Prezident si nechává dělat posudek, zda jmenovat Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel si podle zjištění Seznam Zpráv nechává zpracovat posudek na to, zda je střet zájmů Andreje Babiše překážkou pro jeho jmenování premiérem.

Že interní dokument na Hradě vzniká, Seznam Zprávám potvrdilo více zdrojů.

Veřejně Hrad přípravu právní analýzy komentovat nechce. Pro hlavu státu je to mimořádně citlivá situace - nechce nikoho jmenovat v rozporu se zákonem, ale zároveň nechce být viděn jako někdo, kdo překračuje hranice Ústavy. A být tak srovnáván například s Milošem Zemanem.

A vše se odehrává v mimořádně napjaté předvolební době, kdy příznivci opozice prezidenta podezírají, že si hledá záminky, jak Babiše nejmenovat.

Šéf komunikace prezidenta Vít Kolář přípravu analýzy na přímý dotaz nepopřel. „Prezident standardně vyžaduje konzultace kdykoliv je třeba některou věc upřesnit. Vnitřní procesy a tvorby těchto stanovisek nekomunikujeme,“ uvedl.

„Volby rozhodnou pouze a jenom voliči. Prezident republiky se připravuje na všechny scénáře, které by mohly nastat,“ dodal Kolář s tím, že prezident plánuje po volbách setkání se všemi úspěšnými stranami. A že jim nebude nic předem vzkazovat přes média.

Prezident ovšem veřejně naznačil, že možnou kolizi se střetem zájmů řeší, minulý týden v rozhovoru pro Deník. „Jsou podmínky, které jsou stanoveny zákonem, a musíme je respektovat všichni. Pokud by byla jakákoli překážka jasně artikulovaná zákonem, musíme ji brát v úvahu. Například střet zájmů by tím příkladem mohl být,“ uvedl Pavel při dotazu na to, jaké má podmínky pro jmenování členů vlády.

Zákon o střetu zájmů zakazuje veřejným funkcionářům podnikat a sedět ve statutárních orgánech firem. Pavel sice nezmínil Andreje Babiše přímo, právě u něj jako u vlastníka holdingu Agrofert ale může ke střetu zájmů dojít.

Prezidenta podle informací Seznam Zpráv zajímá hlavně jedna právní otázka - zda je existující střet zájmů pouze překážkou výkonu funkce, nebo i samotného jmenování.

Konkrétně se v zákoně uvádí, že veřejní funkcionáři jsou povinni ukončit podnikatelské aktivity bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci. Nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce.

To obecně nahrává spíše interpretaci, že prezident by Babiše jmenovat měl a on následně musí vyřešit, co dál s Agrofertem. Ani ústavní experti, které oslovily Seznam Zprávy, se na tom ovšem neshodnou. A podle všech oslovených není situace zdaleka jednoznačná.

„Prezident může kvůli existujícímu střetu zájmů kandidáta nejmenovat, neboť střet zájmů je ve své podstatě nežádoucí a nezákonný stav, který brání řádnému výkonu veřejné funkce. Ideálně by tedy neměl vůbec nastat a je povinností všech veřejných funkcionářů (a to včetně prezidenta, tak i premiéra, resp. kandidáta na tento post) jeho vzniku maximálně předcházet. Je tedy logické, pokud by prezident po kandidátovi na premiéra požadoval, aby svůj střet zájmů odstranil před tím, než se úřadu ujme,“ myslí si expert na ústavní právo Zdeněk Červínek.

Podle ústavního právníka Marka Antoše ze znění zákona vyplývá, že nedořešený střet zájmů ve chvíli jmenování by sám o sobě neměl být překážkou. „Proto zákon uvádí tu lhůtu 30 dnů po jmenování. Na druhou stranu, pokud by kandidát dával dopředu najevo, že střet zájmů nehodlá řešit, tak prezident má nějakou míru uvážení, jak k tomu přistoupit, aby byl ochráněn zákon,“ myslí si Antoš.

Situace je specifická také podle dalšího z ústavních právníků Ondřeje Preusse. „Z dřívějšího nálezu Ústavního soudu ve věci lex Babiš I podle mého názoru vyplývá, že prezident by měl střetu zájmu i předcházet. Dovedu si představit situaci, že prezident bude klást nějaké podmínky pro jmenování - aby třeba daný člověk vyjádřil vůli, že skutečně ten střet zájmů bude řešit,“ domnívá se Preuss.

Právě obavy z toho, že Andrej Babiš po jmenování svůj střet zájmů řešit nebude, stojí za nynějšími úvahami Hradu, jak postupovat. Experti popisují, že jakmile je politik jednou ve funkci, je vynucování zákazu střetu zájmů přinejmenším komplikované.

„Existují k tomu v zásadě dva nástroje. První je uložení pokuty za přestupek dle zákona o střetu zájmů, která je v zásadě jednorázová a pro movitého člověka nijak bolestivá. Druhým je pak vyvození politické odpovědnosti skrze vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou, avšak ta bude mít většinově na dresech stejné barvy jako budoucí premiér, takže tato varianta se mi nejeví jako pravděpodobná,“ dodává Červínek.

Konkrétně Babiš o tom, jak hodlá s Agrofertem v případě vítězství naložit, nemluví. Loni pouze řekl, že „samozřejmě vše vyřeší v souladu se zákony České republiky.“ Seznam Zprávy ho oslovily s dotazy opakovaně, pokaždé je ale nechal bez odpovědi.

„Zbavit“ se Agrofertu navíc nebude snadná operace, tím méně do 30 dnů. Babiš nebude moci svůj holding zaparkovat do svěřenských fondů, jako to už udělal v minulosti. České soudy to totiž označily z hlediska střetu zájmů jako nedostatečné, protože Babiš i nadále zůstával konečným příjemcem benefitů z podnikání firmy.

Že by Babiš podniky prodal, navíc během měsíce, není pravděpodobné. Řešením by podle některých advokátů mohl být slepý trust, ve kterém by nemohl on, ani osoby jemu blízké či osoby, na které má vliv, rozhodovat o obsazení orgánů koncernů. Ani to ale nebude rychlá operace.

Prezident se ke svému postupu po volbách vyjádřil v posledních měsících několikrát. Z jeho výroků ovšem není vždy zcela jasné, jaké jsou jeho plány. Například na jaře pro podcast Bruselský diktát uvedl, že by pro něj byl problém jmenovat do vlády lidi, kteří chtějí vystoupení z NATO nebo Evropské unie.

Aktuálně ovšem v rozhovoru pro ČTK řekl, že je „připraven v žádném případě to neprotahovat a neklást žádné předběžné podmínky“. Podle mluvčího Hradu se to nevylučuje.

„Prezident dlouhodobě říká, že zásadní bezpečnostní otázky bude brát v potaz. S politickým stranami komunikoval tyto záležitosti letos na jaře před začátkem kampaně a otevřeně říkal, jaká politická stanoviska ohrožují bezpečí a prosperitu země. Nejde o ultimativní předkládání podmínek,“ uvedl Kolář.