Článek
Jedno z nejposvátnějších míst světa se ocitlo v centru sporu kvůli rozsáhlému developerskému projektu. Egyptská vláda zahájila v roce 2021 přestavbu Sinajského poloostrova, jehož součástí je výstavba hotelů, ekologických chatek, velkého návštěvnického centra či nové lanovky na horu Sinaj. Informuje o tom stanice BBC.
Areál je na seznamu UNESCO. Zahrnuje klášter sv. Kateřiny ze 6. století, přilehlé město a zmíněnou horu, kde údajně Mojžíš přijal od Hospodina Desatero. Mnozí také věří, že se mu na místě zjevil Bůh z hořícího keře.
Přesto v okolí vyrostly stavby, které podle kritiků ničí jedinečné rysy krajiny.
Vyhnání beduínů
Nejtvrději projekt dopadá na místní beduínský kmen Džebeleja (Jebeliya), známý jako „strážci svaté Kateřiny“. Jejich ekokempy i domy byly zbourány, často bez finanční kompenzace. Museli dokonce přestěhovat ostatky z hrobů na místním hřbitově, aby uvolnily místo pro nové parkoviště.
Britský cestopisec Ben Hoffler, který se sinajskými kmeny dlouhodobě spolupracoval, označil postup státu za násilný. „Tohle není rozvoj, o který by kmen Džebeleja stál. Je to vnucený projekt, který slouží cizím zájmům a ne lidem, již tu žijí,“ uvedl. V oblasti jich podle BBC přebývá přibližně 4000.
Diplomatické napětí
Hlavní slovo si v celém sporu bere Řecko, které je s klášterem sv. Kateřiny historicky spjato. V květnu egyptský soud rozhodl, že nejstarší dosud fungující klášter na světě leží na státní půdě, tím pádem k němu má vlastnická práva. Klášterní komunita ho však může užívat. Athénský arcibiskup Jeroným II. označil verdikt za „zabavení majetku“ a „existenciální hrozbu“.
Dlouholetý arcibiskup kláštera sv. Kateřiny rozhodnutí nazval „těžkou ranou a ostudou“. Jeho přístup ovlivnil vztahy mezi mnichy, načež nakonec rezignoval. Řecká pravoslavná církev v Jeruzalémě připomněla, že místo chrání listina samotného proroka Mohameda. Klášter je podle ní symbolem míru mezi křesťany a muslimy.
Napětí mezi Káhirou a Athénami nakonec skončilo diplomaticky. Obě země slíbily, že zachovají řeckou ortodoxní identitu a kulturní dědictví místa.
„Dar světu“
Egypt projekt prezentuje jako dar všem náboženstvím i světu. Ministr pro bydlení Šaríf aš-Šarbíní tvrdí, že plán podpoří rozvoj oblasti a posílí turistiku, přičemž nebude mít drastický dopad na tamní krajinu. Počítá se i s rozšířením letiště a výstavbou nových silnic.
UNESCO však už v roce 2023 Egypt vyzvalo, aby práce zastavil, prověřil jejich dopad a zároveň připravil plán na ochranu okolní přírody a památek. K tomu nikdy nedošlo. V červenci proto organizace World Heritage Watch dokonce žádala UNESCO o zařazení oblasti na seznam ohrožených památek.
Místo však získává finanční podporu i na mezinárodní úrovni prostřednictvím Nadace sv. Kateřiny, jejímž patronem je král Karel.
Opakuje se historie?
Podle egyptského novináře Mohannada Sabrího se situace nápadně podobá rozvoji letovisek na pobřeží Rudého moře, který začal v 80. letech. „Beduíni byli tehdy průvodci a hostitelé. Pak přišel průmyslový turismus a vytlačil je nejen z podnikání, ale i z jejich území,“ uvedl.
Očekává se, že i tentokrát vláda do projektu zaměstná lidi z jiných částí Egypta, zatímco místní beduíni zůstanou stranou. Zatím sice slibuje, že spolu s projektem zmodernizuje také jejich bydlení, kritici však pochybují, zda takové opatření zmírní dopady výstavby.
