Čína na Evropu „vybalila bazuku“ a může otřást průmyslem

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Peking v minulých týdnech omezil vývoz vzácných zemin nejen do USA, ale i do Evropy. V Německu už kvůli tomu omezují výrobu. Přes čínské ústupky v posledních dnech zůstává situace napjatá.

Obavy zástupců evropského průmyslu shrnuje Niedermarkovo důrazné varování z úvodu článku. Přitom ještě před několika dny se zdálo, že hospodářská budoucnost Evropy závisí hlavně na tom, zda na ni dopadnou obří americká cla, kterými hrozil Donald Trump.

Jenže ve stínu této velké partie se ale na východě nenápadně zrodila nová hrozba.

Spouštěčem dalšího kola výpadků výroby a zdražování by totiž namísto energetických surovin mohly být takzvané vzácné zeminy. Novou porci nejistoty do světového hospodářství rozkolísaného ruskou agresí i Trumpovými obchodními válkami tentokrát vnesla blokáda ze strany Pekingu.

Jsou to látky pro ekonomiku 21. století stejně důležité jako ropa pro hospodářství minulého století. Auta, mobily, drony, roboti, ale třeba také munice nebo naváděcí systémy raket – nic z toho se neobejde bez sloučenin, na jejichž těžbu a zpracování má bezmála monopol Čína.

V oblasti těžby a zpracování vzácných zemin si Peking udržuje kontrolu nad zhruba 90 procenty světové produkce. Podobně dominantní je i v oblasti magnetů, bez kterých se neobejdou mimo jiné elektromotory, větrné či vodní elektrárny nebo třeba kardiostimulátory.

Svět o tomto trumfu v čínských rukou ví už dlouho. Že ho ale Peking vynesl teď a proti Evropě, zaskočilo i odborníky. „Čína vybalila bazuku,“ řekl pro magazín Der Spiegel Jost Wübbeke, zakladatel poradenské firmy Synolitics.

Došlo k tomu přitom docela nenápadně. K omezení vývozu vzácných zemin přistoupil Peking – ještě zcela podle očekávání – když Trumpova vláda oznámila v dubnu gigantická cla ve výši 145 procent na čínské importy. Během pouhých několika týdnů však obě strany dospěly k prozatímní dohodě a vzájemná cla se výrazně snížila.

Očekávalo se, že společně s obchodním příměřím začnou do světového hospodářství opět plynout čínské vzácné zeminy a magnety. Po několika týdnech se však začaly ozývat nejen americké, ale i evropské podniky. Podle Evropské asociace automobilových dodavatelů (CLEPA) od dubna Čína povolila vývoz jen asi čtvrtiny běžného objemu citlivých surovin.

Životodárná míza moderního průmyslu vysychala a firmy začínají být nervózní. „Málokterá má na skladě vzácné zeminy nebo magnety na více než dva měsíce,“ říká Jost Wübbeke.

List Handelsblatt už v minulém týdnu přinesl informace o prvních německých továrnách, které omezily výrobu. Problémy přitom mimořádně silně dopadají na citlivá místa Evropy – na beztak těžce zkoušený automobilový průmysl a také na stále důležitější zbrojní výrobu.

Pro Evropskou komisi a její vyjednavače to znamená přeorientovat své úsilí. Ještě před několika týdny se spekulovalo, že by se Peking mohl stát spojencem Bruselu v obchodním střetu se Spojenými státy.

Teď musel komisař pro obchod Maroš Šefčovič řešit vážný spor se samotnou Čínou. Minulé úterý při cestě do Pekingu apeloval na svůj protějšek s tím, že nedostatek vzácných zemin způsobil v evropském automobilovém průmyslu „alarmující situaci“.

Vzácné zeminy se staly také klíčovým tématem čtvrtečního telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem.

Peking nakonec ustoupil – i když jen zčásti. Tok vzácných zemin a magnetů do světové ekonomiky má opět nabrat na síle. Jak moc, jak rychle a na jak dlouho ovšem zůstává stále otevřené.

Čínská vláda si nad vývozem ponechává tvrdou kontrolu v podobě exportních licencí, které jsou udělovány jednotlivým podnikům. Zbraň ve formě vzácných zemin tak může kdykoliv udeřit znovu - tím spíš, když má Čína vůči Evropě své požadavky.

Nelíbí se jí třeba dovozní cla na čínské elektromobily. Jednání o řešení ve formě minimálních cen čínských vozů je podle tamního ministra obchodu ve „finální fázi, ale obě strany ještě musí udělat kus práce“. Nedá se vyloučit, že Peking se bude snažit Evropu „motivovat“ k ústupkům právě vlivem, který má na její hospodářství skrze vzácné zeminy.

Vyvázat se ze závislosti na Číně je přitom mimořádně složité. Dosavadní snahy otevřít si cestu k jiným nalezištím zatím snížily dominanci Pekingu v oblasti vzácných zemin jen minimálně.

Produkce přímo v Evropě téměř neexistuje, mimo jiné kvůli obrovským ekologickým škodám, které těžbu i následné zpracování provázejí.

Například zpracování nadějných ložisek ve Španělsku zarazily protesty tamních zemědělců. Nejvýznamnější unijní závod na zpracování vzácných zemin a výrobu magnetů leží shodou okolností v estonské Narvě – v místě, které je z celé EU nejvíce ohroženo možným budoucím ruským útokem.

Jak složitá cesta Evropu čeká, přibližuje také třeba příběh norského Ulefossu.

Dvoutisícové městečko stojí přímo nad ložiskem, které by mohlo zabezpečit třetinu evropské spotřeby vzácných zemin. Aby se ale místní nemuseli stěhovat, chystá se vznik takzvaného „neviditelného dolu“ – ve zkratce to znamená, že rozdrcená surovina se bude zpod městečka stěhovat vodorovnou štolou dlouhou čtyři kilometry.

Když se k náročné technické operaci připočtou nutná ekologická povolení, je jen málo pravděpodobné, že by se v Ulefossu začalo těžit před rokem 2035.

Konec evropské závislosti na přísunu klíčových materiálů z Číny je tak zatím v nedohlednu.