Článek
Od začátku koronavirové epidemie jde o bedlivě sledovaný ukazatel. Zjednodušeně, reprodukční číslo udává, kolik lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný člověk. Jinými slovy – jak rychle se nákaza populací šíří.
Každá setina této hodnoty přitom může v nestabilní situaci hrát roli a při dlouhodobém sledování odhalit, jak se epidemii daří brzdit. Dostane-li se číslo R nad hodnotu 1, znamená to sílící tempo šíření. Opačný trend naopak svědčí o úspěšném postupu proti viru.
V Česku poslední dny číslo R stoupá. Z hodnoty 0,8, na kterou ukazatel klesl 16. ledna, se nejdříve zvyšoval nepatrně. V pondělí už ale překročil varovnou hranici a zastavil se na 1,01. Nákaza se tedy zemí znovu začala rychleji šířit.
A to přesto, že se chod země už téměř tři týdny řídí přísnými protiepidemickými opatřeními v rámci pátého stupně rizikového indexu PES. Prostor pro další utažení šroubů je už dle odborníků jen minimální.
Proč se tedy Česku nedaří nákazu zpomalovat? Jedním z důvodů může být i to, že země už nebojuje proti stejnému nepříteli, proti němuž před měsíci opatření budovala. V republice se podle údajů Státního zdravotnického ústavu od začátku prosince vyskytuje takzvaná britská mutace koronaviru, která má schopnost lépe se šířit. Podle odborníků o 40 až 70 procent.
„I kdybychom počítali se spodní hranicí, tak je to samo o sobě riziko. Stávající opatření dokázala ve vánočním období zbrzdit epidemii na pokles kolem R 0,8 až 0,9. Pokud by varianta začala převažovat – z 0,8 by udělala 1,1 – to už je růst. Z 0,9 by bylo 1,3, což už je reprodukční číslo a dynamika, která by vedla k nebezpečnému nárůstu hospitalizací,“ uvedl v pátek ředitel Státního ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Už dříve upozornil, že se na datech zásadněji britská mutace projeví, pokud bude ve 30 až 40 procentech pozitivních vzorků.
Máme přehled?
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se však varianta takovou silou zatím zemí nevalí, a stále tedy nejde o komunitní šíření. „Systém funguje tak, že většina PCR testů je schopná už provedením standardního vyšetření upozornit na podezření, že se jedná o mutaci. Těchto záchytů jsou stovky a následně se posílají na sekvenaci. V průběhu jednoho až dvou týdnů bude možné se vyjádřit reprezentativněji, ale z nemocnic víme, že deset až patnáct procent vzorků vykazuje toto podezření,“ uvedl.
Vzorky se ověřují se Státním zdravotním ústavu, ten minulý týden potvrdil britskou variantu ve více než dvou stech případech. Další se ověřují. Varianta se již rozšířila minimálně do sedmi krajů.
Do sekvenací se nyní zapojují i další laboratoře v Česku. Zůstává však otázkou, jak komplexní přehled země o šíření britské varianty viru má. Podle některých odborníků je analyzování vzorků stále nedostatečné.
„V tomhle je situace v Česku tragická, nestíháme testovat, natož sekvenovat viry. Osekvenovaných vzorků je málo. Ve Velké Británii se sekvenuje přibližně každý desátý vzorek, tudíž vědí velice dobře, jak se varianta šíří. My to nevíme. Je to opravdu problém. Je nutné to sledovat a je třeba, aby stát věděl, co se děje v populaci,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Pačes, vědec z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Laboratornímu zkoumání viru se zatím v Česku nevěnovala taková pozornost jako například testování. Seznam Zprávy už dříve upozornily, že se ve státní sféře mapováním a rozborem jednotlivých variant koronaviru dlouhodobě zabývá pouze jeden tým několika lidí ze Státního zdravotního ústavu a Státního veterinárního ústavu. Výzkumu se přitom věnují mimo běžnou práci a bez jakýchkoli mimořádných investic.
Navíc chybí systém, který by výzkumníkům zajišťoval soustavný a rozsáhlý sběr vzorků ze všech regionů – přestože laboratoře denně provádějí desítky tisíc testů.
Ministerstvo připouští, že je důležité zajistit plynulé zasílání vzorků do Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu k ověření. Dosavadní nastavení ale podle resortu pro přehled o situaci stačí. Hlavní hygienička Jarmila Rážová má za to, že není nutné testovat každý pozitivní vzorek. „Zatím určitě ne. To není ani technicky možné,“ potvrdila v rozhovoru pro Radiožurnál.
Také podle epidemiologa Petra Pazdiory není nutné provádět u všech záchytů, současné údaje ale jednoznačně potvrzují rostoucí podíl mutace z celkového počtu pozitivních záchytů.
„Z přibližně 1200 laboratoří provádí diagnostiku, která přímo zachytí mutaci, jen asi šest laboratoří. Jejich suspektní nálezy byly potvrzeny i v SZÚ. Mutace se v České republice objevila pravděpodobně už koncem minulého roku. V laboratoři FN Plzeň tato mutace tvořila v 1. lednovém týdnu 2,5 % z pozitivních záchytů, v týdnu 22. až 28. ledna 41,4 % záchytů, 29. ledna až 1.února 53,4 % záchytů,“ přiblížil pro Seznam Zprávy.
Dodal, že význam šíření v rámci celého Česka nelze z těchto lokálních a rozsahem omezených dat posoudit, jisté ale je, že mutace byla zachycena u obyvatel všech okresů Plzeňského kraje a ve všech věkových skupinách.
„Nelze tedy vyloučit, že i reprodukční číslo tím může být ovlivněno. Změny klinické závažnosti ani případnou změnu epidemiologických charakteristik, dopady na hospitalizaci, smrtnost, rychlost šíření nelze v tuto chvíli jasně stanovit,“ míní odborník.
Hygienici mají nyní za úkol případy britské varianty viru trasovat přednostně. Kromě toho se chce Česko mutacím bránit omezením cestování z některých zemí. Od pátku vznikne nová kategorie velmi rizikových států, do níž budou patřit Slovensko, Velká Británie, Španělsko, Portugalsko, pobaltské země, Slovinsko nebo Irsko. Ministerstvo také doporučuje nošení FFP2 respirátorů v obchodech či MHD.
