Hlavní obsah

Z jídla mizí bílý jed. Výrobci zkoušejí sladit jinak

Foto: Shutterstock

Ilustrační fotografie.

Reklama

Spotřebitelé chtějí výrobky s minimem cukru, ale s perfektní chutí. Na trhu se vedle jídla slazeného umělými náhražkami začínají objevovat přirozenější alternativy „bílého jedu“.

Článek

Chuťové pohárky mají sladkou chuť rády. Cukr totiž způsobuje závislost – stejně jako jiné návykové látky. Při jeho konzumaci se vyplavují hormony štěstí endorfiny, člověk se uvolní, cítí se v pohodě a plný energie. Konzumovat moc cukru ale není zdravé. Mnoho lidí proto řeší dilema, zda uspokojit své chuťové preference, anebo své svědomí.

Z červnového výzkumu agentury Ipsos vyplývá, že dle zásad zdravé výživy se stravuje 38 procent Čechů. Právě zdravá výživa a snaha o snížení hmotnosti jsou nejčastějšími důvody vyhýbání se určitým druhům potravin. Převážně jde o snahu snížit příjem cukrů a živočišných tuků.

„Trend snižování obsahu cukru bude nadále narůstat, protože odborníci bijí na poplach kvůli zvyšujícímu se počtu obézních lidí a diabetiků v rozvinutých zemích souvisejícímu s velkou spotřebou cukru. Dalším důvodem je fakt, že na tuto informaci na obale slyší čím dál více zákazníků,“ míní Markéta Begany z Výzkumného ústavu potravinářského Praha.

Hledání alternativ

Výrobci jsou si toho vědomi a experimentují. „Téma náhrady cukru řešíme již mnoho let, protože spotřebitelé chtějí výrobky s minimem cukru, ale s perfektní chutí,“ vysvětluje šéf králů müsli Emco Martin Jahoda.

Firma postupně zkoušela různá sladidla. Třeba stévii. Ta je ovšem vhodnější pro nápoje, při pečení hořkne a může mít zvláštní dochuť. Dále med. Ten je ovšem technologicky komplikovaný, protože zanáší linky a baličky a výrobky se pak obtížně zpracovávají. Populární datlový nebo agávový sirup zase mají energetickou hodnotu a nutriční profil podobný jako cukr.

Díky práci na výrobku pro dánské zákazníky Emco získalo tip na vlákninu z kořene čekanky, která se ukázala jako velmi dobré řešení. Martin Jahoda tvrdí, že na e-shopu firmy patří tento výrobek mezi pět nejprodávanějších. A čekankou firma sladí také některé ořechové tyčinky nebo ovesné kaše.

Sledujte televizi Seznam

Tomu, že je cukr ukryt i potravinách, které považujeme za zdravé, se nedávno věnoval také pořad Televize Seznam A DOST!

Mlékárna Kunín přišla s řadou jogurtů JEN. I zde také chybí přidaný cukr, nejsou v něm ani žádná jiná sladidla. Cukr obsažený ve výrobku pochází výhradně z mléka a ovoce. Na otázky Seznam Zpráv však Mlékárna Kunín neodpověděla.

Rozdíly jsou také v ceně, jak je vidět z tabulky níže, kde je cena rozpočtená na 100 gramů. Výrobci se ho snaží trochu maskovat odlišnou gramáží. Například klasické křupavé Mysli od Emca stojí v balení 750 gramů 94,90 Kč. Křupavé Mysli bez přidaného cukru stojí stejně, jen je ho o čtvrt kila méně. Ovocné jogurty Kunín se prodávají v baleních po 150 nebo 200 gramech. Výrobek JEN má gramů 140.

„Vláknina z čekanky je poměrně drahá ingredience, je asi 20krát dražší než cukr. Takže i výrobky s čekankou jsou dražší,“ vysvětluje šéf Emca. „Kromě toho je této suroviny v současné době na trhu nedostatek, protože postupně více a více spotřebitelů objevuje její přínosy a roste poptávka,“ doplnil.

Marketing

„Obecně je aktuálním trendem snižování cukru, a to nejen v mléčných výrobcích. Řada výrobců ho tak používá méně nebo ho do výrobků vůbec nepřidává a sladí je přirozeně, ovocem. Dříve bylo velice populární používání stévie jako alternativy cukru při doslazování jogurtů, avšak výrobci od tohoto kroku pomalu upouští a používají již zmíněné ovoce. K doslazování také stále méně využívají glukózo-fruktózový sirup,“ uvedl Jiří Mareček, mluvčí obchodů Albert.

Zákazníci, kteří jídlo s jiným než přirozeně se vyskytujícím cukrem nechtějí, si ho ale musí najít. „Snažíme se, aby se o těchto výrobcích bez přidaného cukru spotřebitelé dozvěděli, ale třeba TV reklama je mimo naše finanční možnosti. Spustili jsme alespoň online kampaň,“ popisuje Jahoda.

Například v řetězci Kaufland zákazník Mysli bez přidaného cukru najde až na horním regálu oddělení cereálií, mimo úroveň očí. O tom, kde budou výrobky umístěné, Jahoda s obchody diskutuje. „Pereme se s podmínkami jednotlivých řetězců,“ říká.

Jan Binar, šéf reklamní agentury McCann Prague a prezident Asociace komunikačních agentur, nevěří, že se z lidí, kteří odmítají cukr, stane hlavní proud. I to je podle něj možná důvod, proč výrobci svým produktům bez přidaného cukru nedělají masivní marketing. „Je to tak malý segment, že udělat kampaň v televizi za 30 milionů by se jim nevrátilo,“ myslí si.

Zároveň ale říká, že počet lidí, kteří na internetu hledají tematiku „bez cukru“, se podle Google Analytics za poslední čtyři roky zdvojnásobil.

„Inovace se musí zkusit a dát na trh. Některé se chytnou, ale pokud to lidem nechutná, šance, že se výrobek chytne, je poměrně malá,“ říká obecně Binar.

Uvádí ale příklad, kdy sladká chuť byla naopak kontraproduktivní. „Než přišly na trh pastilky na bolest v krku Strepsils, měli zákazníci obdobné léky spojené s neatraktivní chutí. Protože ale měli pocit, že je to zdravé, tak to překonali, požadavek na dobrou chuť obětovali. Problém Strepsils pak byl přesvědčit je, že jsou pastilky účinné, i když chutnají dobře,“ popisuje.

Nefér hra

Podle Markéty Begany z Výzkumného ústavu potravinářského Praha jsou na českém trhu další výrobky bez přidaného cukru. Ne vždy je ale hra výrobce na nízký obsah cukru fér. Výrobci například na obalu napíšou „slazeno stévií“, ale ve skutečnosti je obsah stévie zanedbatelný a většina cukru pochází z fruktózy.

Jak ale uvádí Begany, fruktóza je velmi problematické sladidlo, způsobuje nealkoholické ztukovatění jater. „V přítomnosti bílkovin podléhá fruktóza procesům Maillardových reakcí, což vede k tvorbě volných radikálů, které způsobují zánět jater. Z tohoto důvodu není slazení fruktózou ani agávovým sirupem, který jí obsahuje velké množství, zdravé,“ vysvětluje výzkumnice.

A umělá sladidla také zdravá nejsou. „Odkládají naši chuť na sladké bez dodání cukru, čímž se vyplavují stresové hormony. Ničí také střevní mikrobiom,“ doplnila Begany.

Proti proudu

Na zcela opačný konec tohoto trendu se vydává mlékárna Hollandia s novou řadou mléčných dezertů. V nich bude naopak cukru víc. Firma chce takto získat nové zákazníky. „Na našeho typického zákazníka nový dezert primárně necílí. U některých proto může vzbudit určitou kontroverzi. Na druhou stranu vycházíme z předpokladu, že každý někdy zhřeší a dopřeje si třeba i tajně nějakou sladkost. Jak moc se tato premisa potvrdí i u našich současných zákazníků, nás velmi zajímá,“ uvedl marketingový manažer Hollandie Jan Škoda.

Reklama

Doporučované