Hlavní obsah

Čižinskému chybí 40 tisíc podpisů ke kandidatuře. Na sběr má už jen 6 týdnů

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Jan Čižinský.

Reklama

10. 6. 20:00

Cestu k obhajobě minulých úspěchů mu ztěžuje skutečnost, že přirozeně aktivní lidé pomáhají jinde.

Článek

Populární starosta Prahy 7 Jan Čižinský vzdal svou kandidaturu do Sněmovny v roce 2021 se slovy, že se chce věnovat městu a svou politickou budoucnost vidí v obhajobě ve volbách na pražském magistrátu.

Cesta do vedení hlavního města se mu teď ale komplikuje. Čižinský a „jeho“ Praha Sobě nekandidují jako běžná politická strana, ale chtějí uspět jako nezávislí kandidáti podpoření peticí. Musejí proto do 19. července sesbírat zhruba 96 tisíc podpisů.

Jenže zatím jich má Praha sobě jen 55 tisíc. „Musíme dost zabrat,“ říká k tomu Čižinský.

„Není to těžší než minule, lidi se nám více podepisují. Těžší je, že lidé, kteří bývají dobrovolníky, se angažují jinde, například v covidu nebo teď v ukrajinské krizi,“ popisuje současnou situaci s tím, že v následujících týdnech chce být s peticí více v ulicích.

Pro porovnání – občanský kandidát na prezidenta potřebuje 50 tisíc podpisů a když zakládáte politickou stranu, stačí získat tisíc podpisů.

Právě politickou stranu má Čižinský v záloze. Partaj s názvem Podporujeme občanskou kandidátku Praha sobě založil již před volbami v roce 2018 a v současnosti slouží k transparentním financování aktivit Praha sobě.

Čižinský ale věří, že dostatečný počet podpisů se svými lidmi nakonec získá a neúspěch si nepřipouští. A nehodlá se bavit ani o tom, že by ve volbách použil svou stranu. „Chceme jít na podpisy, je to rozdíl kandidovat s podporou lidí na podpisy a kandidovat jinak,“ říká Čižinský.

Strategie „upsání“

Politik počítá s tím, že sběrem podpisů aktivizuje voliče – když už se jednou „upíšete“, tím spíš stranu pak půjdete volit. Že tato strategie funguje, si Čižinský vyzkoušel během minulých komunálních voleb. Praha Sobě s ním v čele tehdy skočila těsně třetí, získala 16,56 procenta, což znamenalo 13 zastupitelů z celkově 65členného zastupitelstva.

Čižinský se svými kandidáty přeskočil nejen hnutí ANO, ale i společnou kandidátku TOP09, Starostů a lidovců, která se jmenovala Spojenci pro Prahu. Sám Čižinský pak získal 80,6 tisíce preferenčních hlasů.

S podobnou strategií – tedy aktivizovat voliče přes podpisy a dopředu si je tak symbolicky zavázat – přišel v roce 2020 Mikuláš Minář z Milionu chvilek pro demokracii. Aktivista, který dokázal na demonstrace proti vládě Andreje Babiše dostat na pražskou Letnou zhruba 250 tisíc lidí, vyhlásil, že jeho hnutí Lidé PRO půjde do sněmovních voleb, pokud získá půl milionů podpisů.

Jeho iniciativu ale smetla pandemie nemoci covid-19 spojená s lockdowny, kdy se lidé nemohli setkávat a sběr podpisů na ulici byl téměř nemožný. Jan Čizinský se k Minářovu projektu sám veřejně nepřihlásil, působili v něm ale lidé, kteří předtím kandidovali právě za Prahu Sobě.

Krátce před sněmovními volbami pak jeho politického potenciálu v hlavním městě chtěli využít lidovci, respektive jejich šéf Marian Jurečka. Jenže prosadit Jana Čižinského na kandidátku se mu nepovedlo. Pražští straníci dosud nezapomněli na rozepře z roku 2018, kdy Čižinský se svou Prahou Sobě kandidoval proti nim, čímž pozbyl i své členství v KDU-ČSL.

Pokud by podpisy pro kandidaturu politik neposbíral a trval by na tom, že nevyužije možnosti kandidovat přes politickou stranu, vypadla by ze souboje o Prahu jedna ze současných hlavních politických sil v hlavním městě.

Favoritem letošních voleb je koalice ODS, TOP09 a lidovců, kteří chtějí maximalizovat úspěch Spolu v loňských sněmovních volbách. Primátorský post chtějí obhájit Piráti, kteří by si naopak rádi vylepšili skóre po posledních sněmovních volbách, ve kterých sice jejich koalice se Starosty uspěla, ale oni získali jen čtyři poslance. Svou kandidátku postaví i Starostové a vrátit do magistrátní politiky se chtějí sociální demokraté ve spolupráci se Zelenými.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované