Článek
Pondělní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením stoprocentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dnů nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu dodávky zbraní.
Vlivný republikánský senátor Lindsey Graham dokonce mluvil o „bodu zlomu“. Politologové a rusisté, které v této souvislosti Seznam Zprávy oslovily, si to ale nemyslí.
Od ultimáta k dalšímu ultimátu
„Myslím, že to není rozchod s Trumpovou dosavadní politikou, ale spíše vystupňování toho, kam se už nějakou dobu jeho pozice ubírala,“ říká Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Poukazuje přitom na velkou frustraci, kterou v sobě Trump kvůli Rusku nese, protože před volbami sliboval okamžité ukončení války na Ukrajině. To ale nepřišlo a Trump se už kvůli tomu sám ocitá pod politickým tlakem. „Trumpova politika spíše graduje, než že by se někam vychylovala,“ myslí si expert.
Další odborník na Rusko Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy také Trumpovo vystoupení nevidí jako rozchod s dosavadní politikou, je k němu značně skeptický. „Ultimát a nepřekročitelných dat jsme slyšeli už mnoho a Rusové to vždy dokázali uhrát tím, že si s Trumpem popovídali o doladění nějakých detailů. A to bude probíhat i teď. Je to trochu ultimátum ve stylu ‚Pokud to nesplníte, tak vyhlásím další ultimátum.‘“
Co Trump v pondělí řekl na adresu Ruska a Putina?
- Nejdůležitější je Trumpova hrozba uvalení sekundárních cel na Rusko ve výši 100 procent, pokud nebude dohoda o ukončení války na Ukrajině do 50 dní. To by v praxi mohlo výrazně zasáhnout ruský export.
- Trump poprvé také slíbil dodávky zbraní Ukrajině. Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně dalším zemím Aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu. Tyto země za dodané zbraně USA zaplatí a samy dodají zbraně Ukrajině.
- Trump během setkání s generálním tajemník NATO Markem Ruttem také znovu řekl, že ho ruský prezident Vladimir Putin velmi „zklamal" a že je kvůli Rusku „velmi nešťastný". Už předtím kritizoval Rusko za pokračující krvavé útoky proti Ukrajině.
Svoboda nepovažuje za zásadní ani uvalení cla na ruský vývoz, protože ruský obchod s USA je minimální. Pravděpodobně nevidí ani možné uvalení vysokých sekundárních cel na Indii a další země, které odebírají ruské energie.„Trump jen pokračuje v tom, co už dělal,” hodnotí.
Dalších 50 dní na válčení
V souvislosti s opakovanými Trumpovými hrozbami vůči Rusku z minulosti se naskýtá otázka, zda ještě Kreml vůbec bere výroky šéfa Bílého domu vážně.
„Myslím, že ho vážně neberou a mají velmi dobře propracovaný postup, jak celý proces natahovat. Teď dostali dalších 50 dní na válčení. Trump sice vyhlásil další dodávky zbraní, ty ale jeho administrativa až dosud krátila, Rusové se jich bát nemusejí,“ argumentuje Karel Svoboda. Kreml má podle něj pocit, že ví, jak na Trumpa a může se mu i vysmívat.
Pavel Havlíček je naopak přesvědčen, že Rusové musí brát Trumpova slova vážně, protože jeho kroky mohou ovlivnit udržitelnost ruské ekonomiky, která je na nejrůznější otřesy a sankce velmi citlivá. „Dotklo by se to i dalších hráčů, jako je Severní Korea, Čína, Írán nebo Hongkong, které jsou pro Rusko důležité,“ připomíná.
Putinova strategie na americké prezidenty
Náklonnost mezi americkým a ruským prezidentem se buduje i mimo telefonáty a jednání. Pro Vladimira Putina je přečtení druhé strany a zisk osobních sympatií osvědčenou taktikou, která mu už několikrát přinesla diplomatický úspěch.
Oba čeští rusisté se shodují v tom, že sekundární cla na státy obchodující s Ruskem by pro režim Vladimira Putina byla obrovskou ranou. Zásadní ale je, jak moc by je dané země, zvláště Čína a Indie, dodržovaly.
I v případě, kdyby se tak stalo, ale podle Karla Svobody nelze očekávat okamžitý ruský kolaps: „Neznamená to, že by Rusko okamžitě zkrachovalo, jeho ekonomika je poměrně velká a nějakou dobu by to trvalo. Obě země by vymýšlely fígle, jak sankce obcházet přes třetí země. Byl by to běh na dlouhou trať, jsem skeptický, že k tomu Trump opravdu sáhne,“ říká.
Sekundární cla Rusko jen tak neobejde
Pavel Havlíček pak upozorňuje na to, že americká administrativa má pečlivě zmapované, kdo ropu od Ruska odebírá. „Státy se nebudou schopny vyhnout monitoringu, který je zevrubný a USA do něj hodně investovaly. Nemůže se stát, že by se Rusku dařilo druhotné sankce obcházet,“ věří.
Jak fungují sekundární cla?
- Sekundární cla jsou formou sankce, kdy stát uvalí cla na zboží z druhé země, protože tato druhá země obchoduje se třetí zemí.
- V americko-ruském kontextu to znamená, že by Spojené státy uvalily vysoké tarify na dovoz ze zemí, které nakupují (některé) produkty z Ruska. V této souvislosti se mluví zejména o nerostných surovinách (ropa a plyn), což by se v praxi dotklo hlavně Číny a Indie, kam Rusko suroviny exportuje nejvíc.
- Pokud by tedy nějaká firma přivezla do Spojených států například elektroniku z Číny, v případě uplatnění sekundárních cel by musela uhradit poplatek ve výši například 100 procent (o tomto čísle mluvil Trump) hodnoty této elektroniky.
- To by sice zdražilo zboží pro americké spotřebitele, ale ti by si ho zároveň pravděpodobně koupili jinde, což by vedlo ke snížení zisku pro Čínu. Ta by tak mohla získat motivaci přestat obchodovat s Ruskem nebo na něj vyvinout diplomatický tlak. Pokud by Rusko ztratilo výnosy z ropy a plynu, teoreticky bude mít méně peněz na válčení s Ukrajinou.
Faktem nicméně je, že akciové trhy už na Trumpovy hrozby cly a sankcemi příliš nereagovaly. „Dříve trhy padaly, dnes už jsou v klidu,“ všiml si Karel Svoboda.
To, že Trump poskytl Rusku lhůtu 50 dní, zatímco na některé jiné státy uvalil cla bez dlouhé přípravy, svědčí podle Pavla Havlíčka o tom, že chce dát Rusku čas na návrat k jednacímu stolu.
„Sankce nemají státy zničit nebo podkopat jejich ekonomický systém, to ostatně nedokázaly ani skoro nikdy v minulosti, mají přesvědčit daného hráče, že nemá smysl dále vzdorovat. Nebo že to bude mít zásadní náklady, pokud bude pokračovat,“ vysvětluje.
Vnímá to jako už ne zdvižený prst, ale konkrétní sankční mechanismus, který přijde na řadu, pokud se Rusové budou chovat jako dosud. A dodává, že sekundární sankce jsou velmi citlivé, zvláště pro Čínu. „Ta vždy na podobné popudy cukla,“ připomíná Havlíček.
