Hlavní obsah

Bez cukroví i honosných dárků. Jak vypadají Vánoce za hranicemi?

Foto: Shutterstock.com

Vánoce se v Polsku slaví ve velkém rodinném kruhu. Štědrovečerní večeře začíná oplatkem (na snímku), o který se mezi sebou lidé dělí.

Reklama

25. 12. 2021 9:13

Žijí v zahraničí, nebo se do Česka přistěhovali až v průběhu života. Jedno ale mají společné; mohou české Vánoce srovnat s těmi za hranicemi. Kontaktovali jsme několik z nich, aby se podělili o dojmy i zážitky.

Článek

Nečekejte jednotný návod, jak „to“ o Vánocích vypadá v cizině v porovnání s Českem. Každá rodina je jiná, udržuje maličko jinou tradici, zásadní roli hraje vyznání. Pohled čtveřice lidí, který vám předkládáme, je okénkem do obýváků konkrétních rodin během nejkrásnějších svátků roku.

Polsko

Vánoce v Polsku připadají na stejný den jako ty české - 24. prosince se lidé scházejí ke společné večeři a rozdávání dárků, 25. přicházejí na řadu návštěvy v rámci blízké rodiny a 26. se Poláci vypravují za rodinou z širšího kruhu či za přáteli. O další poznatky se v rozhovoru pro Seznam Zprávy podělil Roman, který v Polsku žije už pátým rokem.

„Celá vánoční večeře začíná oplatkou, která je podobná naší lázeňské, není ale sladká. Ta se rozdělí mezi účastníky večeře, kteří pak mezi sebou chodí, dále se dělí a přejí si hodně zdraví a štěstí,“ popisuje polskou tradici.

Po rozdělení oplatky už přichází na řadu samotná večeře, která se prostírá na čistě bílý ubrus. Pod tím se někde schová i hrst slámy. Na stole je vždy 12 druhů jídla - od salátů přes polévky a pirohy až po různé zákusky. Český bramborový salát však v Polsku nenajdeme. V zemi také není běžný adventní věnec nebo cukroví, kterým jsou vyhlášené české domácnosti.

Na večeři a následný program se často sjíždějí všichni příbuzní, a stává se tak, že spolu večer v jednom domě tráví čas i 20 lidí. U stolu lidé také nechávají volnou židli pro pocestného, který by mohl kdykoliv přijít. Židle proto musí zůstat volná v průběhu celého večera. Celý den navíc probíhá ve znamení půstu - bez masa a bez alkoholu.

Co se týče dárků, v různých částech Polska najdeme různé podoby Ježíšků. Ta, se kterou se setkal Roman, je však spjata se svatým Mikulášem. „Rozdávání dárků probíhá nádherným způsobem. Trochu to připomíná večer, kdy u nás chodí Mikuláš. Každý musí něco zazpívat nebo zarecitovat, aby dostal dárek,“ popsal vánoční dění respondent, který byl sám za takzvaného Gwiazdora jeden rok převlečený.

„Na polských Vánocích se mi líbí to, že je tam tolik lidí. Díky tomu se tradice mohou přenést dál, což si myslím, že je super. Sám se budu kvůli synovi snažit, abychom se takhle ve velké skupině potkávali,“ podělil se o své dojmy Roman.

Severní Makedonie

„Vánoce se u nás slaví 7. ledna, ale už šestého je takzvaný badnik. To je příprava na narození Ježíše Krista,“ uvedl pro Seznam Zprávy třicetiletý Kristijan, který se s rodinou přestěhoval do Česka ze Severní Makedonie ve 14 letech. Hlavní rozdíl týkající se Vánoc tak spočívá už v samotném termínu, kdy se oslavují. Ty makedonské jsou totiž spjaté s pravoslavnou církví.

Běžně se 6. ledna sejde celá rodina a společně večeří. V tentýž den se také peče buď běžný chleba, pita, nebo takzvaná pogača, do kterých se během přípravy dá mince. Následně pak pan domácí pečivo rozdělí mezi hosty a ten, kdo ve své části najde minci, by měl mít v následujícím roce štěstí. Tuto tradici Kristijan s rodinou dodržuje i v Česku.

Celý den pak také platí půst a lidé by neměli konzumovat maso. S badnikem se navíc pojí i koledování. „Děti chodí od domu k domu a zpívají koledy. Za to dostávají sladkosti, ovoce a zeleninu,“ popisuje Kristijan. Právě takzvaná kolede patří mezi jeho oblíbené vánoční vzpomínky na vlast.

Rozdílná je podle Kristijana i tradice dárků, které si lidé v Makedonii dávají na silvestra, tedy 31. prosince. „Neblázníme tak jako tady. Žádné drahé věci jako iPhony, kabelky, náušnice a tak. Spíše si dáváme maličkosti jako čokolády, někdy také malý obnos peněz. Jde hlavně o to, aby člověk byl s rodinou.“

Co se týče makedonského Ježíška, dárky dětem nosí děda Mráz. Věří na něj ale opravdu spíše jen ti nejmenší a ono „tajemno“ se kolem něj příliš neudržuje. V Makedonii také lidé, stejně jako například v již zmiňovaném Polsku, nepečou cukroví a běžný není ani adventní věnec.

Japonsko

V Japonsku se Vánoce jako takové víceméně neslaví. Nejde o tamní tradiční svátek a do země se dostaly především pod vlivem Spojených států. Již po Halloweenu se tak v obchodech objevuje vánoční výzdoba a ulice i veřejná prostranství se na přelomu listopadu a prosince rozzáří vánočním osvětlením.

„Vánoce v Japonsku připadají na 25. prosince. Japonci v ten den jedí kuře z KFC a vánoční dort, který je třeba si rezervovat s předstihem. Už 24. prosince pak páry chodí na romantické vánoční večeře do hezkých restaurací,“ popsala v rozhovoru Markéta, která v zemi žije už devět let a učí na tamní Tokijské univerzitě. Vánoce v Japonsku popisuje spíše jako komerční a konzumní svátek.

Dárky obvykle dostávají pouze děti, které je 25. prosince ráno naleznou v červené punčoše, kam je v noci přinesl Santa-san. Živý stromeček je pak v zemi velkým luxusem. Pokud tedy někdo chce mít vánoční stromeček, koupí si umělý na Amazonu.

+37

I v zahraničí se Markéta s rodinou snaží dodržovat všechny české vánoční tradice. Domov jim tak zdobí třeba adventní věnec nebo malý betlém a ke štědrovečerní večeři mají rybí polévku, bramborový salát i rybu. „A samozřejmě pečeme vánoční cukroví. Bez medvědích praciček a vanilkových rohlíčků si Vánoce nedokážu představit. A dárky u nás stále nosí Ježíšek. Má to ale chudák dost daleko,“ říká.

„Pro nás jsou Vánoce rodinné svátky, pro Japonce je ale nejdůležitějším rodinným svátkem Nový rok, se kterým je spojeno mnoho tradic, a večer 31. prosince,“ vrací se k japonským zvykům Markéta. „Na Silvestra by se měly jíst pohankové nudle, na Nový rok takzvané oseči. 1. ledna pak Japonci od časného rána chodí do šintoistických svatyní či budhistických chrámů a modlí se za zdraví a úspěchy v nadcházejícím roce.“

V souvislosti s Novým rokem Markéta vybírá i zvyk, který ji v Japonsku zaujal a který spočívá v posílání novoročních přání, tj. nengadžó. „Každý rok si můžete vytvořit originální přání, na němž bývá i obrázek zvířete z asijského zvěrokruhu, které bude vládcem toho nového roku. Pošta je pak doručí přesně 1. ledna dopoledne. Japonské poštovní schránky mají už od začátku prosince speciální otvor právě pro ně.“

Irsko

O své dojmy z českých Vánoc se s redakcí podělil i Michael, který se do Česka přistěhoval před více než dvěma lety. V jeho domovině, Irsku, se Vánoce slaví 25. prosince, kdy se děti probouzejí do nového dne a již na ně pod stromečkem i ve vánočních punčochách čekají dárky.

„Myslel jsem si, že všichni mají Santa Clause jako my, český Ježíšek mě překvapil,“ popsal jeden ze svých dojmů Ir. Zatímco Santa - stejně jako děda Mráz či otec Vánoc - vznikl podle předlohy svatého Mikuláše, Ježíšek se v tolika zemích nevyskytuje.

Jedním z dalších překvapení v Česku byla pro Michaela štědrovečerní večeře, kterou si nicméně - až na rybu - oblíbil.

„U nás je večeře tříchodová. Předkrm je v podobě polévky, hlavní jídlo se skládá z krůty, brambor a zeleniny, no a jako dezert máme nějaký moučník s krémem nebo zmrzlinou. Těžko se mi porovnávají české a irské tradice, protože jsme s rodinou v Irsku slavili Vánoce po svém. Vánoce v Česku mám ale hodně rád, hlavně ale i kvůli tomu, s kým je trávím,“ uzavřel své vyprávění.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované