Článek
Americký prezident Donald Trump podle zdrojů agentury AP schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra. Podle zdrojů agentury Reuters se administrativa chystá dohodu předložit Kongresu. Zdroje obou agentur se shodují, že dohoda neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovné zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace. Bílý dům informace médií nekomentoval, kladný postoj k dohodě by mohl oznámit ještě ve středu.
Podle agentury AP dohoda počítá se spoluprací mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií na rozvoji jaderné energetiky pro civilní účely po dobu 30 let. Dokument vychází z dohody podepsané v Rijádu v loňském roce.
Podle agentury Reuters text neobsahuje takzvaný zlatý standard, který by zabránil Saúdské Arábii získat přístup k technologii pro obohacování uranu. Součástí textu není ani protokol, který by umožňoval přísnější dohled nad jaderným programem v Saúdské Arábii ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Dohoda by umožnila výstavbu zařízení na obohacování uranu na základě americké a saúdskoarabské studie, uvádí agentura AP. Podle deníku The Wall Street Journal by studie měla určit, zda se obohacování uranu v Saúdské Arábii vyplatí. Experti v minulosti varovali, že pokud by Saúdská Arábie získala technologii pro obohacování uranu, tak by to mohlo otevřít dveře jejím snahám získat jadernou zbraň. Členové Trumpovy administrativy tvrdí, že silný americký vliv na saúdskoarabský program je dostatečnou pojistkou před jeho zneužitím pro vojenské účely, uvedl The Wall Street Journal.
Spojené státy v minulosti uzavřely podobnou dohodu se Spojenými arabskými emiráty kvůli výstavbě jaderné elektrárny Baráka. Tato arabská země ale neusilovala o technologie pro obohacování uranu.
Pro Kongres nebude snadné dohodu zablokovat, píše deník The Wall Street Journal. Aby tak učinil, musí obě jeho komory přijmout společné usnesení a pak dvě třetiny zákonodárců musí přehlasovat očekávané Trumpovo veto.
Kvůli obohacování uranu nad limity nutné pouze pro civilní využití čelil silné kritice v posledních letech Írán. Ten navíc omezoval kontrolní aktivitu MAAE. Izrael a Spojené státy podezíraly Teherán, že usiluje o sestavení jaderné zbraně, což Írán popíral. Právě obavami z toho, že by íránský režim tuto zbraň získal, zdůvodňovaly Spojené státy a Izrael zahájení války proti této zemi.
