Hlavní obsah

V Senátu nejspíš končí matador Horník. STANu se vymstily personální šachy

Foto: Profimedia.cz

Senátor Jan Horník.

Reklama

24. 9. 20:08

Po osmnácti letech s největší pravděpodobností končí v Senátu Jan Horník. Kandidát Starostů a nezávislých podle předběžných výsledků nepostoupí ani do druhého kola.

Článek

Místopředseda Senátu Jan Horník s největší pravděpodobností končí v horní komoře. Při téměř 90 procentech sečtených okrsků v Karlových Varech jsou na prvním místě Věra Procházková z hnutí ANO a Eva Chromcová z SPD.

Dlouholetý senátor Horník je momentálně až na pátém místě.

Paradoxní je, že Starostové se dost možná o senátorský post připravili sami. Vlivem personálních šachů v Karlových Varech proti sobě kandidovaly dvě výrazné tváře spojené s hnutím – a nejspíše se navzájem přetahovaly o podobné voliče.

Kromě Horníka kandidoval i současný karlovarský hejtman Petr Kulhánek, který stanul v čele kraje jako nominant hnutí STAN. Strana se rozhodovala mezi oběma jmény, ve stranickým primárkách dokonce zvítězil Kulhánek.

Jenže celostátní výbor strany místo něj prosadil právě Horníka. Kulhánek se pak přesto rozhodl kandidovat za svoji domovskou Karlovarskou občanskou alternativu.

Oba mají v tuto chvíli podobný počet hlasů – necelých 13 procent.

Před čtyřmi lety se Horník v druhém kole utkal s kandidátem ANO, žokejem Josefem Váňou, a zvítězil jasným výsledkem 66 procent hlasů. Váňa letos kandiduje v Plzni, ani tam ale do druhého kola nepostoupil – porazil ho kandidát Spolu Karel Naxera a bezpartijní advokátka Daniela Kovářová.

Horník zasedal v Senátu 18 let, poprvé byl zvolen 2004, tehdy ještě za Alternativu pro kraj. Od roku 2009 je členem Starostů a nezávislých, dva roky zastával i post místopředsedy hnutí.

Než se stal místopředsedou Senátu, byl i předsedou senátorského klubu STAN. Od roku 1990 je starostou Božího daru.

Ač je Horník výrazným členem Starostů a nezávislých, ne vždy se se svými spolustraníky shodl. Když například letos v lednu vláda Petra Fialy prosazovala novelu pandemického zákona, „vládní“ senátor Horník byl jedním z těch, jejichž hlasy zákon zablokovaly. Vláda pak musela senátní veto přehlasovat za cenu dlouhých obstrukcí ve Sněmovně.

Prezidentské volby 2023

V termínu 13. a 14. ledna 2023 proběhnou v Česku prezidentské volby. Prezident se bude znovu volit přímou volbou, stejně jako tomu bylo v roce 2013 a 2018, kdy vyhrál Miloš Zeman. Největšími favority mezi kandidáty na prezidenta jsou podle volebních průzkumů Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš.

Kandidáti na prezidenta

Devět kandidátů z celkem 21 původně přihlášených splnilo zákonné podmínky, a byli tak připuštěni k lednovým prezidentským volbám:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované