Článek
Budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii, shodli se ve středu v Bruselu unijní lídři a jejich západobalkánští partneři. Rozšíření nynější sedmadvacítky je podle nich realistická možnost, které je třeba využít. Summit EU a západního Balkánu se konal v předvečer unijního summitu, který začne ve čtvrtek ráno v Bruselu. Za Česko se jednání zúčastnil nový premiér Andrej Babiš.
Evropskou unii na vrcholné schůzce zastupoval předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zasedání se zúčastnila i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Costa dal již na začátku svého mandátu najevo, že rozšiřování EU je jednou z jeho priorit. Státníci nejprve diskutovali o různých oblastech spolupráce: o zahraničních záležitostech, obraně, bezpečnosti či o zapojení do jednotného trhu EU. Poté následovala pracovní večeře, během které byla v plánu širší debata o současném dění ve světě.
Costa měl nejprve v plánu po první části jednání vystoupit na tiskové konferenci, ta ale byla kvůli zpoždění programu zrušena. Lídři se shodli na pětistránkovém společném prohlášení nazvaném Bruselská deklarace. „Ruská agrese proti Ukrajině a rostoucí geopolitické výzvy zdůrazňují potřebu stále silnějších vazeb mezi EU a západním Balkánem,“ stojí v dokumentu. „Summit je nejvýznamnější příležitostí v roce k opětovnému potvrzení strategického partnerství mezi Evropskou unií a západním Balkánem,“ dodává text.
Deklarace rovněž hovoří o tom, že „urychlení procesu přistoupení“ balkánských zemí do EU je ve společném zájmu obou stran. „Rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity,“ dodává dokument. Země usilující o členství v EU musí podle něj zintenzivnit své reformní úsilí. Souběžně s tím musí Evropská unie zintenzivnit své vnitřní přípravy a reformy.
Proces integrace západního Balkánu do unie nabral na dynamice po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Unijní činitelé to zdůvodňují zejména strategickým významem, který má pro EU tento region se sklony k nestabilitě. Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko. Zatímco srbský prezident se dnešního jednání nezúčastnil, ostatní státy vyslaly své premiéry či prezidenty.
V nejpokročilejší fázi z šestice zemí je Černá Hora, která by chtěla uzavřít přístupová jednání již v příštím roce a do bloku vstoupit v roce 2028. EU v úterý oznámila, že Podgorica uzavřela dalších pět přístupových kapitol. Země má tak předběžně uzavřeno 12 z 33 kapitol.
