Hlavní obsah

Z krajiny mizejí ovocné stromy. Pecky z Moravy vypěstují nové, třeba na vaší zahradě

7. 8. 2019

Pecky z Moravy chtějí sázet mladé ovocné stromy u cest i v zahradách. (Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Seznam.cz)

V Brně vzniklo neformální uskupení, které na pozemcích dobrovolníků pěstuje sazenice ovocných stromů. Chtějí je vracet do krajiny. Pecky z Moravy tak bojují proti suchu.

Článek

Pomáhat vyprahlé krajině s měnícím se klimatem může každý. S touto myšlenkou vyrukovaly do boje se suchem Pecky z Moravy. Neformální uskupení tvořené několika rodinami z Brna uskutečnilo jednoduchý nápad.

Vybírá od dárců jadérka ovocných stromů a pak je na pozemcích několika dalších dobrovolníků sází. „První várku jsme dali do země loni na podzim. Byly to broskvoně, meruňky, ořešáky nebo jabloně,“ uvedla iniciátorka nápadu Tereza Kutínová z brněnské Líšně.

O plánu začala přemýšlet na brigádě v Jeseníkách. Tamní lesy v uplynulých letech zdecimoval kůrovec. „Viděla jsem, jaký má sucho dopad na krajinu, a řekla si, že s tím musím něco dělat,“ uvedla Kutínová.

Zburcovala známé a domluvila spolupráci s líšeňským obchodem se zdravými potravinami. „Lidé tam díky jinému projektu nosí semínka, tak jsme se přidali s peckami. Zájemci nosí libovolné množství. Ideální je, když předem pecky namočí do vody. Na sázení se hodí jen ty, co klesnou na dno. Pak je stačí trochu vysušit,“ upřesnila Kutínová.

Nápad mezi nakupujícími zaznamenal ohlas. „Stále se ptají, chodí několikrát do týdne. Kolikrát překvapí i s velkým pytlem pecek,“ popsala prodavačka Na Lontu Monika Šimíčková.

První jádra nadšenci dali do země už loni na podzim. Na nevyužívaném pozemku vyrašily sazenice jabloní, broskvoní, meruněk nebo ořešáků. „Půjdeme metodou pokus-omyl. Větší jednoleté stromy bychom chtěli přesadit už na podzim, ale ideální budou asi dvouleté sazenice,“ dodala Kutínová.

Mladé stromky mohou pěstovat na pěti různých místech, pozemky jim totiž nabídli další nadšenci. „Už to všechno nezvládáme obhospodařit, dobrovolníky uvítáme,“ uvedla Kutínová s tím, že se nyní na brigádách střídá asi dvacítka lidí.

S roubováním si hlavu nelámou. „Kvalitní stromky mohou vzejít i z těchto pecek. Nevadí, když v krajině bude takový třeba každý třetí. Menší plody sežerou zvířata,“ ujistila Kutínová.

Ovocné stromy mizí z krajiny

Ovocné stromy se ztrácí z krajiny i ze zahrad, což potvrzují profesionálové. „Jen ze sadů zmizely čtyři miliony ovocných stromů. Ovocnáři je už nenahradili novými, protože se jim často pěstování ovoce nevyplatí,“ vysvětlil předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Na ovocné sady připadá necelých 14 tisíc hektarů ploch, třeba pěstování broskví téměř vymizelo. Navíc více než čtyřicet procent ploch je přestárlých, to znamená, že stromy už tak dobře nerodí.

Stojí za tím přetlak levného polského ovoce, ale také likvidace stromů na polích a mezích. „Na plochách dřívějších sadů rostou běžné polní plodiny jako obilí, řepka nebo kukuřice,“ vysvětlil Ludvík.

Ovocné stromy pomáhají v boji se suchem, protože zabraňují erozi a vysychání půdy. „Uvítali bychom větší podporu pro ty, kteří chtějí obnovit sady, vytvořit podmínky pro shánění pracovníků z ciziny nebo zřídit fond těžko pojistitelných rizik, který nám politici slibují už delší dobu,“ navrhl Ludvík.

Ovocnáři vítají jakékoli projekty jednotlivců, i když zdůrazňují, že kromě zasazení je nutná hlavně následná péče. „Smysluplnost projektů jde zhodnotit až za několik let,“ potvrdil Ludvík.

Také proto chtějí Pecky z Moravy sázet mladé stromky v blízkém okolí Brna a pak zjišťovat, jak se jim daří. „Věříme, že pomůžeme, aby okolní krajina nebyla jen samá pole. A třeba inspirujeme další,“ řekla Kutínová.

Doporučujeme

Další zprávy