Hlavní obsah

Číňané postavili mrakodrap pro prasata. Porazí jich tam milion ročně

Foto: Mai.Chayakorn, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

26. 11. 2022 22:20

Čína hledá nové způsoby, jak zvýšit produkci v zemi velmi žádaného vepřového masa. Gigantická výšková chovná zařízení s ohromnou kapacitou ale vyvolávají obavy, že se tam budou rychleji šířit nemoci.

Článek

Čínské město E-čou leží ve východní části centrální provincie Chu-pej. Na jeho jižním okraji vyrostla u hlavní silnice ohromná budova a vedle ní druhá, totožná, která je v současnosti před dokončením. Na první pohled se jedná o obrovské bytové domy, avšak v těchto prostorách nebudou kanceláře ani tam nebudou bydlet rodiny s dětmi.

Budovy o 26 patrech jsou totiž ohromnou prasečí farmou. Vlastní ji společnost Hubei Zhongxin Kaiwei Modern Farming, která je v oboru nováčkem, jelikož doposud se angažovala zejména v betonářském průmyslu a stavebnictví, píše britský list The Guardian.

První prasnice v mrakodrapu začali chovat v říjnu. Až budou dokončeny obě budovy, při plném provozu na ploše 800 tisíc metrů čtverečních pojmou 650 tisíc zvířat.

Farma za 4 miliardy jüanů (cca 13 miliard korun) má řízenou teplotu a ventilaci, přičemž zvířata dostávají žrádlo prostřednictvím více než 30 tisíc automatických krmných míst ovládaných z centrální řídicí místnosti.

Kvůli svým gigantickým rozměrům je farma zdaleka největším zařízením tohoto typu na světě a za rok dokáže porazit 1,2 milionu prasat. Čína i takovýmto způsobem řeší neukojitelnou poptávku po vepřovém mase, které je v zemi zdaleka nejoblíbenějším zdrojem živočišných bílkovin.

Podle provozovatele farmy bude odpad po prasatech zpracován a použit k výrobě bioplynu, pomocí něhož se bude vyrábět energie pro chod farmy.

Pracovníci budou muset projít několika stupni dezinfekce a testování, než dostanou povolení ke vstupu, a nebudou moci opustit budovu až do dalšího volna – údajně pouze jednou týdně.

Bizarní způsob chovu

Čína se pokusila zvýšit produkci vepřového masa – Číňané spotřebují zhruba polovinu veškerého vepřového na světě – poté, co v letech 2018 až 2020 uhynulo v zemi až 100 milionů prasat na tzv. africký mor (ASF). Čínské ministerstvo zemědělství vydalo v roce 2019 usnesení, jímž umožnilo výstavbu výškových chovných zařízení.

Švýcarsko je protikladem Číny, co se týče velkochovů

Dlouhá historie zákonů na ochranu zvířat sahá ve Švýcarsku až do roku 1893. V roce 1978 země přijala zákon o ochraně zvířat, který zakazuje způsobovat zvířatům bolest bez řádného odůvodnění. Navíc žádná farma ve Švýcarsku nemůže mít více než 1500 prasat.

Někteří čínští vědci tento typ chovu obhajují, avšak mnoho zahraničních expertů vyjadřuje obavy, podobně jako někteří farmáři žijící v okolí. Podle místních je takový chov nevyzpytatelný a může vést k problémům nejen s nadměrným zápachem.

Ochránci zvířat rovněž upozorňují na to, že takový chov zvířat spíše připomíná tovární výrobu, píše deník The Sun.

Podle některých odborníků rozsáhlé intenzivní farmy zvyšují pravděpodobnost propuknutí epidemie mezi zvířaty a rovněž mají neblahý dopad na klima.

„Rozměrná zařízení intenzivního zemědělství mohou omezit interakce mezi domestikovanými a divokými zvířaty a jejich nemocemi, ale pokud se nemoc dostane dovnitř, může se mezi zvířaty šířit jako lesní požár,“ řekl The Guardianu Matthew Hayek, odborný asistent environmentálních studií na New York University.

„Slyšel jsem mnoho o ‚biologické bezpečnosti, účinnosti a udržitelnosti‘. Stejná vyprávění slyšíme také o vnitřních zařízeních v USA. Existuje ale velmi málo důkazů o tom, že tato zařízení v sobě opravdu skýtají byť jen některé z těchto výhod,“ dodal.

Podle Ču Ceng-junga, profesora z Čínské zemědělské akademie, jsou výšková chovná zařízení ve srovnání s tradičními metodami „inteligentnější a mají vysokou míru automatizace a biobezpečnosti“. Zároveň se podle něj tímto způsobem šetří zdroje půdy.

Větší riziko propuknutí epidemie však potvrdil také profesor Hongkongské městské univerzity Dirk Pfeiffer. „Čím vyšší hustota zvířat, tím vyšší riziko šíření infekčního patogenu, stejně jako vyšší potenciál pro mutace,“ uvedl.

„Pravděpodobně ještě důležitější otázkou však bude, zda je tento typ produkce v souladu s potřebou snížit spotřebu masa, vezmeme-li v úvahu zjevně nezastavitelnou hrozbu klimatické změny,“ dodal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované