Hlavní obsah

WHO vyhlásila kvůli ebole celosvětový stav nouze. Nemoc už se z Konga dostala k sousedům

Epidemie eboly přerůstá hranice zemí. WHO vyhlásila stav celosvětové nouze. (Video: Eliška Kolomazníková, AP, Reuters)

Na mimořádně svolané schůzi krizový výbor Světové zdravotnické organizace rozhodl o tom, že nastal čas kvůli ebole vyhlásit stav celosvětové nouze. Ponaučili se z předchozí epidemie, proto teď reagují rychleji, myslí si primářka pražské infekční kliniky.

Článek

Je současná epidemie eboly hrozbou celosvětového měřítka? Krizový výbor Světové zdravotnické organizace (WHO) na narychlo svolané schůzi v Ženevě rozhodl, že ano. Agentura spadající pod OSN tak zareagovala na události posledních dnů.

Zdravotníci v pondělí identifikovali muže nakaženého ebolou v Gomě. Jde o milionové město, které jednak leží přímo na hranici se státem Rwanda a je obchodním uzlem. Představuje tak z hlediska přeshraničního šíření nemoci významnou hrozbu.

Muž identifikovaný jako 46letý pastor se podle všeho nakazil na cestě do severovýchodního města Butembo, které je jedním z epicenter současné epidemie eboly. Nemoci včera podlehl.

Zadruhé se nemoc opakovaně objevila v sousední Ugandě. O posledním případu informovala WHO ve středu. Týká se ženy, která v minulém týdnu z Konga přicestovala do Ugandy, aby na tamním tržišti prodávala ryby. Krátce po návratu domů zemřela.

Zatím není jisté, zda se nemocí někdo nenakazil – žena totiž na tržišti několikrát zvracela a vysoce nakažlivá ebola se přenáší zejména tělesnými tekutinami. WHO určila 19 dalších prodejců ryb, kteří se ženou přišli do styku. Vakcínu by ale mohlo potřebovat až 590 dalších trhovců. Důkladné vyšetření situace komplikuje strach obchodníků o výdělek – zprávy o nemoci pro ně mohou znamenat značné finanční ztráty.

Nejhůře zasaženou oblastí je provincie Severní Kivu v Kongu. Podle aktuálních informací WHO bylo v této oblasti ke 14. červenci 2019 evidováno celkem 2 512 případů nákazy ebolou. Téměř 1 700 z nich skončilo smrtí.

Ponaučení z minulých chyb

WHO už o tom, zda je potřeba vyhlásit takzvané ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC), od vypuknutí současné epidemie eboly jednalo poněkolikáté. V rámci globálního nouzového stavu mohou být státy bez případů nákazy vyzvány, aby podnikly taková opatření, která by šíření viru zabránila.

„Já si myslím, že je to určité ponaučení z té předchozí epidemie, kdy v podstatě až ve chvíli, kdy nabyla na velké síle, WHO označila toto onemocnění za celosvětovou hrozbu,“ vysvětlila Seznamu Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí z pražské Nemocnice Na Bulovce.

Infekční klinika vedená doktorkou Roháčovou je v podstatě jediným českým zařízením civilního typu, které je schopné se o pacienty s vysoce nebezpečnými nákazami postarat – a ebola je jednou z nich. V Česku se ale dosud nikdy nevyskytla.

„Měli jsme několik pacientů, kteří přišli s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu, včetně eboly, ale naštěstí se to nikdy nepotvrdilo. Nicméně ti lidé byli umístěni do prostor, které znemožňují únik choroboplodných zárodků. A do té doby, než jsme onemocnění vyloučili, byli hospitalizováni, jako kdyby se o ebolu jednalo,“ popsala Roháčová.

Jak se ebola léčí?

Ebola patří do kategorie krvácivých horeček a je kvůli vysoké nakažlivosti jednou z nejobávanějších chorob na světě. Má obecně vysoké procento úmrtnosti, které se ale při každé epidemii liší.

„Ebola je virové onemocnění a léčí se jako většina virových onemocnění – to znamená příznakově. Musí se udržovat krevní oběh, nakaženým lidem často selhávají orgány, mají krvácivé projevy, mají poruchu dechu a tak dále,“ vyjmenovala primářka Roháčová.

Poprvé byla nemoc zaznamenána v Kongu v roce 1976 a název dostala podle tamní řeky. Největší epidemie eboly zatím vypukla koncem roku 2013 v západní Africe, kde si v následujících letech vyžádala desítky tisíc obětí.

Novou, tedy současnou epidemii pak WHO vyhlásila v srpnu roku 2018. Doslova týden poté, co oznámila oficiální konec epidemie předcházející.

„Jedna kandidátní vakcína k dispozici je. Pokud vím, tak už se jí naočkovalo několik desítek tisíc lidí a podle toho, co je mi známo, je v zásobě asi ještě 200 tisíc dávek,“ řekla Roháčová. Oblasti, kde se ebola vyskytuje, jsou ale mnohem početnější. „Takže očkovací látka tohoto typu je, byť její účinnost samozřejmě není stoprocentní, ale očkovacích dávek je zatím málo,“ dodala primářka. Přeshraniční rozšíření tak podle ní je reálnou hrozbou.

Ze strany světových zdravotníků často zní kritika ohledně vývoje léku. Jeden z objevitelů testované vakcíny Peter Walsh už před několika lety německé televizi Deutsche Welle řekl, že na vývoj léku nejsou peníze. A to údajně proto, že ebola nejčastěji postihuje chudé Afričany, kteří pro farmaceutické giganty nepředstavují atraktivní zákazníky.

Doporučujeme

Další zprávy