Hlavní obsah

Švédské parlamentní volby vyhráli sociální demokraté, protiimigrační strana Švédští demokraté posílila

Protiimigrační SD v parlamentních volbách výrazně posílili. (Video: Reuters)

Švédské parlamentní volby přitáhly mimořádnou pozornost světových médií zejména kvůli vzestupu nacionalistické strany Švédští demokraté. Po sečtení hlasů má strana necelých 18 % a skončila tak nejspíše třetí. Volby vyhráli sociální demokraté, druhá je Umírněná strana.

Článek

Jako již tradičně ve volbách zvítězila Sociálně demokratická strana, která podle švédské veřejnoprávní televize STV získala 28,4 procenta hlasů. Jedná se ale zároveň o nejhorší výsledek sociálních demokratů za 100 let. Druhé Umírněné straně dalo svůj hlas 19,8 procenta voličů. Předvolební průzkumy naznačovaly, že by protiimigrační strana Švédští demokraté mohla ve volbách získat až čtvrtinu hlasů. To se ale nestalo. Strana ale i tak posílila a oproti minulým parlamentním volbám v roce 2014 si polepšila o téměř 5 procentních bodů, když oslovila 17,6 procenta voličů. V roce 2014 získala 12,8 procenta.

Souboj mezi středolevým blokem a středopravou aliancí dopadl velmi těsně a obě seskupení mají přibližně stejný počet mandátů. Středolevý blok, do kterého patří kromě sociálních demokratů premiéra Stefana Löfvena také Strana zelených a Levicová strana, získal 144 křesel. Středopravá aliance, která zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu, získala pouze o jedno méně.

Podle zahraničních agentur proto bude utváření nové vládní většiny složité. Před volbami všechny formace ujišťovaly, že se Švédskými demokraty nebudou spolupracovat.

Vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, mnoho Švédů šokoval. Strana ale pod mladým vůdcem Jimmiem Akessonem zmírnila rétoriku a poukazuje zejména na problémy s integrací migrantů.

V roce 2015 požádalo ve Švédsku o azyl 163 000 lidí, což byl v Evropě největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Vláda premiéra Stefana Löfvena pak výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila, společnost se ale potýká s problémy týkajícími se začlenění nově příchozích lidí do společnosti.

Ačkoli zahraniční média vykreslují švédské volby výhradně jako spor o přístup k migraci, hýbou společností v severské zemi více jiná témata. Podle průzkumu veřejného mínění institutu Ipsos dělala Švédům před volbami největší starosti oblast zdravotní péče (44 procent), migrace byla na třetím místě (25 procent), jen těsně před ochranou životního prostředí (23 procent).

Agentura AFP připomněla, že zbývá započíst 200 tisíc hlasů Švédů žijících v zahraničí, k čemuž dojde ve středu.

Doporučujeme