Šéf úřadu, který hlídá kampaně: Zaměříme se na strany sdílející kandidátky

Za kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny mohou jednotlivé strany utratit maximálně 90 milionů korun. Podle předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Františka Sivery zásadní roli v letošních kampaních budou hrát sociální sítě.

Podle Sivery na jednu stranu práci jeho úřadu komplikují kvůli nejasným výdajům, na druhou stranu úředníkům pomáhají. „Na sociálních sítích je vidět, jaká kampaň a kde v republice probíhá, protože každý kandidující subjekt o sobě na sítích říká řadu informací, ze kterých se dá čerpat, což je pro nás návodný můstek,“ říká Sivera.

Obzvlášť velký důraz chce úřad klást na strany, které sdílí místa na kandidátce, ale nejsou koalicemi. „Budeme to velmi intenzivně sledovat, protože subjektů, které chtějí podávat kandidátní listinu, na kterých budou mít i členy jiných politických stran, je daleko více než v minulé době,“ upozorňuje Sivera. V této podobě plánuje kandidovat například SPD, Stačilo nebo Piráti.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy František Sivera popisuje, jak jeho úřad ke kampaním přistupuje, jakou roli mají v letošních kampaních sociální sítě a jak je to s obsahem sdělení v rámci kampaní.

Váš úřad dohlíží na hospodaření stran v rámci voleb. Jak to v praxi probíhá?

Úřad má za povinnost zveřejňovat na svých stránkách informace od kandidujících subjektů ohledně zřízení volebního účtu a odkazu na jejich weby, kde mají informace o financování volební kampaně. V této chvíli se nedá mluvit o tom, že bychom strany kontrolovali, pouze monitorujeme informace a ty informace, které dostaneme od stran, zveřejníme na internetových stránkách. Zákon říká, že pokud nám strany nedodají informace o zřízení volebního účtu nebo informace s odkazem na web, kde mají mít informace o financování kampaně do pěti dnů od vyhlášení voleb, tak s tím mohou mít problém, obzvlášť pokud už v té době udělali nějaký volební výdaj.

Jaká základní pravidla platí pro strany v rámci volební kampaně?

Zatímco u předvolební kampaně, tedy do dne vyhlášení voleb, nejsou legislativně určená žádná pravidla a strany tak provozují svůj běžný politický život, od chvíle, kdy je oficiálně vyhlášena volební kampaň, musí všechny strany dbát na dodržování legislativy.

Podstatné je samozřejmě to, že veškeré výdaje za celou volební kampaň nesmí překročit zákonem stanovených 90 milionů, veškerá propagace také musí být označena zadavatelem a zpracovatelem. Lidé musí vždy vědět, kdo si zadal vyhotovení propagace a kdo jí dal konkrétní podobu. Povinně nám také strany a hnutí musí oznámit transparentní volební účet, který si zakládají pro svou kampaň a uvést odkaz na web, kde budou informace o financování kampaně.

Je podle vás limit 90 milionů pro strany dostatečný?

Myslím si, že je zbytečné o tom polemizovat. Je to dané zákonem, všechny kandidující subjekty se tomu tak musí přizpůsobit, aby se nedostaly do problémů s porušením legislativy.

Například v minulých parlamentních volbách se ale některé strany dostaly až těsně k limitu.

Je potřeba vnímat to, že minulé volby byly specifické svým velmi brzkým vyhlášením. Volební kampaň regulovaná legislativou tak probíhala v podstatě deset měsíců. Teď to bude kratší období. Důležité je i to, že volby se mění, strany přicházejí na jiné typy oslovování svých cílových skupin voličů, které mohou být levnější.

Myslíte sociální sítě?

Ano, výdaje za propagaci na sociálních sítích zcela jistě nebudou tak vysoké jako výdaje na billboardové plochy a podobně. Vidíme, že kandidující subjekty dávají na sociální sítě čím dál větší důraz.

Je dohled nad financováním kampaní kvůli sociálním sítím obtížnější?

Zjišťovat přesné částky a tak podobně je u sociálních sítí obtížné, působí tam totiž celá řada vlivů. Mnoho věcí si strany jsou schopny dělat samy, na druhou stranu v řadě případů si naopak najímají odborníky. Vyčíslit potom náklady na ty jednotlivosti je složité. Pro nás je podstatné, jestli jde o věc, za kterou se obvykle platí, a od toho se pak náš postup odvíjí.

Druhá věc je to, že i na sociálních sítích je vidět, jaká kampaň a kde v republice probíhá, protože každý kandidující subjekt o sobě na sítích říká řadu informací, ze kterých se dá čerpat, což je pro nás návodný můstek. Je potřeba si uvědomit, že tady máme dohromady šest zaměstnanců i se mnou, kteří se volební kampani věnují. Nejsme schopni fyzicky být u všeho, díky sociálním sítím, monitoringu tiskovin a podobně jsme schopni informací získat daleko více než fyzickou přítomností.

Jak můžete reagovat na případné problémy, které u stran objevíte?

Po skončení volební kampaně musí do 90 dnů strany předložit zprávy o financování kampaně a účetnictví, což mi následně porovnáváme s naším vlastním monitoringem. V průběhu kampaně nemonitorujeme jen sociální sítě, ale i veřejný prostor, a následně hledáme, zda jsou veškeré výdaje někde uvedeny. Pokud nějaký výdaj nenacházíme, buď se můžeme rozhodnout zahájit kontrolu, nebo strany vyzveme, aby se nám vyjádřily.

Pokud dojde k nějakému zjištění, jak už se v minulosti stalo nespočetněkrát, je následně zahájeno správní řízení podle zákonů České republiky.

Co stranám při porušení hrozí?

Tresty jsou dané zákonně, sankce se pohybují ve stovkách tisíc, u problémů se zveřejněním dárců do 300 tisíc. V některých chvílích, kdy se například překročí celkový limit, tak může být sankce spočítána podle částky, o kterou byl limit překročen. Sankce jsou na místě také v případě, že propagace není označena zadavatelem a zpracovatelem.

Některé sankce ukládáme už v průběhu volebních kampaní, například kvůli neoznačení propagace, naše hlavní aktivita ale opravdu začíná až po volbách.

Jakou roli budou hrát strany, které kandidují společně, ale netvoří koalici?

Okolo tohoto tématu se vedla velká polemika. Zatímco u koalic se každá strana na kampaň skládá určitým dílem podle koaliční smlouvy, u stran, kteří mají na kandidátce členy jiných stran ovšem platí, že celou kampaň vede a platí ten, kdo kandidátní listinu odevzdává. Ostatní strany, které mají společně s hlavní stranou své kandidáty na listině, nemohou do kampaně dát více než 3 miliony korun podle zákona o sdružování.

Toto my budeme velmi intenzivně sledovat, protože subjektů, které chtějí podávat kandidátní listinu, na kterých budou mít i členy jiných politických stran, je daleko více než v minulé době. Zatím víme o SPD, Stačilo a Pirátech, mohou se ale objevit další, kandidáti podávají listiny až 66 dnů před volbami, takže mají čas.

Objevily se už v rámci kampaní nějaké problémy?

V této chvíli nemáme žádnou indicii o tom, že by bylo cokoliv v nesouladu s legislativou.

Jak je to u vás s řešením otázky obsahu kampaně? Nedávno jste se věnovali případu billboardů hnutí ANO, ve kterých hnutí označovalo Petra Fialu za nejhoršího premiéra.

Musím připomenout, že my máme v kompetenci řešit pouze financování volební kampaně. Celá ta věc ohledně posuzování obsahu vznikla ve vztahu k tomu, že nový zákon o volebních kampaních měl v sobě včleněno, že by úřad měl řešit čestnost, poctivost, hrubé urážky a dezinformace. To ovšem ze zákona, který se bude projednávat v Senátu, vypadlo. Nám tedy nepřísluší řešit obsah, ale pouze financování.

Billboardem hnutí ANO jsme se tedy zaobírali spíše z toho hlediska, jestli by to mělo být zahrnuto do kampaně. A jelikož volby vyhlášené nebyly, tak jsme tu věc ani řešit nemohli. To, jestli šlo o hrubou urážku, se nás podle současné legislativy netýká. Subjekty se tak případně musí obrátit na soud.

Kdyby tedy k něčemu podobnému došlo znovu, jedinou možností je soud?

My jsme tyto případy neřešili nikdy, takže bychom se tomu nevěnovali, protože k tomu nemáme v této chvíli oprávnění. V případě hrubých urážek nebo jiných problémů se musí dotyční obrátit na soud, jako tomu bylo i v předešlých volbách. Nedošlo k žádnému legislativnímu posunu, takže se těmito věcmi zabývat nemůžeme.