bez otevření, respektive rozšíření těžebních míst, hrozí reálné zpoždění či prodražení výstavby strategických projektů,“ připouští mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Strategie ANO zmiňuje maximální dvou až tříleté lhůty povolovacích procesů pro těžební a recyklační projekty. Podle Havlíčka se také musí na 20 procent zvýšit podíl recyklovaného kameniva. „Je to správná cesta, ale na vysokorychlostní železnici potřebujeme velmi kvalitní materiál. Bez toho se nikam neposuneme,“ dodává.

Z průzkumu CEEC Research mezi 168 stavebními společnostmi vyplynulo, že otevření kamenolomů považují za třetí nejdůležitější prioritu, které by se vláda měla věnovat.„Cestou pro urychlení by mohl být jasný mechanismus zapojení samospráv, kompenzace nebo zavedení účinných environmentálních opatření – například využití kolejových vleček místo silniční dopravy,“ říká ředitel firmy Michal Vacek.

I Havlíček chce potřebám výstavby naslouchat. „Věřím, že lidé budou nakonec rozumní. Chceme tu mít moderní dálnice a železnici. Když nové lomy neotevřeme, zaděláme si na velký průšvih. Nikdo si nedokáže představit, jak se stavby prodraží, pokud bychom museli kamenivo dovážet ze zahraničí,“ uzavírá místopředseda ANO.