Hlavní obsah

Okamura je silnější než kdy dřív. Může to být problém pro Babiše

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Spojenectví sil kolem hnutí Tomia Okamury (na fotografii) se podle analytiků daří oslovovat i ty, kteří dříve k volbám nešli.

V posledním průzkumu agentury NMS dosahuje podpora hnutí SPD skoro na 17 procent. A i když může jít podle jejich analytičky o jednorázovou odchylku, ukazuje se, že voliči Tomia Okamura jsou letos mobilizovanější než kdy dřív.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Spojenectví SPD s Trikolorou, Svobodnými a PRO se očividně vyplácí. Z předvolebních průzkumů totiž vyplývá, že hnutí Tomia Okamury posiluje. Zatímco koncem minulého roku se jeho preference pohybovaly pod deseti procenty, v posledních měsících je opakovaně překonává.

Desetiprocentní podporu naznačují například společnosti jako Kantar, Ipsos nebo Median. Agentura STEM, která letos zveřejňuje výsledky po týdnu, zaznamenává opakovaně nárůst a momentálně SPD přisuzuje 13 procent.

„Spojení stran se určitě vyplatilo. Zisky byly totiž nejdřív roztříštěné mezi jednotlivá uskupení. A když uvažovali o spolupráci, nebyl nárůst hned zřejmý. Ale během tří týdnů, maximálně měsíce se jim to podařilo konsolidovat a od té doby vidíme, že nárůst je reálný,“ popisuje analytik Martin Kratochvíl. Dodává, že současných 13 procent odpovídá součtu jednotlivých čtyř stran. „Nemusí to být nutně ti samí voliči, ale podpora je velká,“ upřesňuje.

SPD mobilizuje i nevoliče, vládní tábor naopak

Překvapivé jsou pak v tomto ohledu výsledky šetření agentury NMS. Ta ve svém posledním průzkumu přisuzuje SPD necelých 17 procent, což je v porovnání s ostatními šetřeními v posledním roce nejvíce.

Sama politická analytička NMS Market Research Tereza Friedrichová nicméně připouští, že v případě tohoto průzkumu mohlo dojít k výběrové odchylce. Ostatní agentury totiž podobný nárůst nepopisují, oproti poslednímu průzkumu NMS navíc došlo ke skokovému posílení o tři procentní body.

„Je možné, že tu došlo k jedné ze dvou variant. Buď se SPD dobře mobilizuje, nebo se nám do průzkumu vloudila nějaká výběrová chyba. V podstatě to může znamenat, že do té tisícovky respondentů, které máme, se nám teď dostalo více voličů SPD, než kolik jich je normálně v populaci,“ popisuje prozatím dvě pracovní hypotézy. Dodává, že více bude jasné při dalším šetření.

Friedrichová a Kratochvíl pak podtrhují, že u průzkumů jsou obecně důležitější trendy než samotná procenta z jednoho šetření. Oba analytici se nicméně shodují, že spojenectví kolem SPD se letos daří mobilizovat své voliče a paradoxně i nevoliče.

„Ti, kteří v minulých sněmovních volbách nevolili, se například pod tlakem příchodu ukrajinských uprchlíků nebo dalších faktorů vybudili a plánují jít k volbám. V první polovině letošního roku jsou tak nevoliči, kteří zvažují volit hnutí ANO, SPD nebo jinou protivládní stranu, mobilizovanější než dřív,“ dodává Kratochvíl. Tento trend je podle něj vidět i u dalších opozičních uskupení.

Naopak u „vládního tábora“ a Pirátů je situace opačná. Jejich voliči byli odhodlaní volit před čtyřmi lety, kvůli zklamání a nejistotě ale dochází spíše k demotivaci. „Tam je ten příběh vlastně zrcadlově obrácený. Důvodem je třeba nedoručení slibů, práce s dluhem nebo správa státu. Pokud tedy chtějí uspět, musí svým voličům vlít život do žil a přesvědčit je, že má cenu jít k volbám,“ konstatuje analytik STEMu.

Vydrží podpora až do voleb?

Výzvou pak podle Kratochvíla bude, aby si opoziční uskupení podporu udržela. Připomíná totiž, že právě v případě SPD bývala v minulosti problémem „koncovka“. Voliči se sice před volbami k hnutí SPD hlásili, část z nich ale k urnám nedorazila. To se letos zřejmě změní.

„Z našich čísel ale vyplývá, že právě voliči SPD jsou hodně motivovaní. Pokud v rámci toho spojenectví nedojde k nějakému kotrmelci, nezačnou se hádat nebo se nějak neznevěrohodní, je možné, že si tu vysokou podporu ponesou až do voleb,“ nastiňuje budoucí vývoj.

Silná podpora navíc vychází vedle zklamání i z toho, že voliči často upřednostňují strany, které mají větší potenciál ve volbách uspět. „SPD by mohlo cílit na lepší volební výsledek, než na který bylo v minulosti zvyklé. Současná situace je pro ně totiž příznivá, jejich voliči si věří a vědí, že čím silnější Tomio Okamura bude, tím větší prostor jeho hnutí dostane při vyjednávání a vytváření potenciální vlády,“ vysvětluje zase Friedrichová.

Vedle toho připomíná, že v posledních volbách propadl milion hlasů a Okamurův apel, že se tento scénář už nesmí opakovat, vychází.

Problém pro ANO

Sílící podpora SPD může být i hypotetickým problémem pro hnutí ANO. Podle Friedrichové se mu totiž vzdaluje sen o samostatné vládě, SPD se navíc daří „vysávat“ ostatní menší uskupení. Podle obou analytiků má hnutí Tomia Okamury a jeho spojenci největší překryv s podobně protisystémově laděným Stačilo!. Šanci má ale i u voličů, kteří zvažují Motoristy, Přísahu nebo Sociální demokracii.

„Andreji Babišovi tak hrozí, že nebude mít moc alternativ, koho do vlády vzít,“ dodává. Zároveň upozorňuje, že voliči ANO si jsou většinou svou volbou jistí a zůstávají hnutí loajální.

Volby do Poslanecké sněmovny 2025

Česko si zvolí novou vládu. Parlamentní volby proběhnou v pátek 3. a v sobotu 4. října 2025. Současná vláda Petra Fialy je v úřadu od roku 2021, výsledky voleb těsně ovládla koalice Spolu. Volební účast tehdy překročila 60% hranici.

Výběr stran a hnutí: SpoluANOPirátiSOCDEMStačilo!Motoristé soběSPDGENGeneracePřísahaSen 21 • STANSvobodní

Doporučované