Článek
Je to vztah jako na horské dráze. Americký prezident Donald Trump mluví o svém ruském protějšku chvílemi pozitivně, poté říká, že je z něj zklamaný a slibuje tvrdá opatření. Jedno z dalších ultimát, které Trump v pondělí vyslovil a stanovuje Rusku lhůtu 50 dnů na uzavření míru, se prozatím nedočkalo v Kremlu větší veřejné odezvy.
„Zatím lze jednoznačně říci jedno: zdá se, že podobné rozhodnutí, které přijímají Washington, země NATO a přímo Brusel, vnímá ukrajinská strana nikoli jako signál k míru, ale jako signál k pokračování války,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Přestože dodal, že Rusko vnímá Trumpova slova o ultimátu jako seriózní, jeho další slova nenaznačila žádnou změnu přístupu, který drží Moskva poslední tři roky - tedy maximální požadavky na ukrajinské ústupky.
Kreml pak vyzval zejména Spojené státy, aby zatlačily na Ukrajinu, aby přistoupila na třetí kolo přímých rozhovorů. „Bylo učiněno mnoho prohlášení, hodně slov o zklamání, ale my samozřejmě chceme doufat, že zároveň s tím bude vyvinut tlak na ukrajinskou stranu,“ řekl Peskov.
Zatím poslední přímá jednání mezi Moskvou a Kyjevem se konala v květnu a na začátku června. Ukrajina na ně přistoupila právě pod tlakem Trumpovy administrativy, ale jejich nejvýraznějším výsledkem byla výměna zajatců. Ty ale probíhají prakticky po celou dobu války.
Co Trump řekl na adresu Ruska a Putina?
- Nejdůležitější je Trumpova hrozba uvalení sekundárních cel na Rusko ve výši 100 procent, pokud nebude dohoda o ukončení války na Ukrajině do 50 dní. To by v praxi v konečném důsledku mohlo výrazně zasáhnout ruský export.
- Trump poprvé také slíbil dodávky zbraní Ukrajině. Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně dalším zemím Aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu. Tyto země za dodané zbraně USA zaplatí a samy dodají zbraně Ukrajině.
- Trump během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také znovu řekl, že ho ruský prezident Vladimir Putin velmi „zklamal" a že je kvůli Rusku „velmi nešťastný". Už předtím kritizoval Rusko za pokračující krvavé útoky proti Ukrajině.
Také od dalších vysokých představitelů z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina se ozývají podobná prohlášení. Leonid Sluckij, šéf zahraničního výboru dolní komory Státní dumy, uvedl, že se Trump snaží najít rovnováhu mezi západní „stranou války“ a umírněnějšími silami, aniž by sklouzl k přímé konfrontaci s Kremlem.
„Pokud Trump skutečně chce pokrok v urovnání na Ukrajině, měl by Zelenského režimu ukázat svou ‚pěst‘ – ne vyhrožovat Rusku sekundárními sankcemi. Ruské vedení opakovaně prohlásilo, že je připraveno konflikt ukončit, všechny návrhy Moskvy zůstávají na jednacím stole,“ řekl Sluckij.
„Návrhy“ Moskvy ale znamenají faktickou demilitarizaci Ukrajiny a omezení její suverenity, aniž by dostala jasné garance, že Rusko nebude svou agresi do budoucna opakovat.
Rusko vyhrožování nebere vážně
Americký prezident sice v pondělí upozornil, že pokud nedojde do 50 dnů k mírové dohodě, zavede vůči Rusku vysoká cla. Hned poté ale v rozhovoru pro britskou stanici BBC poznamenal, že je zklamaný Putinem, ale stále s ním nekončí. Poslal tak do Ruska další signál, že odpočítávání času může být jen papírovým drakem.
Na to upozornil například odborník na Rusko Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Ultimát a nepřekročitelných dat jsme slyšeli už mnoho a Rusové to vždy dokázali uhrát tím, že si s Trumpem popovídali o doladění nějakých detailů. A to bude probíhat i teď. Je to trochu ultimátum ve stylu ‚Pokud to nesplníte, tak vyhlásím další ultimátum,“ řekl dříve pro Seznam Zprávy.
Rekonstrukce Trumpova obratu:
I proto nyní přicházejí z Moskvy poměrně optimistické reakce. „Nemyslím si, že by to na Rusy udělalo příliš velký dojem. Stále je v tom více štěkání než kousání,“ podotkl pro deník The New York Times Alexander Gabujev, ředitel výzkumné organizace Carnegie Russia Eurasia Center.
V květnu dal mimochodem Trump Putinovi lhůtu dvou týdnů na uzavření mírové dohody na Ukrajině - výhružka, ze které sešlo po ruském diplomatickém protitahu, když nabídlo přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu. Z nich ale nakonec nevzešlo nic zásadního i proto, že k jednacímu stolu navzdory požadavkům Kyjeva nezasedl Vladimir Putin.
Nyní americký prezident dokonce nabízí více než třikrát delší dobu. To přitom dává Moskvě čas, aby našla způsob, jak zabránit zavedení sekundárních cel, která by ve výsledku poškodila zejména její spojence.
„Putin věří, že vyhrává“
Zdá se, že Rusko si liknavost podmínek uvědomuje a každý další poskytnutý čas je pro něj výhodný. To se ukázalo i v minulosti, kdy Trump po své lednové inauguraci sliboval, že ukončí válku během 24 hodin a ruští představitelé odmítali během série jednání udělat jakýkoliv ústupek.
Moskva i nyní stále usiluje o to, aby Ukrajina kapitulovala před širokou škálou požadavků, včetně toho, aby odstoupila další území, omezila budoucí velikost své armády a nevstupovala do vojenských aliancí.
Zdroje blízké Kremlu řekly agentuře Reuters, že Putin věří, že vyhrává, a nevidí důvod, proč by měl přestat bez větších zisků na úkor Kyjeva.
Ruská armáda si nadále udržuje iniciativu a bez větších problémů může bojovat několik měsíců. Navíc s postupem času by se pro ni situace na frontě mohla ještě zlepšit, protože je velmi nepravděpodobné, že by nově slíbené dodávky amerických zbraní proměnily situaci rychle.
Situace na ukrajinské frontě k 8. červenci 2025.
Za poslední měsíce také vyšlo najevo, že ruský prezident dbá více na činy, které ze Západu přicházejí, než na ostrá slova a stanovení lhůty na mírovou dohodu.
Také u sekundárních cel zůstává otázka, zda by ve výsledku nepoškodily i samotné Spojené státy a jeho západní spojence. A tato rétorika se objevuje pak zejména v ruských státem kontrolovaných médiích, která výhružku amerického prezidenta bagatelizují.
Překotný rozpad vztahu Trumpa k ruskému prezidentovi se tedy prozatím nekoná. A Moskvě to tak dává další čas, o který ostatně hrála během všech dosavadních amerických snah o mír.
