Česko ukázalo Rusku „prostředníček“. Lipavský odešel z projevu Lavrova

/Od naší zvláštní zpravodajky ze Skopje/

„Důležité je, co zazní v našich projevech. Tam bude tvrdá kritika za barbarskou expanzivní válku proti Ukrajině. Je důležité trvat na principu, že daně se platí a že je třeba dodržovat principy, na kterých je OBSE postaveno,“ okomentoval pro Seznam Zprávy svůj odchod ze sálu Jan Lipavský.

„Nikdo neměl potřebu u toho svítit,“ dodal ke svému rozhodnutí šéf české diplomacie a informoval, že s kolegy se na postupu domluvili již dříve. Jmenovitě pak zmínil například německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou.

Česká delegace projev ruského ministra zahraničí poslouchala pouze v zastoupení referenta, který má na starosti dezinformace. Diplomatické zdroje z výpravy pak přiblížily, že považovaly za nutné vyjádřit svou účastí podporu spolupráci v rámci OBSE, avšak odmítají poslouchat ruskou propagandu.

Neformálně se v rámci delegace mluví o „zdvižení diplomatického prostředníčku“.

„Není to nic, z čeho by kdokoliv tady měl radost,“ komentoval Lavrovovu přítomnost ve Skopji Lipavský. „Neznamená to ale, že jakýmkoliv způsobem potvrzujeme, co Rusko dělá nebo co říká. Naopak, využíváme mezinárodně platných závazků k tomu, abychom Rusko konfrontovali s jeho kroky, které páchá vůči evropské bezpečnosti.“

„Nebýt zde přítomen by byla chyba. Stejně tak by byla chyba, kdyby OBSE jako organizace přestala existovat,“ dodal dále český ministr. „Myslím, že je velmi symbolické, že jsem do Skopje přiletěl z Bruselu, kde proběhla ‚ministeriáda‘ NATO, na které jsme se velmi intenzivně bavili o tom, jak Ukrajinu podpořit.“

Vzhledem k tomu, že Česká republika Rusko tvrdě kritizuje pravidelně, prý Lipavský nečeká od Rusů žádnou odezvu. Později navíc plánuje pokračovat v programu akce a zúčastnit se například setkání organizovaného Ukrajinou.

Účast Lavrova na jednání orgánu, který se má zabývat hlavně bezpečností v Evropě, je mezi diplomaty tématem již několik dní. Severní Makedonie se totiž netajila tím, že ruská delegace má na jednání dveře otevřené a že se její příjezd pokusí v rámci možností usnadnit například zrušením zákazu letů z Ruska.

Původně měla ruská výprava cestovat přes Bulharsko, které v pondělí oznámilo, že výpravě umožní průlet svým vzdušným prostorem. Vzhledem k tomu, že na palubě byla mluvčí Lavrovova rezortu Marija Zacharovová, však země své rozhodnutí odvolala. Delegace nakonec cestovala přes Řecko a krok Bulharska označila za „nebezpečnou hloupost“.

Bulharská vláda další podrobnosti zatím neposkytla.

Rusko je pro OBSE přítěží i na jiných frontách, než je kontroverzní návštěva ministra. Od roku 2021 je totiž orgán, který uplatňuje systém jednomyslnosti, na mrtvém bodě kvůli tomu, že Rusko jakožto jeden z jeho 57 členů odmítlo schválit, aby v roce 2024 převzalo předsednictví Estonsko.

Důvodem je ruský postoj k organizaci. Moskva totiž OBSE dlouhodobě kritizuje a obviňuje ji, že se změnila v nástroj Západu. Byla tedy i zásadně proti tomu, aby po Polsku a Severní Makedonii stál v čele další stát NATO.

Estonská otázka se nyní vyřeší tím, že velící štafetu převezme Malta, ale Rusko organizaci působí i další problémy. Bránilo jí třeba v přijetí rozpočtu, v pořádání oficiálních akcí nebo v rozšiřování zahraničních misí, což vedlo i k ukončení terénních operací orgánu na Ukrajině.

Převzetí předsednictví jinou zemí některé státy již dříve označily za ústupek Moskvě, který by Rusko mohlo prezentovat jako své vítězství. Jiní však argumentují tím, že je třeba myslet na to, že z dlouhodobého hlediska by OBSE mohla jednou opět být prostředkem pro komunikaci s Moskvou.