Hlavní obsah

Česko musí vyřešit bizarní situaci, kdy kupuje ropu od Putina, říká expert

Foto: Profimedia.cz

Šéf Rady Evropské unie Charles Michel a francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu Rady EU v květnu.

Reklama

12. 6. 12:19

České předsednictví v Radě EU se blíží, jeho kontury diktují klimatická i energetická krize. „Česko bude řešit, jaká má být politika Unie tváří v tvář Putinově agresi,“ říká pro Seznam Zprávy francouzský analytik.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už za necelé tři týdny předá Francie pomyslné předsednické žezlo do českých rukou. Příležitost, již každý člen EU dostává jen jednou za více než dekádu, přichází ve složitých časech. Ať už kvůli ruské invazi na Ukrajinu, s níž úzce souvisí energetická krize, či tváří v tvář klimatické hrozbě.

Evropa už od loňského roku jedná o jejich řešení, mezi něž se řadí především balíček legislativních návrhů Fit for 55, který problematiku probírá z různých stran. Od oblasti klimatu přes dopravu až po energetiku. Právě během francouzského předsednictví se jednání o balíčku posunula kupředu, což Seznam Zprávám popsal Thomas Pellerin-Carlin, šéf Energetického centra Institutu Jacquesa Delorse.

„Francouzské prezidentství bylo specifické v tom, že Francouzi předsedali Evropské unii, zatímco doma pořádali prezidentské, tedy nejdůležitější, volby. To byl poněkud rušivý prvek. Co se energetiky týče, cílem Francie bylo posunout jednání ohledně balíčku Fit for 55, což se podařilo,“ řekl odborník.

Česká republika po Francouzích zdědí postoje Evropské rady i parlamentu k řadě návrhů. „Její úkol tedy bude zajistit vyjednávací trialog, který vedou zmíněné instituce ještě s Evropskou komisí,“ vysvětlil Pellerin-Carlin. Například o směrnicích týkajících se plynu nebo energetické náročnosti budov, respektive o takzvaném obecném přístupu k nim – společném postoji členských států – se bude teprve jednat.

„Francie měla původně za to, že vyjednávání těchto otázek bude v její gesci, 24. února ale začala druhá invaze Vladimira Putina na Ukrajinu. A právě ta bude podle mě tím definujícím prvkem českého předsednictví. Jako první totiž začíná, zatímco na Ukrajině naplno zuří válka,“ podotkl odborník.

Adresovat vlastní pokrytectví

Česká republika má podle Pellerin-Carlina specifickou pozici: Sice je na dodávkách ruského plynu i ropy vysoce závislá, zároveň si je hluboce vědoma hrozby, kterou vůči svobodě Evropy představuje ruský imperialismus.

„České předsednictví tedy bude řešit, jaká by měla být unijní politika tváří v tvář Putinově agresi na Ukrajině. Na stole bude i nadále otázka embarga – teď platí embargo na ruské uhlí a částečné na ruskou ropu. Takže: Budeme dál kupovat ropu od Putina, zatímco budeme jiné země žádat, aby tak nečinily? Je to prostě trochu pokrytecké a bude na českém předsednictví, aby tuhle bizarní situaci, která podrývá kredibilitu EU ve světě, adresovalo,“ podotýká Pellerin-Carlin.

Foto: Seznam Zprávy

Thomas Pellerin-Carlin z Institutu Jacquesa Delorse v Paříži.

Šéf Energetického centra Institutu Jacquesa Delorse vyzdvihl plán REPowerEU. Skrze něj Evropská komise nastiňuje cestu, jak se evropský blok může stát nezávislým na importu ruských fosilních paliv. A to před rokem 2030.

„Komise možná navrhla něco, co není zcela dokonalé, ale rozhodně jde o nejlepší energetický plán, který jakýkoliv úřad v Evropě kdy předložil,“ okomentoval REPowerEU odborník s tím, že české předsednictví bude ve vyjednávání plánu hrát důležitou roli. A to i tím, že zajistí, aby k jeho projednání vůbec došlo.

„Nelze kázat vodu a pít víno“

Témata energetické i klimatické krize a jejich řešení budou i v nadcházejících měsících stát na špici unijní agendy. Výraznou pozornost jim proto bude muset podle Pellerin-Carlina věnovat i tým českého předsednictví.

To, čeho Česko v čele Rady EU nakonec dosáhne a v jakém stavu předá klimatická a energetická jednání navazujícímu Švédsku, je otázkou.

Analytička Romana Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky by za úspěch považovala, kdyby šla Česká republika příkladem, a stala se tak pro ostatní země i důvěryhodnějším partnerem.

„Nelze kázat vodu a pít víno. V této věci – na národní úrovni – by bylo vhodné, kdyby Česko uzákonilo cíl klimatické neutrality a pracovalo na jeho dosažení. To v současné politické strategii chybí. Zároveň by Česko mělo přispět do Zeleného klimatického fondu, protože zatím slib, že bude pomáhat zranitelným státům s adaptačními a zmírňujícími opatřeními, příliš nedodržuje,“ poukázala Březovská.

Česká vláda zatím do fondu přispěla jen jednou formou grantu. „Šlo o částku 100,3 milionu korun pro období 2014–2018. V přepočtu na obyvatele šlo o půl dolaru za rok, což se řadí mezi ty nižší příspěvky,“ vysvětlila analytička.

„Bylo by tedy nanejvýš vhodné, aby Česko přispělo při příležitosti předsednictví v Radě EU i v dalším období, jež je otevřené pro dárce už od roku 2019. Je takovou dobrou praxí, že státy svůj příspěvek zdvojnásobují,“ uvedla Romana Březovská s tím, že kvůli stále znatelnějším dopadům změn klimatu by bylo dobré přispět i do fondu adaptačního.

Šéf Klimatýmu AMO Tomáš Jungwirth ovšem vnímá, že předsednictví bude akcentovat zejména otázky energetické bezpečnosti i soběstačnosti, dodávek energií a zmírňování sociálních dopadů: „V té souvislosti lze čekat, že nebude dávat klimatické ambice do popředí. Ale ten vlak klimatického balíčku i evropských klimatických cílů je už dávno rozjetý. A ačkoliv je v tuto chvíli nezbytné řešit urgentní otázky související s ruskou invazí, klimatický vlak zastavit nelze. Na tom je podle mě shoda – jednání jsou už nyní poměrně daleko a členské státy v tom mají silnou agendu.“

Ačkoliv se dříve očekávalo, že se balíček Fit for 55 stihne vyjednat do konce letošního roku, poté, co se kvůli jeho části stihli už rozhádat i europoslanci, jde jen těžko o reálnou možnost. „Předpokládám, že alespoň v případě čtyř či pěti částí balíčku, které jsou jeho integrální součástí, se podaří dosáhnout obecného postoje států EU. Česko tak bude moci bezprostředně po summitu Rady EU na konci června zahájit trialogy,“ uvedl analytik.

„S ohledem na to, jaká je situace geopolitická i bezpečnostní, není ten stav nijak špatný. Ale je to pro české předsednictví výzva – budeme muset řešit ve své podstatě všechno najednou. A není to tak, že už bychom mohli navazovat na něco uzavřeného. Něco bychom dokončit za našeho předsednictví mohli, ale balíček rozhodně dořešit nezvládneme. Švédsko se má na co těšit,“ dodal Jungwirth.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované