Brutální zásahy nestačily. Írán začal s popravami demonstrantů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bylo mu 23 let. Íránec Mohsen Šekari byl ve čtvrtek ráno popraven, a stal se tak prvním účastníkem vlny protestů, u nějž íránský teokratický režim přikročil k nejvyššímu trestu.

Šekari byl odsouzen k smrti za „nepřátelství vůči Bohu“ – v teheránské ulici Sattarkan měl totiž 25. září zranit nožem (podle jiných zdrojů mačetou) milicionáře jednotek Basídž. K exekuci došlo v nechvalně známé věznici Evin, kde Írán dlouhodobě zadržuje i několik cizinců.

„Mohsen Šekari byl dnes v Íránu popraven islamistickým režimem. Bylo mu 23 let. Švédsko a Evropská unie musejí rychle jednat, aby zachránily ostatní. Mezinárodní společenství se proti tomu musí nahlas a jasně vyjádřit,“ napsala na twitteru bývalá eurokomisařka a někdejší švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se k popravě naopak až dosud nevyjádřil.

Mluvčí íránské justice Masúd Setajší v úterý oznámil, že k smrti bylo odsouzeno i pět lidí za zabití dalšího člena milic Basídž, Rúholláha Adžamjána. Tento verdikt nicméně ještě není pravomocný a odsouzení se mohou odvolat. Celkově tak justice vydala už 11 rozsudků smrti.

Podle neziskové organizace Amnesty International požadují íránské úřady trest smrti i u dalších 21 lidí. Lidskoprávní organizace mluví v této souvislosti o „falešných procesech, jejichž cílem je zastrašit účastníky lidového povstání, které otřásá Íránem“.

„Íránské úřady musí okamžitě zrušit všechny rozsudky smrti, zdržet se žádostí o uložení trestu smrti a stáhnout všechna obvinění proti těm, kteří byli zatčeni v souvislosti s pokojnou účastí na protestech,“ požaduje Amnesty International.

Zastrašit obyvatele rozsudky smrti a popravami se ale režimu až dosud nepodařilo. Kromě demonstrací v ulicích a stávek studentů se nyní musí vyrovnávat s novým problémem – ke stávkujícím se přidávají i obchodníci, hlavně v Kurdistánu a velkých městech. Režim vyhrožuje, že je pošle před soud nebo jim sebere licenci.

Podle středečních statistik íránských lidskoprávních organizací bylo při vlně protestů, které vyvolala smrt 22leté Kurdky Mahsy Amíníové, zabito už nejméně 458 lidí. O lidi, kteří by útočili na bezpečnostní složky, ale vesměs nejde – 63 obětí tvoří děti, 29 ženy.

O rozsahu íránských protivládních protestů svědčí i fakt, že bezpečnostní složky zabíjely demonstranty ve 26 z celkových 31 provincií. I když se v médiích nejčastěji mluví o íránském Kurdistánu, nejvíce obětí (128) připadá na oblast Sistán a Balúčistán na východě země. Na druhém místě je pak Kurdistán s 53 mrtvými. Informovala o tom v Norsku sídlící organizace Iran Human Rights (IHRNGO).

Zdůrazňuje přitom, že uvedená čísla představují naprosté minimum - mnoho dalších zabitých protestujících bylo hlášeno v minulých dnech a aktivisté se snaží tyto zprávy ověřit a identifikovat oběti.

Alarmující je i počet letos popravených lidí, který už přesáhl pět stovek. Před výše zmíněným Šekarim popravil režim minulý týden čtyři osoby odsouzené před sedmi měsíci za kolaboraci s izraelskými tajnými službami.

„Tito jednotlivci byli odsouzeni k smrti bez řádného a spravedlivého procesu za zavřenými dveřmi revolučního soudu, jejich rozsudky postrádaly veškerou právní platnost. Tyto popravy mají vyvolat společenský strach a odvést pozornost veřejnosti od selhání zpravodajských služeb Islámské republiky,“ myslí si ředitel IHRNGO Mahmúd Amiry-Moghaddam. Odsouzení neměli například celou dobu přístup k obhájcům.

Počet popravených je nejvyšší za posledních pět let, loni to bylo 333 lidí.