Hlavní obsah

Rovný a ještě rovnější. Sedmadvacet volebních systémů Evropy

Foto: Alexandros Michailidis, Shutterstock.com

Jakým systémem se volí do Evropského parlamentu? (ilustrační foto).

Blíží se volby do Evropského parlamentu. Jaký volební model se používá ve státech, kde si voliči vyberou své zástupce?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Všechny státy Unie musí při eurovolbách využívat poměrný volební systém. To však nutně neznamená, že počet mandátů rozdělený v jednotlivých zemích přesně odpovídá poměru hlasů. V některých zemích se dokonce projevuje efekt obvyklý ve většinovém systému, když některá strana získá v europarlamentu víc mandátů než soupeř se silnější podporou voličů.

Celá země jeden obvod

Nejblíže ideálu poměrného zastoupení je zřejmě model, podle kterého se rozdělují hlasy v Dánsku, Estonsku, Finsku, Chorvatsku, na Kypru, v Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Slovinsku a Španělsku. Celá země je jediným volebním obvodem, přitom se hlasy na mandáty přepočítávají d’Hondtovou metodou (v Lucembursku příbuznou Hagenbach-Bischoffovou metodou), která mírně zvýhodňuje silnější strany.

Volby do Evropského parlamentu 2024

Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Letošní eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.

Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.

Takřka stejný model využívá Česko, Francie, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Rumunsko. V těchto zemích ovšem menší strany vyřazuje ze soutěže pětiprocentní kvórum. Výslovně určuje, že do europarlamentu má nárok poslat kandidáty jen strana s nejméně pětiprocentním ziskem, jen v Rakousku jsou třeba čtyři procenta.

Hare-Niemayerův systém

O poměrné rozdělení mandátů všem skupinám voličů se na první pohled ještě víc snaží v Lotyšsku, Německu a Švédsku, kde k přepočtu hlasů na mandáty využívají systém Saint-Laguë. Ten preferuje naopak menší strany do té míry, že jim k zisku mandátu ve srovnání s většími stranami stačí méně než polovina hlasů. Podobný efekt může mít v Bulharsku, Řecku, Itálii, na Litvě a na Slovensku Hare-Niemayerův systém.

Ovšem s výjimkou Německa všechny státy využívající systém Saint-Laguë nebo Hare-Niemayer přitahují menším stranám opratě dalším opatřením. V Řecku je stanoveno kvórum pro vstup do europarlamentu na tři procenta, v Itálii a Švédsku na čtyři, v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku dosahuje dokonce pěti procent.

Radikální Belgie a Irsko

Účinným nástrojem, jak omezit poměrný princip, bývá rozdělení země na víc volebních obvodů. Využívá ho Itálie, která se v eurovolbách dělí na pět oblastí, ještě radikálnější jsou v Belgii a Irsku se třemi volebními obvody. Belgie se dělí na vlámský, francouzský a německý volební obvod. Francouzským stranám stačily v roce 2019 k proniknutí do europarlamentu tři procenta hlasů, vlámská partaj musela dosáhnout čtyř procent. V jednomandátovém německém obvodě stačilo ke zvolení 0,2 procenta všech belgických hlasů.

V Irsku nepomohlo v jednom z volebních obvodů na zisk mandátu ani 12 procent hlasů. Naopak strana, která na celém zeleném ostrově přesvědčila jen sedm procent voličů, poslala do Bruselu dva své kandidáty.

Většinový princip v Irsku ještě posiluje tzv. systém přenosného hlasu. Volič může ve svém obvodě vybrat víc stran, a pokud se jeho hlas neuplatní u té nejsilnější, volební komise hlas přepošle druhé, nebo třetí straně. Není výjimkou, když kandidát v konečném součtu přeskočí soupeře, který byl v prvních hlasech před ním. Model přenosného hlasu využívá i Malta. Pravidlo však nemůže mít velký efekt v zemi, kde se volí jen šest europoslanců.

Zdroj: Evropský parlament

Doporučované