Hlavní obsah

Za suverenitu a celistvost. EU se zavázala podpořit Ukrajinu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

5. 4. 21:30

Evropská unie přislíbila „neochvějnou podporu“ Ukrajině v otázce svrchovanosti a územní celistvosti. Rusko nadále odmítá, že by pohyb jeho vojenské techniky měl výhrůžný charakter.

Článek

V návaznosti na ruské aktivity u hranic s Ukrajinou se Josep Borrell, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, telefonicky spojil s tamním ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. Ukrajinskému ministrovi vyjádřil podporu Unie i své velké znepokojení.

O situaci by koncem tohoto měsíce měli jednat ministři zahraničních věcí z 27 zemí EU, na jejichž setkání byl pozván i Kuleba. Borrell však mimo jiné plánuje uskutečnit také další schůzky s předními kyjevskými diplomaty.

Podporu již Ukrajině vyjádřil také americký prezident Joe Biden, který k tomu v pátek využil svůj první oficiální hovor s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. „Prezident Biden potvrdil neochvějnou podporu suverenity a územní celistvosti Ukrajiny Spojenými státy,“ cituje agentura Reuters oficiální prohlášení, které zmiňuje i „pokračující agresi Ruska“.

Hovor trval asi padesát minut a podle slov Zelenského prezidenti podrobně rozebírali hlavně situaci v Donbasu, který ovládají proruští separatisté. Biden také svůj ukrajinský protějšek ujistil, že jeho země nikdy nezůstane proti Rusku sama. Znepokojení nad situací Bidenova administrativa vyjádřila již ve středu.

Na to, že Moskva u hranic s Ukrajinou i na Krymu shromažďuje vojenské síly, upozornil minulý týden vrchní velitel ukrajinských sil i četné příspěvky na sociálních sítích, které přesun techniky zachytily. Kreml obvinění nepopřel, trvá však na tom, že nikoho neohrožuje, píše list The Guardian.

„Ruská federace přemisťuje svá vojska v rámci svého území, jak uzná za vhodné. Žádnou hrozbu to pro nikoho nepředstavuje,“ sdělil tehdy mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov s tím, že dané kroky mají zajistit bezpečnost ruských hranic. Jednotky měly na místa dorazit dokonce i ze Sibiře, přesné cíle Moskvy však zůstávají nejisté.

Poté, co Severoatlantická aliance (NATO) ve čtvrtek vyjádřila své znepokojení s nárůstem ruských jednotek poblíž východní Ukrajiny, navíc Peskov upozornil na fakt, že Rusko hodlá přijmout „další opatření“, pokud by se NATO rozhodlo vyslat na Ukrajinu jakékoliv vojenské jednotky.

Konflikt na Ukrajině si podle Kyjeva od roku 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym a začaly boje mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty v oblasti Donbasu, vyžádal okolo 14 000 mrtvých.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené