Hlavní obsah

Žádné stěhování památníku maršála Koněva, žádají komunisté vládu

14. 9. 2019

KSČM chce, aby památník maršála Ivana Koněva zůstal na Praze 6.

Vedení komunistické strany vyzvalo vládu, aby se zasadila o setrvání sochy sovětského maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6. Vyplývá to ze stanoviska, které přijal na zasedání ústřední výbor KSČM. Městská část chce místo sochy postavit památník osvobození Prahy a pro Koněvovu sochu najít jiné místo. Ruské ministerstvo zahraničí kvůli tomu pohrozilo odvetou.

Článek

„Komunistická strana Čech a Moravy nesouhlasí s rozhodnutím zastupitelstva městské části Praha 6 ze dne 12. září letošního roku o přemístění sochy maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva,“ oznámil ve stanovisku ústřední výbor strany. „KSČM na základě historických faktických událostí žádá, aby se vláda, ministerstva obrany a zahraničních věcí zasadily o zachování sochy maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6,“ uvedli komunisté.

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek prohlásilo, že rozhodnutí zastupitelů Prahy 6 může poškodit rusko-české vztahy a nezůstane bez odpovědi. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ruské výhrůžky a hrozby sankcemi odmítl, spor je podle něho třeba řešit věcnou diskuzí.

„Pro KSČM je rovněž nepřijatelná pozice ministerstev obrany a zahraničí, která v tomto sporu nedokážou hájit historickou skutečnost a pouští se do spekulativních úvah, kdo hlavní město Prahu vlastně osvobodil a přinesl rozhodující podíl na osvobození celého Československa,“ uvedli komunisté.

Maršálova socha, která byla odhalena v roce 1980, budí kontroverze a stává se terčem vandalů. Koněv se zapsal do dějin jako jeden z hlavních vojenských vůdců druhé světové války. Velel i sovětským vojskům – 1. ukrajinskému frontu – například i při osvobození části Polska a Čech, včetně Prahy. Po válce se v 50. letech stal hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Řídil potlačení maďarského povstání proti komunistickému režimu v roce 1956. Jako velitel sovětských vojsk v Berlíně se pak Koněv také účastnil řešení druhé berlínské krize, kdy bylo město rozděleno zdí na západní a východní.

Doporučujeme