Hlavní obsah

Za jediný den roztála většina východního pobřeží Grónska

Foto: Profimedia.cz

Led, který taje v Grónsku, odtéká do oceánu, kde přispívá k neustálému zvyšování hladiny.

Reklama

31. 7. 8:30

Grónsko jen v úterý ztratilo 8,5 miliardy tun povrchové hmoty ledu, od neděle jde celkem o 18,4 miliardy tun. Tání se týká celého východního pobřeží. Podle odborníků je to neobvyklé.

Článek

V Grónsku momentálně dochází k největšímu tání ledovců za letošní rok. Teploty v Arktidě totiž prudce stoupají. Jedná se o třetí případ extrémního tání za poslední desetiletí.

Extrémním případem tání ledu v Grónsku vědci myslí takový případ, během něhož se tání rozšířilo dále do vnitrozemí než za celou éru satelitního měření, které běží od 70. let 20. století.

Podle Dánského meteorologického institutu ztratilo Grónsko v úterý více než 8,5 gigatuny (8,5 miliardy tun) povrchové hmoty, od minulé neděle celkově šlo až o 18,4 gigatuny. Dalších 8,4 miliardy tun pak roztálo ve čtvrtek, uvedl monitorovací web Polar Portal.

Úbytek ledu v tomto týdnu sice není tak extrémní jako v roce 2019, kdy došlo k rekordnímu tání, plocha tajícího ledového štítu neboli příkrovu je však větší než tehdy. Ledovým příkrovem je myšlena taková ledová masa, která pokrývá terén a je větší než 50 000 kilometrů čtverečních.

Je to významné tání. 27. července roztála většina východní poloviny Grónska.
Ted Scambos z Národního centra pro údaje o sněhu a ledu na Coloradské univerzitě

„Je to významné tání. 27. července roztála většina východní poloviny Grónska od severního cípu až po jižní cíp, což je neobvyklé,“ řekl CNN vedoucí vědecký pracovník Národního centra pro údaje o sněhu a ledu na Coloradské univerzitě Ted Scambos.

Rychlý úbytek ledu

S oteplováním planety dochází k rychlému úbytku ledu. Podle nedávné studie zveřejněné v časopise Cryosphere ztratila Země od poloviny 90. let 20. století 28 bilionů tun ledu, z čehož velká část připadá na Arktidu, právě včetně grónského ledového štítu.

„Povrchové tání v Grónsku se stalo v posledním století silnějším i nepravidelnějším. S pokračujícím oteplováním atmosféry nad Grónskem budou události, jako bylo včerejší extrémní tání, častější,“ uvedl Thomas Slater, glaciolog z univerzity v Leedsu. Experti ke studii využili satelitní data o gravitačním působení ledové masy.

Ačkoli současné tání ledu v Grónsku není rekordní, rozsah, v jakém k těmto událostem dochází, je jasným signálem toho, jak klimatické změny tání podporují. „Celkově vidíme, že Grónsko taje častěji. V předchozích desetiletích nebo staletích se na vrcholcích Grónska jen velmi zřídka objevovaly teploty nad bodem mrazu,“ řekl Scambos.

S pokračujícím oteplováním atmosféry nad Grónskem budou události, jako bylo včerejší extrémní tání, častější.
Thomas Slater, glaciolog z univerzity v Leedsu

Vzhledem k tomu, že povrch Grónska stále taje, jsou podle Slatera pobřežní města po celém světě ohrožena záplavami, zejména pak v případech, kdy se extrémní počasí překrývá s přílivem a odlivem. „Očekává se, že tání Grónska zvýší do konce století hladinu světového oceánu o 2 až 10 cm,“ dodal Slater.

Tání ledu v Grónsku je obzvlášť znepokojivé, protože stará ledová pokrývka ostrova obsahuje dost vody na to, aby zvedla hladiny oceánů o šest metrů, pokud by všechna roztála.

Obrovské ledové kry mohou rychle tát, když je teplota vzduchu vysoká. Teplejší voda v oceánech však také způsobuje erozi ledového štítu na jeho okrajích.

Protože lidé vypouštějí skleníkové plyny, které zadržují teplo, oteplující se atmosféra rozpouští čerstvý led na povrchu. Tím se odhaluje led pod povrchem, který pohlcuje sluneční energii a způsobuje další tání.

Měnící se tvář Grónska

„Takto vysoká úroveň tání pravděpodobně změní tvář Grónska. Současné tání urychlí i tání v budoucnu, přispěje tedy i ke zvyšování hladiny moří,“ uvedl pro web The Guardian Marco Tedesco, odborník na ledovce z Kolumbijské univerzity a pomocný vědecký pracovník agentury Nasa.

Tedesco uvedl, že Grónsko ve středu zažilo rekordní teplotu 19,8 stupně Celsia. „Takové atmosférické jevy jsme měli i v minulosti, ale nyní jsou stále delší a častější. Sníh je jako ochranná přikrývka, takže jakmile zmizí, jste chyceni v pasti zrychlujícího se tání. Kdo ví, co se stane nyní. Je fascinující vidět, jak jsou tyto obrovské, gigantické ledové plochy zranitelné. Žasnu nad tím, jak mocné síly na ně působí,“ řekl Tedesco.

Vědci tvrdí, že pokud se emise neomezí, budou se tyto extrémní jevy vyskytovat stále častěji. „I když jsou takové události znepokojivé, vědecké poznatky jsou jasné. Smysluplné klimatické cíle a opatření mohou stále omezit, o kolik se v tomto století zvýší hladina světových moří, a snížit tak škody způsobené silnými povodněmi lidem a infrastruktuře na celém světě,“ řekl Slater.

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr loňské studie publikované časopisem Nature Communications Earth & Environment. Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nespadne za rok dostatečně sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících.

Za rok 2019 v Grónsku roztálo zhruba 532 gigatun ledu. Během tohoto roku nečekaně horké jaro a červencová vlna veder způsobily, že téměř celý povrch ledového štítu začal tát. Hladina světového oceánu se v důsledku toho trvale zvýšila o 1,5 milimetru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované