Článek
Když před týdnem vylétly izraelské stíhačky a začaly bombardovat cíle v Teheránu, nebylo to jediné nebezpečí pro íránský režim. Dalším byly útoky vedené zevnitř, například pomocí dronů útočících na systémy protivzdušné obrany. Kromě izraelské armády totiž v útocích hrála velkou roli i tajná služba Mosad.
Koordinace mezi aktivitami Mosadu a údery izraelského letectva byla „na milimetry přesná“, řekl serveru The Times of Israel nejmenovaný úředník ministerstva obrany. Útoky agentů spolupracujících s Mosadem ostatně uznal i samotný íránský režim. Předseda parlamentu Mohammad Ghalibaf už v pondělí řekl, že za velkou částí útoků stojí právě agenti. I proto zahájily úřady velkou bezpečnostní akci a během prvních čtyř dnů od izraelského útoku pozatýkaly na dvě stovky lidí.
Íránský vojenský expert Morteza Musáví deníku The New Arab řekl, že Izraelci útočili dvěma způsoby. Jeden tvořily právě „operační buňky Mosadu na zemi“, druhý pak stíhačky F-15, F-16 a F-35, které narušily íránský vzdušný prostor z Iráku.
Agenti naverbovaní Mosadem byli podle Musávího nejčastěji stoupenci různých opozičních skupin. Jejich buňky útočily na radarové systémy a systémy protivzdušné obrany pomocí dronů a ručně odpalovaných raket ze vzdálenosti tří až pěti kilometrů.
„Agenti vypouštějí drony z vozů Hilux, z pick-upů a malých dodávek - podobně jako při vojenských operacích na Ukrajině - což ztěžuje jejich zachycení,“ vysvětlil vojenský expert.
Jak píše The Times of Israel, celý plán útoku tentokrát vymyslel Mosad - na rozdíl od izraelské vojenské operace proti Hamásu v Gaze, kde se židovskému státu jeho cíle plnit nedaří. Za plánem, který Moasadu trvalo sestavit rok a půl, stojí z velké části šéf agentury David Barnea.
Když Barnea převzal vedení Mosadu v roce 2021, soustředil se na transformaci v oblasti používání špičkových technologií a podle jednoho z úředníků ministerstva obrany „Mosad radikálně změnil“. Mnohem více se začaly používat například chytré bezpečnostní kamery využívající rozpoznávání obličejů. Barnea prý sice narážel na odpor - Mosad je stále konzervativní instituce -, nakonec si ale prosadil svou. Výsledkem je průběh nynějšího útoku.
Velkou změnou oproti minulosti je i změněný postoj armády. Zatímco předchozí náčelníci generálního štábu byli vždy proti útoku na Írán a po uzavření mezinárodní smlouvy o kontrole jaderného programu v roce 2015 se zdálo, že k němu nedojde, po opětovném zahájení obohacování uranu se situace změnila.
Tajná základna pro sebevražedné drony
Barnea byl přitom stejně jako premiér Benjamin Netanjahu proti smlouvě známé pod zkratkou JCPOA, přestože značná část izraelského bezpečnostního aparátu byla přesvědčena, že dohoda funguje a Írán své závazky dodržuje.
Izraelský útok na Írán.
Šedesátiletý Barnea přistupoval k íránskému režimu vždy s nedůvěrou, schopnosti jím vedené agentury se pak plně projevily po útocích ze 7. října 2023. Celý svět oblétly záběry vybuchujících pagerů a vysílaček v rukách bojovníků i zaměstnanců Hizballáhu, prsty měl Mosad i v atentátu na šéfa Hamásu Ismaíla Haníju v létě 2024 v Teheránu.
Deník The Wall Street Journal pak tento týden odhalil, jak se výše zmíněné drony a další výzbroj používaná agenty dostala do Íránu. Mosad pašoval jednotlivé komponenty v kufrech, nákladních autech i přepravních kontejnerech několik let. Na místě je pak agenti dali dohromady, ukryli a čekali na den D. Ten přišel minulý pátek. Například nedaleko Teheránu vznikla tajná základna pro sebevražedné drony.
„Od čtvrtka to už není ta samá arogantní a sebevědomá země, ale stát, který je otřesený a chce se vrátit k jaderné dohodě,“ radoval se výše citovaný izraelský úředník. I on si myslí, že ke konečnému úspěchu izraelské válečné operace by pomohlo, kdyby se do války vložily Spojené státy. Prezident Donald Trump sice řekl, že o americkém zapojení uvažuje, takový krok má ale i řadu odpůrců uvnitř Republikánské strany. Více jsme o tom psali zde.
Vliv izraelských tajných služeb přehlíželi
Současná situace připomněla slova bývalého íránského ministra zpravodajských služeb Alího Junesiho, který v roce 2021 v rozhovoru pro íránský web Jamaran uvedl, že ačkoliv země „byla v posledních desetiletích očištěna od teroristických skupin“ a jejich vlivu, „vliv zpravodajských služeb, zejména izraelských, byl přehlížen“.
Šéfovi Mosadu Barneovi končí mandát v červnu příštího roku, pokud si ho tedy o rok neprodlouží. Kdyby chtěl poté vstoupit do politiky, byl by o něj nepochybně zájem, minimálně tři roky po ukončení funkce ale musí počkat.
„Barnea není typ člověka, který by na cestě k vrcholu bojoval v médiích nebo se zapojoval do politických půtek,“ řekl vysoce postavený úředník, který šéfa Mosadu dobře zná.
