Hlavní obsah

Reprezentativní a nestraník. Prezident podle studentů

Foto: JSNS.cz, Jakub Hlaváč

V zatím posledních studentských volbách mladí lidé nanečisto loni volili poslance.

Reklama

Prezidenta by šla volit drtivá většina středoškoláků a vysokoškoláků, kteří se účastnili listopadového průzkumu mezi studenty. Ti chtějí prezidenta hlavně reprezentativního a čestného.

Článek

Budoucí český prezident či prezidentka by měli mít především reprezentativní vystupování, být čestní, poctiví a vzdělaní. To vyplynulo z průzkumu mezi více než půldruhým tisícem českých středoškoláků a vysokoškoláků.

Už za necelé dva týdny si přitom studenti starší 15 let opět vyzkouší studentské volby. Ty se uskuteční přesně měsíc před volbami regulérními. Ve čtvrtek 8. prosince jim bude předcházet prezidentská debata se studenty. Studentským otázkám odmítl čelit jen Andrej Babiš.

Přes 87 procent studentů oslovených v průzkumu se k prezidentským volbám v lednu určitě chystá. Spíše nebo určitě ne odpovědělo jen 2,3 procenta z nich.

„I když by reálná účast nakonec tak vysoká nebyla, i z dalších odpovědí v průzkumu se ukazuje, že mladým lidem rozhodně nejsou prezidentské volby lhostejné a že se mnozí z nich zamýšlejí, jakého prezidenta by vlastně chtěli,“ uvedl Radek Schich, ředitel GTS Alive, která průzkum v polovině listopadu provedla.

Studenti odpovídali i na otázku, kdo nebo co má největší vliv na jejich rozhodování o volbě nebo na názor na jednotlivé kandidáty. Poněkud překvapivě se na prvním místě neobjevily sociální sítě ani názory rodičů, ale informace z médií. Názor si podle nich dělá více než 28 procent oslovených. U více než čtvrtiny z nich pak hraje role přímá kampaň jednotlivých kandidátů.

Co říkají průzkumy?

Unikátní volební model Seznam Zpráv přináší výsledky jednotlivých volebních průzkumů, ze kterých se dá průběžně sledovat, kdo má momentálně nejvyšší šanci se stát novou hlavou státu.

Až poté následuje názor rodičů s 11,9 procenta a sociální sítě s 11,1 procenta. Nejméně studenti dají na názor ze školy nebo na názor svého partnera či partnerky.

Jasný názor mají mladí lidé i na to, jak by měl být ideální kandidát spojený s politickými stranami. Spojení s nějakým politickým uskupením si přeje jen necelých pět procent z nich. Naopak 60 procent dává přednost občanskému kandidátovi, který stojí mimo politické strany. Zbytku je to jedno.

Nejznámějšími kandidáty jsou pro studenty Andrej Babiš, Danuše Nerudová a Petr Pavel. Jako čtvrtý skončil matematik Karel Janeček, který však zatím čeká na rozhodnutí správního soudu, zda se voleb bude moct zúčastnit, nebo ne. Až pátý a šestý skončili senátoři a dřívější prezidentští kandidáti Pavel Fischer a Marek Hilšer. Za nimi pak skončil Josef Středula.

Pokud by se volby konaly již nyní, mezi studenty by zvítězila Danuše Nerudová se 47,3 procenta hlasů. Za ní by následovali Petr Pavel s 22,2 procenta a Andrej Babiš s 5,2 procenta.

Studenti na čtvrtek 8. prosince připravili prezidentskou debatu. Pozvali do ní kandidáty, kteří se v průzkumech umisťují mezi prvními šesti. Zúčastní se jí však jen Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Josef Středula. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš pozvání odmítl.

Studentské volby se konají od roku 2010, kdy si čeští studenti vyzkoušeli volby do Poslanecké sněmovny. Od té doby se konají i před volbami do krajských zastupitelstev, Evropského parlamentu a také před volbami prezidentskými.

Jak by se postavili k velkým hradním skandálům?

Prezidentští kandidáti odpovídali v anketě Seznam Zpráv na otázku, jak by se postavili k hradním kauzám z éry končícího prezidenta Miloše Zemana. Odpověděli všichni kromě Andreje Babiše.

Většinou nekopírují výsledek voleb regulérních. Kupříkladu v roce 2013, kdy se konala první přímá volba prezidenta v České republice, mezi studenty v prvním kole zvítězil s více než 40 procenty skladatel a výtvarník Vladimír Franz. Obě kola prezidentské volby v roce 2018 u nich vyhrál někdejší předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Miloše Zemana v nich porazil 76 ku 24 procentům.

V zatím posledních sněmovních volbách mezi studenty zvítězila koalice Pirátů a STAN s 30,4 procenta, těsně následována koalicí Spolu, která získala jen o jedno celé procento méně. Do Sněmovny by se podle mladých dostali i Zelení se sedmi procenty. Naopak by neprošlo hnutí SPD, které skončilo pod pětiprocentní hranicí.

„Výsledky studentských voleb vnímáme jako specifickou výpověď o nejmladší generaci, o jejích názorech a postojích. Myslíme si, že by politiky, médii ani širokou veřejností neměly být přeceňovány ani přehlíženy,“ uvedli k tomu pořadatelé.

Smyslem takových voleb podle nich je, aby se studenti seznámili s volebním systémem České republiky a s principy zastupitelské demokracie.

Reklama

Doporučované