Hlavní obsah

Vše o vakcíně proti covidu: jak se bude očkovat a kdy přijdou na řadu děti

Foto: Profimedia.cz

Kdy se začnou očkovat děti a opravdu je vakcína bezpečná? Zjišťovali jsme odpovědi.

Reklama

25. 11. 2020 15:21

Očkování proti covidu-19 je odborníky považováno za naději na ukončení pandemie a návrat společenského života do běžných kolejí. Seznam Zprávy přináší odpovědi na nejčastější otázky spojené s tolik vyhlíženou vakcínou.

Článek

Kdy se začne očkovat v Česku a pro kolik lidí vakcína bude?

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by se v České republice mohlo očkování rozběhnout už začátkem příštího roku. „Pakliže to schválí Evropská léková agentura, tak v prvním kvartálu – leden až únor –, když půjde všechno dobře, by to mohlo začít,“ uvedl ministr pro Seznam Zprávy.

Informace o úspěšném dokončování vývoje zveřejnilo v posledních týdnech hned několik výrobců.

Do České republiky se očkování dostane přes Evropskou komisi, která s výrobci jedná jménem členských států EU. Smluv je nyní podepsáno hned několik, podle ministra zejména se společností AstraZeneca, Johnson&Johnson, Pfizer a Sanofi – v rámci těchto již podepsaných smluv se Česká republika zavázala k nákupu vakcín pro zhruba 5,5 milionu lidí za necelé dvě miliardy korun.

„V záloze je ještě možnost objednat další dávky až pro 10,6 milionu osob za další zhruba 4,5 miliardy korun. Kdybychom využili všechny tyto možnosti, potom se bavíme o dávce až pro 16 milionů osob, což je víc než počet obyvatel v České republiky,“ dodal Blatný. Podle něj jde o postup, který zvolilo více států pro případ, že bude potřeba aplikaci vakcíny zopakovat, nebo bude potřeba na delší dobu.

Kdo vakcínu dostane jako první?

To má určit očkovací strategie. Dokument má Ministerstvo zdravotnictví předložit vládě v příštích dnech. Už nyní je ale znám její návrh.

Počítá například s přednostním očkováním lidí nad 65 let, kteří trpí chronickou plicní nemocí, vysokým krevním tlakem, který se nedaří snížit léky, závažnými onemocněními srdce, ledvin či jater, těžkou obezitou a dalšími zdravotními potížemi. V další fázi by se mělo dostat na zdravotníky, hygieniky a laboranty, další zaměstnance kritické infrastruktury nebo pracovníky v sociálních službách. V poslední fázi by byla očkovací látka dostupná pro libovolné zájemce.

Bude očkování povinné? A bude se za něj platit?

Ministr Blatný už dříve několikrát zopakoval, že očkování povinné nebude. Chce ale lidi k vakcinaci co nejvíce motivovat, zmínil například informační kampaň zacílenou na vysvětlování přínosu očkování.

Resort zdravotnictví zároveň připravil návrh změny zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má umožnit hradit očkování proti covidu-19. V první fázi pro 1,5 milionu obyvatel počítá s náklady na vakcínu, její distribuci a samotné očkování ve výši asi 670 milionů korun. Také v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr potvrdil, že navrhuje, aby očkování nebylo povinné a bylo na zdravotní pojištění.

Podle předběžných odhadů má například jedna dávka vakcíny od společnosti AstraZeneca stát asi 50 korun. U dalších výrobců zatím není přesná cena určena, počítá se ale s osmi až deseti eury (asi 211 až 264 korun) za dávku.

Jakou vlastně potřebujeme proočkovanost, abychom si mohli oddechnout?

Podobně jako u dalších infekčních chorob, které se lidstvu podařilo dostat pod kontrolu, je i u covidu-19 důležitá míra proočkovanosti populace. „Pakliže proočkujeme až 70 procent dospělé populace, potom by to měl být dostatečný důvod k tomu, aby se zabránilo komunitnímu šíření kdekoliv na světě,“ míní ministr.

Podobně mluví i odborníci na vakcíny a lékaři. Potřebná proočkovanost, která by umožnila zastavení epidemie, se dá vypočítat i pomocí matematických modelů.

„Pro zastavení šíření viru SARS-CoV-2, které nám umožní plně se vrátit zpět do normálního života a opětovně nastartovat ekonomiku, je třeba dosažení kolektivní imunity. Dle dosavadních vyjádření odborníků to v případě covidu-19 znamená dosažení alespoň 70procentní imunizace společnosti,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Jak rychle je vůbec možné miliony Čechů proočkovat a kde to celé bude probíhat?

Otázka logistiky očkování je stále ještě na stole a její finální podoba bude nejspíš záležet i na tom, které konkrétní podmínky bude zvolená látka pro svou distribuci potřebovat. Jak známo, například vakcína od firmy Pfizer a společnosti BioNTech potřebuje uskladnění v teplotách až minus 80 stupňů Celsia.

Pokud by se očkovalo klasicky v ordinacích praktických lékařů, znamenalo by to za aktuální situace komplikace – a to nejen kvůli jejich další pracovní náplni –, je třeba zabezpečit, aby se u nich nekumuloval větší počet lidí. Například podle vakcinologa Jiřího Berana není vhodné vše nechat jen na prakticích.

„Proočkovat větší část populace bude znamenat otevřít nová centra a přistupovat k tomu velmi podobně jako k testování, tzn. mít o tom člověku, který přijde na tu imunizaci, nějaký lékařský záznam, vědět, že mu vakcínu mohu aplikovat, a bude se muset zřejmě k tomu přistoupit tímto způsobem,“ řekl pro Seznam Zprávy. Naočkovat dostatečný počet lidí by se podle něj mohlo stihnout za půl roku.

Budou se na jaře očkovat i děti?

Očkování pro děti bude mít za vakcínami pro dospělé zpoždění, a to nejen v Česku, ale po celém světě. Podle nedávno zveřejněného článku New York Times nemusí začít ani před začátkem příštího školního roku. Důvod je prostý – nyní vytvářené studie se primárně soustředí na dospělé.

„K tomu, abychom mohli očkovat děti proti covidu-19, je potřeba provést základní studie s očkováním těchto dětí, a to samozřejmě v tuto chvíli neprobíhá zatím u žádného z výrobců. Dá se předpokládat, že se dokončí nejprve klinické studie u osob starších 18, nebo ve Spojených státech starších 16 let, a teprve potom se bude přistupovat k mladším osobám. Bude se přemýšlet o tom, zda použít poloviční dávku vakcíny, jaká se vytvoří imunitní odpověď a podobně, čili, tam je ještě mnoho otázek,“ domnívá se vakcinolog Beran.

Proč je vývoj vakcíny tak rychlý, bude látka bezpečná?

Vývoj vakcíny proti koronaviru skutečně zaznamenal bezprecedentní rychlost a otázky ohledně toho, co přesně se urychlilo a jaký to má vliv na výsledek, jsou namístě. Vakcinologové se nicméně shodují na tom, že látka, která projde patřičným a obvyklým kontrolním procesem, bezpečná je.

Podle AIFP se urychlují pouze administrativní kroky, tempo se netýká posuzování bezpečnosti.

Co přesně si pod tím představit? K urychlení přispělo třeba průběžné předkládání výstupů z klinických hodnocení. Regulátoři tak proces kontrolovali po celou dobu, a nikoliv až na konci. Měsíce práce ale odečetl i fakt, že vakcína nevznikala zcela od nuly – výzkumníci se opřeli o zkušenosti se SARS, MERS či ebolou. Vše akcelerovala i probíhající pandemie, která je sama o sobě svým měřítkem bezprecedentní. Usnadnila mimo jiné zařazení dostatečného množství účastníků do klinického hodnocení.

„Ačkoli je potřeba očkovací látky naléhavá, rozhodnutí o registraci budoucích vakcín bude podloženo všemi potřebnými údaji, jako v případech jiných nových vakcín, aby byla zajištěna bezpečnost, kvalita a účinnost očkovací látky,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.

Je vhodné nechat se v zimě očkovat proti chřipce a zároveň proti covidu?

Podle vakcinologa Berana bude nejspíš většina zájemců očkována proti chřipce do konce roku, protože 95 % dovezených vakcín je již vyočkováno. Ani tak by ale neměl v tomto ohledu nastat problém.

„Pokud by se našel někdo, kdo by byl očkován v lednu nebo únoru proti chřipce a chtěl by být očkován proti covidu-19, tak bych doporučoval standardní rozestup 14 dní mezi chřipkovou a covid vakcínou a aplikaci první dávky covid vakcíny do druhého ramene, než byla aplikována vakcína proti chřipce,“ míní odborník.

Je vakcína účinná natolik, aby nákaze zcela zabránila?

Zprávy od výrobců jsou v tomto ohledu zatím optimistické. Například látka vyvinutá Oxfordskou univerzitou a vyráběná britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca může mít podle nich až zhruba 90procentní účinnost, a to bez jakýchkoli vážných vedlejších účinků.

V posledních týdnech zveřejnily slibné výsledky ohledně účinnosti svých vakcín také dvě americké farmaceutické firmy. Firma Moderna před několika dny uvedla, že její experimentální vakcína zatím dosahuje účinnosti 94,6 procenta. Firma Pfizer oznámila, že její vakcína vyvinutá ve spolupráci s německou společností BioNTech má až 95procentní účinnost.

Jak dlouho imunita po naočkování vydrží?

Definitivní odpověď zatím neznáme. Výrobci potřebná data zatím hodnotí. Už nyní je ale zřejmé, že nový koronavirus mutuje pomaleji než chřipka. Podle viroložky Ruth Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie Univerzity Karlovy, nicméně nemá žádná vakcína absolutní účinnost a také v případě koronavirové bude nejspíš třeba opakovaná aplikace.

„Pokud se virus bude měnit, tak s odstupem pár let účinnost vakcíny klesne a bude potřeba ji modifikovat, tak jako se to dělá u chřipky,“ uvedla pro Český rozhlas Plus.

Jak probíhá klinické hodnocení?

Výzkum a vývoj vakcín na covid-19, obdobně jako vývoj ostatních očkovacích látek, je komplikovaný vědecký proces, který probíhá podle mezinárodně závazných pravidel správné klinické praxe (Good Clinical Practice). Klinické hodnocení má jasně definované fáze:

- Preklinické hodnocení je realizované laboratorně na buněčných kulturách nebo zvířatech. Cílem je určit farmakologický profil léčiva (např. mechanismus účinku, toxicitu, dávkování) a jeho další vlastnosti.

- Klinické hodnocení je realizováno na základě úspěšného preklinického testování a schválení nezávislých regulátorů.

- První fáze se účastní malá skupina zdravých dobrovolníků. Zjišťuje se, zda je léčivá látka pro organismus bezpečná a v jakých dávkách ji organismus toleruje.

- Ve druhé fázi se prokazují léčebné účinky.

- Ve třetí fázi se účinnost, bezpečnost a dávkování ověřují na stovkách až tisících dobrovolníků.

- Čtvrtá, poregistrační fáze probíhá dlouhodobě. Sledují se možné interakce s jinými léky a dlouhodobé používání léčiva. (AIFP.cz)

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované