Hlavní obsah

Za kulisy taktiky, jak se skládala Evropská komise: Tomu prestižní post, tomu nicneříkající funkci

11. 9. 2019
Foto: Kena Betancur/EC - Audiovisual Service

Nicneříkající funkce, nebo velký úspěch? Věra Jourová (na snímku) musí dát svému portfoliu obsah, říká analytik.

Nominantka Česka se má poprvé v historii stát místopředsedkyní Evropské komise. České vládě ale nevyšlo ekonomické portfolio, o které pro Věru Jourovou usilovala. Šéfka komise Ursula von der Leyenová podle slibu vyvažovala: tři z osmi místopředsednických funkcí připadly komisařům z východní Evropy. „Důležitá ekonomická portfolia ale nakonec shrábly velké staré členské země. To je částečně dané i tím, koho vyslaly,” řekl Seznamu analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

Článek

„Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post,” uvedla v úterý po ohlášení portfolií Věra Jourová.

I český premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš mluví o prestižním postu místopředsedkyně. „Je to pocta pro Českou republiku. Je to prestižní záležitost, Jourová obstála v minulém období. Naše snaha byla naplněna, my jsme usilovali o ten post, byla to priorita. Nebylo možné usilovat o místopředsedu a pak o portfolio,” řekl Babiš novinářům. Na twitteru premiér poděkoval von der Leyenové za to, že „dodržela slova a ukázala, že vnímá náš region”.

Portfolio pro Jourovou

Podle analytika a bývalého bruselského zpravodaje Českého rozhlasu Filipa Nerada je nové portfolio Jourové poměrně neurčité. „Je takové prázdné, Jourová ho bude muset naplnit, dát mu rámec. Nemá jasně daný obsah, jen seznam úkolů od von der Leyenové, ale všechny jsou spíš takové nehmatatelné,” myslí si Nerad.

Mezi úkoly Jourové má patřit dohled nad vládou práva, ochrana voleb, podpora mediálního pluralismu a transparentnosti legislativního procesu či dialog s církvemi.

Oddechne si Budapešť a Varšava?

Vláda práva je přitom jedna z nejdůležitější priorit nové Evropské komise. „Je to oblast, na kterou bude von der Leyenová klást velký důraz,” podotýká Nerad.

Komise vede dlouhodobý spor s vládami v Budapešti a Varšavě zejména kvůli tamním změnám v systémech soudnictví prosazovaných národně-konzervativními stranami. S Polskem i Maďarskem kvůli porušování unijních hodnot běží procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy, která teoreticky může skončit i odebráním hlasovacích práv.

Varšavě a Budapešti šlapal do teď na paty komisař Frans Timmermans. V obou zemích se pro vlády stal ztělesněním „bruselského nepřítele” a politici polské strany Právo a spravedlnost ho ještě v minulém týdnu přirovnávali k „sovětskému komisaři”.

Foto: Basia Pawlik/EC - Audiovisual Service

Eurokomisaři Frans Timmermans a Věra Jourová.

Právě Jourová je faktickou Timmermansovou nástupkyní, při dohledu nad dodržováním zásad právního státu má také úzce spolupracovat s belgickým komisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem. „Ona povede určitý tým komisařů, takový nástroj pro plnění cílů, za které má být Jourová jako místopředsedkyně zodpovědná,” vysvětluje Nerad.

Konkrétní kroky, například v řízení s Maďarskem a Polskem, bude nejspíš připravovat Reynders, ale kdo nakonec bude hrát v otázce právního státu „první housle”, se ukáže až časem.

Jak si vede východ Unie?

Šéfka komise von der Leyenová dopředu avizovala, že při rozdělování pozic a portfolií zohlední střední a východní Evropu – ta totiž na jaře přišla zkrátka při obsazování nejvyšších unijních pozic.

Celkem budou mít nové členské státy čtyři místopředsedy z osmi: Věru Jourovou, Slováka Maroše Šefčoviče, Chorvatku Dubravku Šuicovou a Lotyše Valdise Dombrovskise, který bude výkonným místopředsedou koordinujícím práci na hospodářství a finanční stabilitu.

Sociální demokrat Šefčovič, který letos neúspěšně kandidoval na slovenského prezidenta, už místopředsedou komise byl. Zatímco v Junckerově komisi odpovídal za energetickou unii, v novém týmu má mít na starost interinstitucionální vztahy a prognostiku, což se nedá považovat za silné portfolio a „posun nahoru”.

Foto: Jennifer Jacquemart/EC - Audiovisual Service

Eurokomisaři Věra Jourová a Maroš Šefčovič.

Maďarský komisař, bývalý Orbánův ministr spravedlnosti László Trócsányi zodpovědný za kontroverzní změny v soudnictví, má vést unijní politiku sousedství a rozšíření.

Portfolio naopak zlepšilo Polsko, jehož kandidát Janusz Wojciechowski bude řešit zemědělství, tedy oblast s vůbec největšími finančními prostředky. „To je ten nejnaditější měšec, který v unii je. Bude nad ním mít dohled stát ze střední Evropy, který čerpá vůbec ty největší obnosy. Pro Polsko je to určitě zajímavá pozice,” podotýká Nerad.

Foto: Etienne Ansotte/EC - Audiovisual Service

Nastupující předsedkyně Ursula von der Leyenová, v pozadí personální struktura její komise

„Von der Leyenová naplnila to, co slibovala a zohlednila východní Evropu. Je ale pravda, že portfolia, která mají místopředsedové na starost, nejsou tak důležitá jako portfolia západoevropanů Franse Timmermanse nebo Margrethe Vestagerové,” dodává analytik.

Západ bere vše?

Pozic místopředsedů je podle Nerada odpovídající počet, nejsou ale tak silné jako pozice států západní Evropy. Důležitá ekonomická portfolia totiž připadla Itálii, Francii, Irsku a Dánsku. „Ekonomická portfolia, na které si dělalo zálusk i Česko, nakonec shrábly velké staré členské země. To je částečně dané i tím, koho země vyslaly,” říká.

Jde třeba o pozici komisaře pro hospodářství, kterou obsadí italský expremiér Paolo Gentiloni známý velmi dobrými vztahy s Francouzi i Němci. Podobně je na tom francouzská nominantka Sylvie Goulardová s portfoliem vnitřního trhu, obranného průmyslu a vesmíru.

Jako kompenzace za předpokládané dopady brexitu se dá považovat portfolio pro Irsko. Stávající komisař pro zemědělství Phil Hogan povede obchod a bude se tak významně podílet na dalším vyjednávání s Londýnem. Přímo podřízený von der Leyenové bude rakouský komisař Johannes Hahn odpovědný za rozpočet.

Duo Franse a Margrethe

Hlavními tahouny komise ale mají být výkonní místopředsedové Frans Timmermans z Nizozemska a Margrethe Vestagerová z Dánska. Timmermans bude zodpovídat za „zelenou dohodu” a koordinovat politiku v oblasti klimatu a klimatických změn. I tam se ale nejspíš střetne se středoevropskými státy, které kvůli vlastní průmyslové produkci odmítají přísnější omezování emisí.

„Zelená dohoda pro Evropu by se měla stát značkou Evropy. Jejím ústředním motivem je náš závazek stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě,” řekla k zelenému portfoliu von der Leyenová.

Foto: Reuters

Eurokomisařka Margrethe Vestagerová.

Dánka Vestagerová zůstává komisařkou pro hospodářskou soutěž, Evropu má navíc připravit na digitální věk. V Junckerově komisi se výrazněji projevila u otázky zdanění nadnárodních korporací.

Jaký je další postup?

Nejspíš od 30. září do 8. října by pak měli kandidáti absolvovat slyšení před výbory Evropského parlamentu, u některých se přitom očekává odpor europoslanců, které členské státy obešly při výběru nové šéfky komise.

Koncem října pak poslanci budou rozhodovat o komisi jako o celku. Posledním krokem je pak formální jmenování nové komise Evropskou radou, nastoupit by měla 1. listopadu.

Navrhované složení nové komise

  • Ursula von der Leyenová (Německo) - předsedkyně
  • Frans Timmermans (Nizozemsko) - výkonný místopředseda, Zelená dohoda a klima
  • Margrethe Vestagerová (Dánsko) - výkonná místopředsedkyně, digitální věk, hospodářská soutěz
  • Valdis Dombrovskis (Lotyšsko) - výkonný místopředseda, práce na hospodářství
  • Josep Borrell (Španělsko) - místopředseda, diplomacie
  • Věra Jourová (ČR) - místopředsedkyně, hodnoty a transparentnost
  • Maroš Šefčovič (Slovensko) - místopředseda, interinstitucionální vztahy a prognostika
  • Margaritis Schninas (Řecko) - místopředseda, ochrana evropského způsobu života
  • Dubravka Šuicová (Chorvatsko) - místopředsedkyně, demokracie a demografie
  • Johannes Hahn (Rakousko) - rozpočet a správa
  • Didier Reynders (Belgie) - spravedlnost, právní stát
  • Marija Gabrielová (Bulharsko) - inovace a mládež
  • Stella Kyriakidesová (Kypr) - zdraví
  • Kadri Simsonová (Estonsko) - energetika
  • Jutta Urpilainenová (Finsko) - mezinárodní partnerství
  • Sylvie Goulardová (Francie) - vnitřní trh
  • László Trócsányi (Maďarsko) - sousedství a rozšíření
  • Phil Hogan (Irsko) - obchod
  • Paolo Gentiloni (Itálie) - hospodářství
  • Virginijus Sinkevičius (Litva) - životní prostředí a oceány
  • Nicolas Schmit (Lucembursko) - pracovní místa
  • Helena Dalliová (Malta) - rovnost
  • Janusz Wojciechowski (Polsko) - zemědělství
  • Elisa Ferreirová (Portugalsko) - soudržnost a reformy
  • Rovana Plumbová (Rumunsko) - doprava
  • Janez Lenarčič (Slovinsko) - řešení krizí
  • Ylva Johanssonová (Švédsko) - vnitřní věci

Doporučujeme

Další zprávy